Světová obchodní organizace: Porovnání verzí

'''Světová obchodní organizace (WTO)''' (World Trade Organization) je mezinárodní instituce sídlící v [[Ženeva|Ženevě]]. Vznikla v roce 1995 jako nástupce [[GATT|Všeobecné dohody o clech a obchodu]]. Primárním úkolem organizace je rovnost v rámci otevřeného trhu. Snaží se členským státům poskytnout mechanismus, pomocí něhož mohou země redukovat obchodní bariéry.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=|rok=|počet stran=|strany=1-8|isbn=0203946537}}</ref>

I když samotná organizace vznikla teprve v roce 1995, historicky ji můžeme označit za nástupce [[GATT]] (General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda o clech a obchodu). Výsledkem jednání v rámci [[Brettonwoodský systém|Bretton Woodské]] konferenci vzniká [[Mezinárodní měnový fond]] (International Monetary Fund) a [[Světová banka]] (World Bank). [[Organizace spojených národů]] se snažila vytvořit odbornou agenturu ITO (International Trade Organization). Neshody při vytváření organizace však vedly k tomu, že ITO nikdy nevešla v platnost. Místo toho byla v roce 1947 přijata méně ctižádostivá [[GATT|Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT).]]

[[GATT]] se od současné Světové obchodní organizace liší tím, že se jedná o dohodu obsahující smluvní strany. WTO je oproti tomu mezinárodní organizace s členskými státy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=|rok=|počet stran=|strany=1-8|isbn=0203946537}}</ref>

V září v roce 1986 začalo osmé vyjednávací kolo [[GATT|Všeobecné dohody o clech a obchodu]], které trvalo téměř osm let. Bylo pojmenováno podle místa, kde jednání začalo – v [[Uruguay|uruguayském]] městě Punta del Este. Jedním z nejdůležitějších bodů agendy bylo shodnout se na podmínkách vytvoření Světové obchodní organizace. Byly stanoveny i další cíle jednání – liberalizace [[Mezinárodní obchod|mezinárodního obchodu]], obrana vůči [[Protekcionismus|protekcionismu]] a snaha vylepšit mezinárodní obchodní systém.

Klíčové setkání však proběhlo v dubnu 1994 v marockém [[Marrákéš|Marakéši]]. Právě zde došlo k podepsání celého uruguayského kola, a to včetně Dohody o zřízení Světové obchodní organizace, kterou ratifikovalo všech 125 zástupců států. V této Dohodě byly přijaty nové cíle v rámci nově vzniklé WTO: snížení [[Nezaměstnanost|nezaměstnanosti]], zvýšení [[produkce]], zlepšení [[Životní úroveň|životní úrovně]] a také snaha o dosažení co nejefektivnější poptávky. Světová obchodní organizace tedy oficiálně vzniká k 1. lednu 1995.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} legal texts - Marrakesh agreement|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/04-wto_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=|rok=|počet stran=|strany=10-11|isbn=0203946537}}</ref>

Spojené státy využívají v tomto kole tzv. jednotný závazek (single undertaking) k prosazení svých zájmů a preferencí. Jejich cílem bylo přijetí závazků ohledně ochrany práv k [[Duševní vlastnictví|duševnímu vlastnictví]] a [[Liberalizace|liberalizaci služeb.]] Tento závazek staví rozvojovér[[Rozvojová země|ozvojové státy,]] které nejevily o tyto dohody zájem, před ultimátum: buď přijmou závazky ve všech ohledech, nebo se nebudou moci připojit vůbec.

Výsledkem tohoto závazku bylo přijetí Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Agreement on Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights, TRIPS) a Všeobecná dohoda o obchodu službami (General Agreement on Trade in Service). Poprvé se tedy objevují podmínky o [[Export|exportu]] a [[Import|importu]] terciálního sektoru. Ta obsahuje dvě důležitá ustanovení: ustanovení o národním zacházení bránící vývozce před protekcionismem a zacházení podle nejvyšších dohod upravující vzájemné jednání členských států.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} legal texts - A Summary of the Final Act of the Uruguay Round|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/docs_e/legal_e/ursum_e.htm#Uruguay|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=234|isbn=9788074191794}}</ref>

V rámci jednání bylo přijato několik úmluv, které doplnily tehdy existující [[GATT]] (označovanou jako GATT 47). Po zasazení těchto úmluv a menších úpravách vznikla tzv. GATT 1994. [[GATT|Všeobecná dohoda o clech a obchodu]] tedy stále platí, jen s menšími úpravami.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, practice, and policy|url=https://www.worldcat.org/oclc/751124608|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=260|isbn=9780199571857}}</ref>

=== [[Katarské kolo|Katarské kolo (2001)]] ===

Katarské kolo (někdy označováno jako Rozvojová agenda z [[Dohá]] či Kolo z [[Dohá]]) je současné kolo vyjednávání Světové obchodní organizace. Bylo zahájeno ministerskou radou 9. listopadu 2001 v katarském městě [[Dohá]].

