Ilona Gusenbauerová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Autoritní data |
m Robot: Wikipedie jako zdroj |
||
Řádek 15:
Věnovala se [[Skok do výšky|skoku do výšky]]. V roce 1968 skončila osmá ve finále [[LOH 1968|letních olympijských her]], které se konaly v [[Ciudad de Mexico]]. O rok později na mistrovství Evropy v [[Athény|Athénách]] obsadila sedmé místo s výkonem 177 cm. Na prvním oficiálním halovém mistrovství Evropy 1970 (první čtyři ročníky nesly název Evropské halové hry) získala ve Vídni zlatou medaili, když překonala 188 cm. V témže roce vybojovala bronzovou medaili na světové letní [[Univerziáda|univerziádě]] v [[Turín]]ě. V roce 1971 se stala v [[Helsinky|Helsinkách]] mistryní Evropy, když jako jediná skočila 187 cm.
[[4. září]] 1971 vytvořila nový světový rekord, když ve [[Vídeň|Vídni]] skočila 192 cm. O jeden cm tehdy vylepšila více než deset let starý světový rekord Rumunky [[Jolanda Balaşová|Jolandy Balaşové]], která výšku 191 cm skočila [[16. červen|16. června]]1961 v [[Sofie|Sofii]].
Reprezentovala na letních olympijských hrách v [[Mnichov]]ě 1972, kde ve finále překonala na druhý pokus 188 cm a získala bronzovou medaili. Hned tři postupné výšky (171, 176 a 185 cm) zdolala až třetím pokusem. Ve třiadvacetičlenném finále absolvovala celkově šestnáct pokusů, nejvíce ze všech zúčastněných výškařek.<ref>[http://www.todor66.com/olim/1972/Athletics/Women_High_Jump.html Výsledky skoku do výšky žen na LOH 1972]</ref> Pozdější olympijská vítězka [[Ulrike Meyfarthová]] potřebovala pokusů jen devět. Svým poslední skokem na výšce 192 cm navíc přesně po roce vyrovnala světový rekord rakouské výškařky. Na [[Halové mistrovství Evropy v atletice 1973|halovém ME 1973]] v [[Rotterdam]]u skončila sedmá.
| |||