Wikipedie

Světová obchodní organizace: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava překlepů
m oprava zdrojů
Řádek 33:
| web = http://www.wto.org/
}}
'''Světová obchodní organizace (WTO)''' (World Trade Organization) je [[mezinárodní organizace]] sídlící v [[Ženeva|Ženevě]]. Vznikla v roce 1995 jako nástupce [[GATT|Všeobecné dohody o clech a obchodu]]. Primárním úkolem organizace je rovnost v rámci otevřeného trhu. Snaží se členským státům poskytnout mechanismus, pomocí něhož mohou země redukovat obchodní [[Bariéra|bariéry]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=1-8|isbn=0203946537}}</ref>
 
== Historie ==
Řádek 41:
I když samotná organizace vznikla teprve v roce 1995, historicky ji můžeme označit za nástupce [[GATT]] (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu). Výsledkem jednání v rámci [[Brettonwoodská konference|Brettonwoodské konferenci]] vzniká [[Mezinárodní měnový fond]] (International Monetary Fund) a [[Světová banka]] (World Bank). [[Organizace spojených národů]] se snažila vytvořit odbornou agenturu ITO (International Trade Organization). Neshody při vytváření organizace však vedly k tomu, že ITO nikdy nevešla v platnost. Místo toho byla v roce 1947 přijata méně ctižádostivá [[GATT|Všeobecná dohoda o clech a obchodu.]]
 
[[GATT]] se od současné Světové obchodní organizace liší tím, že se jedná o dohodu obsahující smluvní strany. WTO je oproti tomu mezinárodní organizace s členskými státy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=1-8|isbn=0203946537}}</ref>
 
=== Uruguayské kolo (1986 -1994) ===
Řádek 47:
V září v roce 1986 začalo osmé vyjednávací kolo [[GATT|Všeobecné dohody o clech a obchodu]], které trvalo téměř osm let. Bylo pojmenováno podle místa, kde jednání začalo – v uruguayském městě Punta del Este. Jedním z nejdůležitějších bodů agendy bylo shodnout se na podmínkách vytvoření Světové obchodní organizace. Byly stanoveny i další cíle jednání – [[liberalizace]] [[Mezinárodní obchod|mezinárodního obchodu]], obrana vůči [[Protekcionismus|protekcionismu]] a snaha vylepšit mezinárodní obchodní systém.
 
Klíčové setkání však proběhlo v dubnu 1994 v marockém [[Marrákéš|Marakéši]]. Právě zde došlo k podepsání celého kola, a to včetně Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, kterou ratifikovalo všech 125 zástupců států. V této dohodě byly přijaty nové cíle v rámci nově vzniklé WTO: snížení [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]], zvýšení [[produkce]], zlepšení [[Životní úroveň|životní úrovně]] a také snaha o dosažení co nejefektivnější poptávky. Světová obchodní organizace tedy oficiálně vzniká k 1. lednu 1995.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} legal texts - Marrakesh agreement|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/04-wto_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=10-11|isbn=0203946537}}</ref>
 
[[Spojené státy americké|Spojené státy]] využívají v tomto kole tzv. jednotný závazek (single undertaking) k prosazení svých zájmů a preferencí. Jejich cílem bylo přijetí závazků ohledně ochrany práv k [[Duševní vlastnictví|duševnímu vlastnictví]] a [[Liberalizace|liberalizaci služeb.]] Tento závazek staví r[[Rozvojová země|ozvojové státy,]] které nejevily o tyto dohody zájem, před [[ultimátum]]: buď přijmou závazky ve všech ohledech, nebo se nebudou moci připojit vůbec.
 
Výsledkem tohoto závazku bylo přijetí Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS) a Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade in Service). Poprvé se tedy objevují podmínky o [[Export|exportu]] a [[Import|importu]] terciálního sektoru. Ta obsahuje dvě důležitá ustanovení: ustanovení o národním zacházení, které brání [[Export|exportéry]] před protekcionismem a zacházení podle nejvyšších dohod upravující vzájemné jednání členských států.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} legal texts - A Summary of the Final Act of the Uruguay Round|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/ursum_e.htm#Uruguay|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=234|isbn=9788074191794}}</ref>
 
