Rezonanční měchýřek: Porovnání verzí

Zcela jinak využívají rezonanční měchýřek příslušníci podčeledi [[Nosatkovití|nosatkovitých]]. Samečci dvou [[Druh (biologie)|druhů]], jež sem příslušejí, nabírají [[Vejce|vajíčka]], která samičky nakladou na zem, a přemístí je do svého měchýřku, kde se z nich vylíhnou a vyvíjejí [[Pulec|pulci]].<ref name=EoR>{{citace monografie| příjmení = Zweifel | jméno = Robert G.| odkaz na autora = | titul = Encyclopedia of Reptiles and Amphibians| url = | editoři = Cogger, H.G. & Zweifel, R.G.| vydavatel = Academic Press | místo = San Diego| rok = 1998| počet stran = | kapitola = | strany = 103| isbn = 0-12-178560-2| jazyk = en}}</ref> Sameček [[Nosatka rezavá|nosatky rezavé]] poté přenese vylíhlé pulce k vodnímu zdroji, do něhož je vypustí, a nechá je dospět, zatímco pulci [[Nosatka Darwinova|nosatky Darwinovy]] zůstávají v otcovském rezonančním měchýřku až do své [[Proměna (biologie)|proměny]]. Nosatky jsou tímto chováním mezi žábami ojedinělé.<ref>[http://www.amphibiaweb.org/lists/Rhinodermatidae.shtml www.amphibiaweb]</ref>

{{Portály|Biologie|Živočichové|Obojživelníci}}