Ferdinand I. Habsburský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Ferdinand I. jako český král: zkrácena citace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Ferdinand I. jako český král: opr. reference značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 92:
V letech [[1546]]–[[1547]] došlo k [[stavovský odboj roku 1547|prvnímu protihabsburskému povstání]] v českých zemích. Ve Svaté říši římské v té době probíhala [[šmalkaldská válka]] mezi katolíky a luterány. Císař Karel V. požádal bratra Ferdinanda I. o pomoc a ten bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země. Čeští šlechtici však vypověděli králi poslušnost a vytvořila se měšťansko-šlechtická opozice, která ale byla potlačena.
Ferdinand odebral městům politická práva a ta musela odevzdat všechny střelné zbraně a pozemkový majetek.<ref>Výjimku představovalo hornické město Jáchymov, které si díky stříbrným dolům a obratnému vyjednávání udrželo většinu svých výsad, včetně náboženské svobody. Blíže viz např. [[Lukáš M. Vytlačil]]: ''Příběh renesančního Jáchymova''; in: Evangelicus 2017, Praha 2016, s. 42-45. ([https://www.academia.edu/30089312/P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh_renesan%C4%8Dn%C3%ADho_J%C3%A1chymova_The_story_of_renaissance_J%C3%A1chymov_
Za Ferdinandovy vlády také přicházejí do Čech v rámci rekatolizace [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuité]] ([[1556]]). Znovu nechal obsadit úřad pražského arcibiskupa ([[1561]]). Přesto si Ferdinand I. uvědomoval důležitost smíru mezi katolíky a staroutrakvisty a roku [[1564]] požádal [[Tridentský koncil]] o udělení výjimky pro České země, tedy povolení přijímání [[podobojí]] nekatolíkům. Koncil přenechal rozhodnutí [[Pius IV.|papeží Piu IV.]], který výjimku roku [[1564]] povolil. Jak problematickou cenu mělo toto žalostně opožděné stvrzení jedné části [[Basilejská kompaktáta|kompaktát]], dosvědčuje nejlépe žádost stavů na sněmu roku [[1567]] o vypuštění kompaktát z privilegií zemských, jíž také bylo vyhověno.
|