V rámci jednání bylo přijato několik úmluv, které doplnily tehdy existující [[GATT]] (označovanou jako GATT 47). Po zasazení těchto úmluv a menších úpravách vznikla tzv. ''GATT 1994''. [[GATT|Všeobecná dohoda o clech a obchodu]] tedy stále platí, jen s menšími úpravami.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Matsushita|jméno=Mitsuo|příjmení2=Schoenbaum|jméno2=Thomas J.|titul=The World Trade Organization : law, practice, and policy|url=https://www.worldcat.org/oclc/751124608|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=260|isbn=9780199571857}}</ref>
 
=== [[Katarské kolo|Katarské kolo (2001)]] ===
Katarské kolo (někdy označováno jako Rozvojová agenda z [[Dohá]] či Kolo z [[Dohá]]) je současné kolo vyjednávání Světové obchodní organizace. Bylo zahájeno ministerskou radou 9. listopadu 2001 v katarském městě [[Dohá]].
 
Klíčovým bodem agendy je eliminace obchodních bariér a větší zapojení [[Rozvojová země|rozvojových zemí]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} The Doha Round|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/tratop_e/dda_e/dda_e.htm#development|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=10-11|isbn=0203946537}}</ref>
 
Součástí katarského kola je i tzv. „'''balíček z Bali'''“ (Bali Package) přijatý v rámci ministerské konferenci na [[Bali]] v prosinci 2013. Po 12 letech neúspěšného jednání došlo konečně ke shodě. Hlavní složkou balíčku byla tzv. Dohoda o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement). Jedná se o první [[Multilaterální dohoda|multilaterální dohodu]] organizace. Ačkoli [[Indie]] zpočátku tuto dohodu vetovala z důvodu ochrany skladování potravin (tzv. food stock holding programme). Tyto obavy vyřešily [[Spojené státy americké|Spojené státy]], které [[Indie|Indii]] ujistily o účinnosti klauzule mírového řešení v rámci obchodu se zemědělskými produkty.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Eliason|jméno=Antonia|titul=The Trade Facilitation Agreement: A New Hope for the World Trade Organization|periodikum=World Trade Review|datum=2015-10-01|ročník=14|číslo=4|strany=643–670|issn=1474-7456|doi=10.1017/S1474745615000191|url=https://www.cambridge.org/core/journals/world-trade-review/article/div-classtitlethe-trade-facilitation-agreement-a-new-hope-for-the-world-trade-organizationdiv/BD3F03E12F8D183E2446DA11A62F08A1|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>
 
Balíček se také dotkl určitých sektorů v [[zemědělství]] – zejména snaha stanovit celní [[Kvóta|kvóty]], omezit domácí [[subvence]] a pomoci nejméně rozvinutým státům (LDCs – Least Developed Countries).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Ministerial conferences - Ninth WTO Ministerial Conference - Briefing notes|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/mc9_e/brief_tradfa_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, practice, and policy|url=https://www.worldcat.org/oclc/751124608|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=27|isbn=9780199571857}}</ref>
 
== Struktura organizace ==
Řádek 68:
 
=== Sekretariát a generální ředitel ===
Sekretariát sídlí v [[Ženeva|Ženevě]] a tvoří ho 634 úředníků, reprezentující 78 národů. V jeho čele stojí generální ředitel, kterým je v současné době brazilský [[diplomat]] a dlouholetý zástupce [[Brazílie]] ve WTO Roberto Azevedo. V roce 2013 skončilo druhé období Francouzovi [[Pascal Lamy|Pascalovi Lamymu]]. Jeho úkolem je dohlížet na správnost jednání organizace. Tato role fungovala již v souvislosti s [[GATT|Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT]]).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=229-231|strany=229-231|isbn=9788074191794}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Secretariat and budget overview|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/secre_e/intro_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>
 
Sekretariát nemá pravomoci rozhodovat, tu mají pouze členské státy. Jeho hlavní úlohou je technická a organizační podpora konkrétních výborů. Sekretariát rovněž plní funkci zprostředkovatele informací skrze [[média]] a [[veřejnost]]. A v neposlední řadě radí potenciálním zájemcům, jak se stát členem organizace.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Secretariat and budget overview|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/secre_e/intro_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>
Řádek 75:
 
