Fokker F.28 Fellowship: Porovnání verzí

Koncept dopravního letounu F.28 pro 50 až 75 pasažérů vznikal v konstrukční kanceláři [[Fokker]] od roku 1962.{{Fakt/dne|20170127063237|}} Původně byly k pohonu nového stroje vybrány dvouproudové pohonné jednotky Bristol Siddeley BS-75, avšak zahájení jejich [[sériová výroba|sériové výroby]] bylo opožděno. Následně proto byla za pohon F.28 zvolena dvojice [[proudový motor|proudových motorů]] [[Rolls-Royce Spey]] RB-183-1 s maximálním [[tah]]em 43,78 [[Newton|kN]] umístěná na bocích zádě trupu. Veřejnosti byl F.28 předveden v podobě modelu již v dubnu 1962 na veletrhu v [[Hannover]]u. Krátce poté byla přímá nosná plocha konstrukčně upravena a obdržela šíp 16°.

První [[prototyp]] '''F.28-1000''' (výr. č. 11001, [[imatrikulace (letectví)|imatrikulace]] PH-JHG) s kapacitou až 63 cestujících byl zalétán 9. května 1967, druhý (11002, PH-WEV) 3. srpna a poslední třetí prototyp (11003, PH-MOL) 20. října téhož roku.{{Fakt/dne|20170127063237|}}

Prodej první verze F.28-1000 nebyl v konkurenci typů [[Boeing 737]] a [[Douglas DC-9]] příliš úspěšný. S obtížemi bylo prodáno 97 kusů včetně '''F.28-1000C''' s rozměrnými nákladními vraty na levém boku trupu před křídlem pro smíšenou dopravu osob a nákladu. Prvními zákazníky Fellowshipu se stal dopravce LTU z tehdejší [[NSR]] a [[Indonésie|indonéská]] společnost [[Garuda Indonesia|Garuda]], která převzala 11 letounů.

28. dubna 1971 byla zalétána verze '''F.28-2000''' s trupem prodlouženým o 2,21 m s maximální kapacitou 79 cestujících. Celkem však bylo vyrobeno pouze 10 letounů.{{Fakt/dne|20170127063237|}}

Dne 20. října 1976 byl proveden premiérový let varianty '''F.28-4000''' (11111, PH-EXZ),{{Fakt/dne|20170127063237|}} poháněný motory Spey 555-15P o tahu 44,3 kN k dopravě 85 pasažérů. Tyto výkonnější pohonné jednotky měly první stupeň turbíny chlazený vodním filmem, čímž se zvýšila životnost a snížila spotřeba paliva. K zákazníkům „čtyřtisícovky“ patřily například dopravci Air Ivoire, nebo Burma Airways. Celkem bylo prodáno 24 kusů.

V roce 1972 byla zahájena výroba verze '''F.28-6000''',{{Fakt/dne|20170127063237|}} jejíž první exemplář (opět překonstruovaný PH-JHG) vykonal úvodní let 27. srpna 1973. Od předešlých verzí se odlišovala zesílenou konstrukcí, [[slot (letectví)|slotem]] na [[náběžná hrana|náběžné hraně]] [[křídlo letadla|křídla]] pro zkrácení délky vzletu a přistání, zvětšeným [[rozpětí křídel|rozpětím]] o 1,50 m a tlumiči hluku motorů. Pouhé tři kusy byly během propagačního turné v roce 1978 dodány [[Kanada|kanadské]] [[letecká společnost|letecké společnosti]] Great Lakes Airlines.

V České republice provozovala dva Fellowshipy letecká společnost [[Air Ostrava]].{{Fakt/dne|20170127063237|}} První z nich byl zalétán 30. října 1978 s tovární značkou PH-EXT a 7. prosince téhož roku dodán regionálnímu dopravci NLM Cityhopper (11138, PH-CHB, „Birmingham“). Po sloučení NLM s národní [[KLM Royal Dutch Airlines]] byl tento stroj začleněn do nově vzniklé KLM Cityhopper. Dne 30. prosince 1995 byl odprodán mateřské firmě Fokker, která letoun vzápětí pronajala zpět KLM Cityhopper. Dopravci Air Ostrava byl pronajat od 7. června do 6. listopadu 1996 (OK-IEL). Dne 5. února 1997 se stal majetkem Transasian Air Australia, která jej obratem pronajala indonéské firmě Aircraft Financing and Trading Ltd. Následně byl provozován leteckým podnikem Merpati Nusantara Airlines (PK-MSW), kde létal do března 1998. Dalším majitelem se stala firma Caskett Trading Ltd, která stroj pronajala Air Mauritania (5T-CLH).