Viskózová vlákna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 213.235.74.183 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Ryj |
m Robot: Wikipedie jako zdroj; kosmetické úpravy |
||
Řádek 5:
[[Soubor:Cellulose Haworth.svg|thumbnail|250px|Zjednodušený vzorec molekuly celulózy]]
[[Celulóza]], jako základní surovina pro výrobu viskózy, je přírodní [[polymer]], tedy organická sloučenina s molekulovým řetězcem.
{{zdroj?}}
'''Viskóza''' se získává regenerací celulózy.
Řádek 13:
V obou světových válkách byl blokován dovoz všech důležitých textilních materiálů do [[Evropa|Evropy]] a viskózová vlákna zůstala jako téměř jediná surovina pro textilní průmysl.
Koncem 60. let minulého století dosáhla světová produkce tohoto vlákna asi 3,5 milionu [[tuna|tun]], v roce 2009 byly zaznamenány 3,8 miliony tun vláken, z toho asi 85 % [[stříž]]e <ref>http://www.cirfs.org/frames_04.htm</ref> a za rok 2014 se udávala světová produkce s 6 miliony tun. (Z moravskoslezského [[Paskov]]a bylo v témže roce dodáno 258 000 tun celulózy k výrobě viskózových vláken). <ref>Výroční zpráva firmy Lenzing AG za rok 2015:
== Výroba ==
Řádek 21:
Postup výroby (ve zkratce):
Ze dřeva je nutno vyrobit nejprve viskózu - chemicky čistou celulózu. Toho se dosahuje např. kyselým sulfitovým varným postupem - várce v hydrogensiřičitanu (např. hořečnatém) a kyselině siřičité. Po várce následuje vícestupňové praní, bělení a třídění, které je pokračováním delignifikace
[[Soubor:Rayon_synth.png|250px|thumb|Schéma výroby viskózy z celulózy použitím hydroxidu sodného a sulfidu uhličitého.]]
<ref>http://www.cirfs.org/frames_03_02.htm</ref> Působením [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] na ''celulozu'' vznikne ''alkalicelulosa'',
ta se sulfiduje [[sirouhlík]]em a vzniká ''xanthogenát celulózy''.
Xanthogenát se rozpouští v hydroxidu sodném, vzniká viskóza.
(Po zrání a filtraci) se viskóza zvlákňuje v lázni z [[Kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[Síran zinečnatý|síranu zinečnatého]], vlákenná hmota prochází tryskami (jejichž velikostí je určena jemnost hotového vlákna).
Vlákno se v plastickém stavu dlouží, případně chemicky upravuje nebo stříhá na určitou [[stapl]]ovou délku.
Viskózová vlákna se dodávají jako [[filament]] nebo [[stříž]], lesklá, matovaná, barvená nebo bělená ve hmotě v [[Jemnost příze|jemnostech]] a délce (u stříže) podle účelu použití.
Řádek 37:
== Vlastnosti ==
<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-173</ref>
Obyčejné viskózové vlákno dosahuje v suchém stavu jen asi 80-90% pevnosti [[bavlna|bavlny]] a za mokra klesá na polovinu vlastní hodnoty.
Modifikované druhy viskózy se vyrábí až s dvojnásobnou pevností oproti bavlně a tato klesá v mokrém stavu jen asi o 25%.
Řádek 44:
Při vyšších teplotách se však snadno sráží a nejsou odolné proti biologickým vlivům.
S [[barvení textilií|barvením]] běžnými prostředky (i ve vlákenné hmotě) a [[bělení textilií|bělením]] nejsou u viskózy žádné problémy.
Za dlouhovlákennou [[bavlna|bavlnu]]<ref>Ceny bavlny na burze v Brémách v říjnu 2014: http://www.baumwollboerse.de/index.php?l=1&n=9,0,0</ref> se často platí dvojnásobek a za jemnou [[ovčí vlna|vlnu]]<ref>Ceny australské vlny v 1. dekádě 21. století: http://blumenthal-zeitung.blogspot.de/2014/03/swm-wollpreise.html</ref> čtyřnásobek ceny obyčejné (nemodifikované) viskózové stříže<ref>Ceny viskózové stříže v září 2014: https://www.zauba.com/import-viscose-fibre/hs-code-55041000-hs-code.html</ref>.
== Použití ==
[[
<ref name = "Pos"> Pospíšil a kol.: ''Příručka textilního odborníka'', SNTL Praha 1981, str. 164-173</ref>
Viskózový filament se používá u všech výrobků, které mají mít vlastnosti podobné přírodnímu hedvábí a nesmějí být příliš drahé. Jsou to zejména [[tkanina|tkaniny]] na halenky, šatovky a podšívkovina.
Viskózová stříž se snadno mísí s bavlnou, vlnou nebo syntetickými vlákny. [[Příze]] se nejčastěji používá k výrobě tkanin na (krátkodobě) módní vrchní ošacení. Hlavní důvod (mimo nižších nákladů) je líbivý lesk, který viskóza výrobkům dodává. Jestliže však podíl tohoto vlákna ve směsi přesahuje 30 %, kalhoty nebo sako se rychle opotřebí.
U modifikovaných druhů viskózových vláken jsou tyto nedostatky téměř zcela odstraněny a i směsi s vyšším obsahem viskózy jsou vhodné pro vrchní ošacení. Oblíbené je také na příklad pletené spodní prádlo ze směsi modal/bavlna v poměru 50/50.
Řádek 63:
* Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 108-155 , 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5
* Kiessling/matthes: ''Textil-Fachwoerterbuch'', Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 400
* T.Meyer zur Capellen: ''Lexikon der Gewebe'', Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 361
[[Kategorie:Textilní vlákna]]
[[Kategorie:Umělá textilní vlákna]]
[[Kategorie:Vlákna z regenerované celulózy]]
[[de:Viskosefaser]]
| |||