=== Ministerské konference ===
Ministerská konference je jedním z nejdůležitějších orgánů. Každý členský stát má zde svého zástupce, který má právo hlasovat. Hlasuje se pomocí [[Konsenzus|konsenzu]], nikoli formálním hlasováním. Ministerská konference zpracovává [[Agenda|agendu]] pro budoucí jednání a z tohoto důvodu se schází minimálně každé 2 roky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=227|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Každé vyjednávací kolo zahrnuje 4 fáze: předvyjednávání, vytváření agendy, vlastní vyjednávání a dovyjednávání uzavřených dohod. Největší důraz se klade na samotné vytváření [[Agenda|agendy]]. Kvůli tomuto bodu nejprve selhalo zahájení tzv. uruguayského i katarského kola, protože členské státy nedospěly ke [[Konsenzus|konsenzu]] ohledně obsahu [[Agenda|agendy]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=231-232|isbn=9788074191794}}</ref>
 
==== Přehled ministerských konferencí: ====
Řádek 85:
Čtvrtá ministerská konference proběhla v [[Dohá]] během 9. až 14. listopadu 2001. Zde bylo zahájeno nové jednací kolo organizace zvané Katarské kolo.
 
Pátá ministerská konference se konala v [[Cancún|Cancúnu]] od 10. do 14. září roku 2003. Jednání skončila neúspěšně. Nebyl nalezen [[konsenzus]] ohledně zapojení [[Rozvojová země|rozvojových zemí.]]<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Fergusson|jméno=Ian F.|titul=|url=http://www.nationalaglawcenter.org/wp-content/uploads/assets/crs/98-928.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=20.1.2017}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=|rok=2007|počet stran=|strany=10-11|isbn=0203946537}}</ref>
 
Šestá ministerská konference proběhla v [[Hongkong|Hong Kongu]] od 13. do 18. prosince 2005.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Ministerial conferences - Hong Kong 6th Ministerial|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min05_e/min05_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>
Řádek 98:
 
=== Generální rada ===
Generální rada je druhým hlavním orgánem hned po ministerské radě. Z toho vyplývají i její povinnosti: má na starosti koordinaci veškerých činností organizace v době, kdy nezasedá ministerská konference. V generální radě, stejně jako v ministerské konferenci, má každý členský stát svého zástupce. Schází se podle potřeby, nejčastěji však jednou měsíčně.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praaha|rok=2015|počet stran=|strany=227|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Generální rada se střetává na dvou různých platformách. Jednou z nich je '''Orgán pro prověrky obchodních praktik''' (Trade Policy Review Body, TPRB).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=251|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Druhou z nich je tzv. '''Těleso pro řešení sporů''' (Dispute Settlement Body, DSB). Jeho úkolem je řešit [[Konflikt|konflikty]], které vznikají mezi členy během [[jednání]].
 
Tyto dvě formace se zabývají monitorováním a řešením sporů.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=254-257|strany=254-257|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Další orgány generální rady, které působí v různých oblastech. '''Rada pro obchod se zbožím''' (Council for Trade in Goods) se skládá z několika obchodních výborů, například výbor pro [[zemědělství]]. Pod tuto radu spadá i Information Technology Agreement Committee.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Fergusson|jméno=Ian F.|titul=|url=http://www.nationalaglawcenter.org/wp-content/uploads/assets/crs/98-928.pdf|vydavatel=|místo=|datum vydání=|datum přístupu=20.1.2017}}</ref>
Řádek 116:
 
==== Green Room ====
Mechanismus tzv. Zeleného pokoje (Green Room) v podstatě nahrazuje výkonnou radu, ve které by zasedal omezený počet členských států. Poprvé se zelený pokoj objevil během Tokijského kola v 70. letech. Tehdy se kuloárního jednání v rámci zeleného pokoje zúčastnilo 10 států, v současnosti se počet rozšířil až na 30 členských států. Zejména členské státy [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] a pár [[Rozvojová země|rozvojových států]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=228-229|isbn=9788074191794}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=26-27|isbn=0203946537}}</ref>
 
V minulosti byl ale také několikrát kritizován za to, že umožnil hlavním aktérům mezinárodního obchodu ovlivňovat průběh vyjednávání v jejich prospěch. V současné době se tato platforma využívá jen sporadicky. Rozhodovací proces se stal kontroverzním zejména v 90. letech, kdy byly z vyjednávání ”vyloučeny” [[Rozvojová země|rozvojové země]]. Během Katarského kola se stal proces vyjednávání daleko [[Transparentnost (politika)|transparentnějš]]<nowiki/>í a [[Inkluze|inkluzivní]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoekman|jméno=Bernard M.|příjmení2=Mavroidis|jméno2=Petros C.|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=New York|rok=2007|počet stran=|strany=116|isbn=0203946537}}</ref>
 
