August I. Oldenburský: Porovnání verzí

[[Soubor:Oldenburg 012.jpg|left|200px|thumb|Nemocnice Petra Fridricha Ludvíka]]

Po smrti otce, který se již jako dědičný velkovévoda intensivně věnoval sociální a kulturní politice, se August ujal vlády. Ačkoliv Oldenburské vévodství bylo povýšeno na velkovévodství patentem z [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] roku [[1815]], stal se August [[28. květen|28. května]] [[1829]] ''de facto'' prvním velkovévodou, protože Petr I. velkovévodský titul nepřijal.

 

V roce [[1831]] byly učiněny první kroky, zveřejnění změny obecního zřízení za zemské, k přijetí ústavy. Touhy lidu se ale splnily až s [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|událostmi roku 1848]]. Revoluce probíhala velice mírně, protože lidé měli v úctě a oblibě vládnoucí dům.

[[7. březen|7. března]] zaslal velkovévoda městské radě své vyjádření týkající se požadované ústavy, čímž zklamal své poddané, protože obsahovalo pouze mlhavé a neurčité sliby. O den později se oldenburčané sešli a sepsali petici, která byla velkovévodovi předložena [[10. březen|10. března]]. August se však zdráhal slíbit jakékoliv ústupky a tak mu bylo [[Jever|jeverskými]] zástupci pohrozeno povstáním. V podvečer téhož dne velkovévoda veřejně přečetl nový [[patent]] a [[11. březen|11. března]] byla zrušena [[cenzura]] tisku. Dne [[24. březen|24. března]] sice došlo v hlavním městě k menším nepokojům, ty však byly rychle potlačeny a neměly žádný vliv na projednávání ústavy.

<br />První ústava byla přijata a velkovévodou potvrzena na zemském sněmu [[18. únor]]a a v platnost vešla [[28. únor]]a [[1849]].

 

== Rodokmen ==