Ligand: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vlastnosti ligandů: díky svého tvaru --> svému tvaru; díky rozdílných ligandů --> rozdílným ligandům
m Robot: oprava odkazu; kosmetické úpravy
Řádek 15:
 
[[Soubor:Podand, Koronand, kryptand.JPG|200px|thumb|right|Shora - Podand, koronand a kryptand]]
Ligandy se dělí podle své [[:cs:Dentacita|dentacity]]. Podle počtu koordinačně kovalentních vazeb, které jsou schopny s centrálním atomem vytvořit. Ligandy se tedy dělí na jednovazné, dvojvazné, více vazné (monodentátní, bidentátní, polydentátní). Většinou je počet donorových atomů roven vaznosti ligandu. Výjimku tvoří [[ambidentátní ligand]]y. Tyto ligandy obsahují více donorových atomů, ale mohou se vázat pouze na centrální atom jedním z nich. Jako příklad slouží [[thiokyanatan]]ový a [[izothiokyanatan|izothiokyanatanový anion]]. Vícevazné ligandy, které se vážou na centrální atom více donorovými atomy, tvoří v struktuře cyklická uspořádání – tzv. chelátové kruhy. Takovým komplexům se říká [[chelát]]y. Tyto komplexy se mohou dále členit na speciální skupiny. Podle tvaru na [[podandy]] (lineární [[polyether]]y), [[koronandy]] neboli ''crowny'' (cyklické polyethery) a [[kryptandy]] (polycyklické polyethery). Komplexy s těmito ligandy se označují jako [[podáty]], [[koronáty]] a [[kryptáty]].
 
Další dělení ligandů je podle druhu [[donorový atom|donorového atomu]]. Nejběžnější donorové atomy jsou kyslík, dusík, uhlík, síra a fosfor. Mezi kyslíkaté ligandy patří [[voda]], [[kyslík]], hydroxidový aniont, peroxidový aniont, hydroperoxidový aniont, dusičnanový aniont, síranový aniont, fosforečnanový aniont, kyanatanový aniont, šťavelanový aniont a mnohé další. Mezi dusíkaté ligandy patří [[amoniak]], [[hydrazin]], [[nitrosyl]], azidový aniont, izothiokyanatový aniont, izokyanatový aniont, nitritový aniont, [[acetonitril]], [[pyridin]], [[ethylendiamin]], [[diethylentriamin]], [[triethylentetraamin]], [[ftalocyanin]], [[fenantrolin]], [[bipyridyl]] a mnohé další. K uhlíkatým ligandům patří [[Karbonylové sloučeniny|karbonyl]], kyanidový aniont a velké množství [[Alkeny|alkenalkenů]]ů, [[Alkyny|alkynalkynů]]ů a [[Areny|arenarenů]]ů. Mezi sirné ligandy patří [[sulfan]], sulfidový aniont, [[thiofen]], thiokyanatový aniont a některé další ligandy. Mezi fosfátové ligandy patří [[fosfan]], [[difosfan]] a [[fosfin]]y.
 
Podle elektrických vlastností se ligndy dělí na σ-donory (například amoniak a jiné dusíkaté ligandy), σ i π donory (například halogenidy), σ donory a π akceptory (karbonyl, nitrosyl) a π donory (například aromatické sloučeniny, alkyny a alkeny).
Řádek 51:
== Literatura ==
 
* Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 2. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])