== Řešení sporů ==
Řádek 125:
WTO disponuje tzv. Tělesem pro řešení sporů (Dispute Settlement Body, DSB) a Mechanismem pro řešení sporů (Dispute Settlement Mechanism, DSM), které jsou využívány, pokud mezi členskými státy dojde k rozporu.
 
Mechanismus pro řešení sporů je tvořen až 4 kroky. Prvním krokem jsou konzultace, druhým je panel, třetím je případné odvolání a čtvrtým je realizace.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Narlikar|jméno=Amrita|příjmení2=|jméno2=|titul=The Oxford handbook on the World Trade Organization|url=https://www.worldcat.org/oclc/775271599|vydání=|vydavatel=Oxford University Press, USA|místo=Oxford|rok=2012|počet stran=|strany=|isbn=9780199586103}}</ref>
 
Dispute Settlement byl vytvořen členskými státy v rámci Uruguayského kola, v platnost vstoupil 1. ledna 1995 a dává každému z členských států WTO jistotu, že se bude moci v případě potřeby domáhat svých práv vyplývajících z dohod WTO.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Understanding the WTO - A unique contribution|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/disp1_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>
 
Od žalujícího státu se nejprve očekává iniciace bilaterální konzultace, kde je lhůta zpravidla 60 dní. Po uplynutí této lhůty je možno svolat panel na základě tzv. principu negativního [[Konsenzus|konsenzu]] (tedy pokud nehlasují členové DSB proti). V panelu nezasedají zástupci členských států, ale tvoří ho 3 až 5 odborníků z oblasti [[Mezinárodní obchod|mezinárodního obchodu]] a [[diplomacie]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Panel po řádném prozkoumání a konzultací se zúčastněnými stranami vytváří zprávu. Pro přijetí zprávy se opět používá princip negativního [[Konsenzus|konsenzu]]. Strany mohou podat proti rozhodnutí panelu odvolání. Tím se pak podrobněji zabývají odborníci z Odvolacího tělesa (Appellate Body). Odvolací těleso se skládá ze 7 členů, kteří jsou voleni na 4 roky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Narlikar|jméno=Amrita|příjmení2=|jméno2=|titul=The Oxford handbook on the World Trade Organization|url=https://www.worldcat.org/oclc/775271599|vydání=|vydavatel=Oxford University Press,|místo=Oxford|rok=2012|počet USAstran=|strany=|isbn=9780199586103}}</ref>
 
Mechanismus pro řešení sporů byl součástí již [[GATT|Všeobecné dohody o clech a obchodu]]. Bylo zde projednáno 297 žádostí. Od vzniku WTO do současnosti projednal DSB více než 500 žádostí.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Nejčastějším důvodem sporů je porušení norem doložek nejvyšších výhod a národního zacházení, dále oblast dočasných obchodních překážek ([[Dumping|antidumping]] a [[Subvence|subvence)]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Řešením sporů se aktivně účastní pouze malé procento členských států. Ve většině z nich vystupují [[Spojené státy americké|Spojené státy]] a [[Evropská unie]] ať už jako žalující nebo žalovaná strana. Děje se tak hlavně kvůli jejich silnému postavení v [[Zahraniční obchod|mezinárodním obchodu]]. Mezi časté žalované země patří například i [[Brazílie]] a [[Čína]], i přes její relativně krátké členství (připojila se v roce 2001).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Karlas|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2015|počet stran=|strany=|isbn=9788074191794}}</ref>
 
Některé skupiny kritizovaly proces řešení sporů kvůli nedostatku [[Transparentnost (politika)|transparentnosti]] a [[Demokracie|demokratické]] odpovědnosti, jakož i pro necitlivost k sociálním normám a normám týkajících se [[Životní prostředí|životního prostředí]]. Rostoucí využívání systému [[Rozvojová země|rozvojovými zeměmi]] je ukazatelem jeho [[Institucionalismus|institucionálního]] úspěchu.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Světová_obchodní_organizace“