Ačintja-bhédábhéda-tattva: Porovnání verzí

a odlišnost od Něj.

Filozofie ''Ačintja-bhéda-abhéda'' učí, že z hlediska kvality,

jsme s Bohem ([[Kršna|Kršnou]]) totožní, avšak co se týče kvantity, tak nepřipadá v úvahu

abychom se Mu rovnali, tzn. že z hlediska kvantity, velikosti, se od

''Ačintja-bhéda-abhéda'', ale není ničím novým. Podle [[Višnuismus|gaudíja vaišnavů]] je právě tato filozofie původním učením všech védských písem, včetně ''Védánta-sútry, Upanišad'' a dalších. Nastolením filozofie ''Ačintja-bhéda-abhéda'' se vlastně vracíme k původnímu učení Véd, které se v průběhu let ztratilo.

S příchodem Kalijugy (současného věku), se lidé víc a víc odchylovali od učení Véd a mylně si ho vykládali. Tehdy se rozmohlo jedení masa (které je podle vaišnavské filozofie zakázané), které ale bylo ospravedlněno právě Védskými texty s tím, že jisté oběti doporučené ve Védách dovolují zabít zvíře. Avšak jedná se o oběti, které jsou určené pro předchozí věky, kde byli lidé mnohem více kvalifikovaní a obětované zvíře okamžitě povýšilo do lidské podoby. (Také se uvádí, že bráhmanové védskými mantrami zabité zvíře dokázali oživit). Tehdy se zjevil Buddha, inkarnace Boha a kázal doktrínu nenásilí. A protože lidé pojídání zvířat tehdy ospravedlňovali špatným pochopením Védských písem, Buddha jednoduše Védy zavrhl. Buddhismus se tak držel v Indii nějakou dobu až do 8. století, kdy se zjevil Šankaráčárja.

Podle gaudíja-vaišnavů však k úplné obnově Véd došlo na přelomu 15. a 16. století s příchodem vaišnavského mnicha [[:cs:Čaitanja Maháprabhu|Čaitanji Maháprabhua]] (1486 - 1533), který je považován za inkarnaci Boha, Kršny, a který je známý svým sankírtanovým hnutím (opěvuje jména Boha, Kršny, mantrou Hare Krišna). [[:cs:Čaitanja Maháprabhu|Čaitanja Maháprabhu]] uvedl v soulad dva protikladné védantské směry, ''Dvaitu'' a ''Advaitu''. Učil, že jsme si s Bohem rovni co se týče kvality, ale jsme od Něho odlišní, co se týče velikosti. Jeho učení proto začalo být známé jako'' Ačintja-bhéda-abhéda-tattva,'' ''nepochopitelná současná jednota s Bohem a odlišnost od Něj''. Podle gaudíja-vaišnavů však ''Ačintja-bhéda-abhéda'' není ničím novým. Jedná se o původní filozofii Véd, která však byla ztracena a která je po dlouhé době nyní obnovena.

V současnosti je hlavním představitelem gaudíja-vaišnavské učednické posloupnosti [[:cs:Mezinárodní společnost pro vědomí Kršny|Mezinárodní společnost pro Vědomí Kršny (ISKCON)]], kterou založila [[:cs:A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda|Jeho Božská Milost A. Č. Bhaktivédánta Svámí Prabhupáda (zakladatel-áčárja)]]. ISKCON je známý také jako Hnutí Hare Kršna a navazuje na tradici [[:cs:Čaitanja Maháprabhu|Čaitanje Maháprabhua]] a pokračuje v Jeho sankírtanovém hnutí. ISKCON provozuje restaurace, školy, farmy, ášramy, a po celém světě má více než 500 chrámů a středisek. Hnutí Hare Krišna tak pokračuje v odkazu [[:cs:Čaitanja Maháprabhu|Čaitanji Maháprabhua]], tj.zduchovnění celé společnosti a pokračuje v naplnění Jeho předpovědi, že "jednoho dne bude svaté jméno Boha znít v každém městě a vesnici na světě".

* [[ISKCON]]

* [[Védánta]]

* [http://vedabase.com/cs Ostatní Védská literatura ke čtení]