Svratka (okres Žďár nad Sázavou): Porovnání verzí

bez shrnutí editace
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=top |width=250 |lat=49.70 |long=16.033 |float=center |caption=}}
}}
'''Svratka''' ({{Vjazyce2|de|''Swratka''}}) je [[město]] v kraji [[Kraj Vysočina|Vysočina]], 17 km severovýchodně od [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], na hranicích [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]. Městem protéká řeka [[Svratka]], jejíž původní nezregulovaný a velice se klikatící tok ''(odlišný od současného narovnaného)'', se kterým je totožná trasa historické [[Česko-moravská hranice|česko-moravské hranice]], město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 531 430.
 
Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.
Právo trhů bylo Svratce potvrzeno opět listinou ze 7.7.[[1728]] a další trhy pak v roce [[1836]]. Po roce 1850 připadla Svratka k soudnímu okresu [[Hlinsko]], politickému okresu [[Chrudim]].
 
[[19. století]] je charakterizováno vznikem a rozvojem průmyslu. Prvním továrním podnikem na Svratecku byla papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky, která navázala na již zaniklou železnou huť. Zahájila provoz v roce [[1804]]. Roku [[1862]] vznikla ve Svratce tovární výroba sirkařská, založená Ignácem JebasemGebasem.
 
V roce [[1867]] byla Svratka povýšena na město. Na počest této skutečnosti byla za 100 zl. zhotovena socha sv. Václava a osazena uprostřed náměstí. Sochu zhotovil pražský sochař [[Ludvík Wurzl]]. Povýšení Svratky na město změnilo život obyvatel. Město se modernizovalo, začala přestavba některých domů, otevíraly se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince, bylo založeno několik spolků: divadelní spolek Kollár byl založen roku [[1877]], roku [[1868]] čtenářský spolek Svornost (fungoval do roku [[1881]]), spolek včelařů, řemeslnická beseda, hasičský sbor ([[1877]]). Roku [[1895]] byl ustanoven [[Sokol (spolek)|Sokol]], [[1909]] rybářský spolek.
 
Velký rozvoj města začal v době [[první republika|první republiky]]. Stavěly se nové čtvrtě, Svratka byla elektrifikována (od roku 1921), zaveden telefon a biograf (1924), postavena sokolovna (1927–1928), vyjely první autobusy (1928) nebo dlážděna silnice přes město (1936). Svratku v té době objevili malíři a další umělci, které sem přilákal pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]].
 
Koncem [[Druhá světová válka|2. světové války]] zde působil partyzánský oddíl Vpřed, který vlastnil i vysílačku, která se nacházela v domě vedle německé četnické stanicečp. Kvůli nebezpečí jejího nalezení292, což50 bymetrů vedloodsud kbylo podobnémuumístěno osuduněmecké obce"jagdkommando". jako u nedalekých [[Ležáky|Ležáků]],Brzy byla pozdějiproto vysílačka jednoustěhována zpo partyzánekdalších převezenadomech nave Moravskouměstě. SvratkuMnozí doobyvatelé domkůSvratecka "kspolupracovali Luňáčkovým" u lesa nad obcí. Obyvatelé těchto domků zásobovalis partyzány potravinami, kterénapř. dostalidodáváním a nosili z obchodů ve městě, například od "Pečenkových"potravin. Svratka se tak stala centrem partyzánské oblasti, 5. května 1945 zde vypuklo povstání. 9. května [[1945]] byla Svratka bombardována sovětskými letadly{{doplňte zdroj}}, 4 domy vyhořely a dalších 40 bylo poškozeno. OdklízeníHašení škodpožáru, které způsobenýchzpůsobilo sovětskýmsovětském leteckýmletecké bombardovánímbombardování se zúčastnili mezi jinými i vojáci Maďarské královské armády, kteří na konci války pobývali v obci.{{doplňte zdroj}}
 
Po válce byl vybudován vodovod (od roku 1947), koupaliště (1949–1952) a především nová škola na kraji města (1947–1951, tělocvična 1979–1984 a přístavba 1988–1992), za kterou byla postavena [[Rychlobruslařský ovál ve Svratce|rychlobruslařská dráha]] (v provozu 1954–2004). Vznikaly nové ulice rodinných i bytových domů. Otevřen byl hotel Mánes (1949), postaven nový most přes řeku Svratku. Také došlo k necitlivým přestavbám na náměstí: budova Jednoty (1973–1975) nebo Domácí potřeby (1976–1980, dnes Coop Diskont). Zbourán byl také památkově chráněný "Panský dům", jednopatrová roubená budova z roku 1844.
 
== Současnost ==
Svratka má základní obchodní síť (4 samoobsluhy, drogerie, řeznictví, 2 pekárny, textil, obuv, květinářství, zeleninupapírnictví, stavebniny, 2benzinovou benzinové pumpypumpu, atd.), několik restaurací, hotely Mánes a Žďas. Sídlí zde dva praktičtí lékaři, dva stomatologové, dětský lékař, gynekolog, je zde i lékárna.
=== Společenský život ===
Od roku 1877 v obci působí Sbor dobrovolných hasičů.
Svratka nemá železniční spojení, nejbližší stanicí je 6 km vzdálený [[Čachnov]] na trati [[Žďárec u Skutče]]–[[Čachnov]]–[[Polička]]–[[Svitavy]] nebo 13 km v [[Hlinsko|Hlinsku]] na trati [[Havlíčkův Brod]]–[[Chrudim]]–[[Pardubice]].
 
Autobusové linky jezdí ze Svratky do [[Hlinsko|Hlinska]], [[Žďár nad Sázavou|Žďáru nad Sázavou]], [[Nové Město na Moravě|Nového Města na Moravě]], [[Polička|Poličky]], [[Jihlava|Jihlavy]],a [[Brno|Brna]], [[Hradec Králové|Hradce Králové]], [[Skuteč|Skutče]] a [[Praha|Prahy]].
 
== Významní rodáci ==
{{Viz též|Městské muzeum a galerie Svratka}}
 
V roce [[1940]] založil pražský nakladatel [[Bedřich Tuček]] ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Po jeho smrti v roce [[1959]] byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce [[2002]], kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce [[2005]]. Expozice muzea představuje malé městečko v době [[První republika|1. republiky]], k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat. Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili. V roce 2013 bylo muzeum doplněno novou expozicí - obchodu Jednota ze 70. let 20. století.
 
<gallery>
65

editací