Klíčovým bodem agendy je eliminace obchodních bariér a větší zapojení [[Rozvojová země|rozvojových zemí]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} The Doha Round|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/tratop_e/dda_e/dda_e.htm#development|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, economics, and politics|url=https://www.worldcat.org/oclc/77116942|vydání=|vydavatel=Routledge|místo=|rok=|počet stran=|strany=10-11|isbn=0203946537}}</ref>

Součástí katarského kola je i tzv. „'''balíček z Bali'''“ ([[Bali]] Package) přijatý v rámci ministerské konferenci na [[Bali]] v prosinci 2013. Po 12 letech neúspěšného jednání došlo konečně ke shodě. Hlavní složkou balíčku byla tzv. Dohoda o usnadnění obchodu (Trade Facilitation Agreement). Jedná se o první [[Multilaterální dohoda|multilaterální dohodu]] organizace. Ačkoli [[Indie]] zpočátku tuto dohodu vetovala z důvodu ochrany skladování potravin (tzv. food stock holding programme). Tyto obavy vyřešily [[Spojené státy americké|Spojené státy]], které [[Indie|Indii]] ujistily o účinnosti klauzule mírového řešení v rámci obchodu se zemědělskými produkty.<ref>{{Citace periodika|příjmení=Eliason|jméno=Antonia|titul=The Trade Facilitation Agreement: A New Hope for the World Trade Organization|periodikum=World Trade Review|datum=2015-10-01|ročník=14|číslo=4|strany=643–670|issn=1474-7456|doi=10.1017/S1474745615000191|url=https://www.cambridge.org/core/journals/world-trade-review/article/div-classtitlethe-trade-facilitation-agreement-a-new-hope-for-the-world-trade-organizationdiv/BD3F03E12F8D183E2446DA11A62F08A1|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>

Balíček se také dotkl určitých sektorů v [[zemědělství]] – zejména snaha stanovit celní [[Kvóta|kvóty]], omezit domácí subvence a pomoci nejméně [[Vyspělá země|rozvinutým státům]] (anglicky LDCs – Least Developed Countries).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Ministerial conferences - Ninth WTO Ministerial Conference - Briefing notes|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/mc9_e/brief_tradfa_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref><ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=The World Trade Organization : law, practice, and policy|url=https://www.worldcat.org/oclc/751124608|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=27|isbn=9780199571857}}</ref>

Sekretariát sídlí v [[Ženeva|Ženevě]] a tvoří ho 634 úředníků, reprezentující 78 národů. V jeho čele stojí generální ředitel, kterým je v současné době brazilský diplomat a dlouholetý zástupce [[Brazílie]] ve WTO Roberto Azevedo. V roce 2013 skončilo druhé období Francouzovi Pascalovi Lamymu. Jeho úkolem je dohlížet na správnost jednání organizace. Tato role fungovala již v souvislosti s [[GATT|Všeobecnou dohodou o clech a obchodu (GATT]]).<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=229-231|strany=|isbn=9788074191794}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Secretariat and budget overview|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/secre_e/intro_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>

Sekretariát nemá pravomoci rozhodovat, tu mají pouze členské státy. Jeho hlavní úlohou je technická a organizační podpora konkrétních výborů. Sekretariát rovněž plní funkci zprostředkovatele informací skrze [[média]] a [[veřejnost]]. A v neposlední řadě radí potenciálním zájemcům, jak se stát členem organizace.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Secretariat and budget overview|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/secre_e/intro_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>

Úředním jazykem organizace je [[angličtina]], [[španělština]], [[francouzština]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=WTO {{!}} Secretariat and budget overview|periodikum=www.wto.org|url=https://www.wto.org/english/thewto_e/secre_e/intro_e.htm|jazyk=en|datum přístupu=2017-01-25}}</ref>

Ministerská konference je jedním z nejdůležitějších orgánů. Každý členský stát má zde svého zástupce, který má právo hlasovat. Hlasuje se pomocí [[Konsenzus|konsenzu]], nikoli formálním hlasováním. Ministerská konference zpracovává [[Agenda|agendu]] pro budoucí jednání a z tohoto důvodu se schází minimálně každé 2 roky.<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=227|isbn=9788074191794}}</ref>

Každé vyjednávací kolo zahrnuje 4 fáze: předvyjednávání, vytváření agendy, vlastní vyjednávání a dovyjednávání uzavřených dohod. Největší důraz se klade na samotné vytváření [[Agenda|agendy]]. Kvůli tomuto bodu nejprve selhalo zahájení tzv. uruguayského i katarského kola, protože členské státy nedospěly ke [[Konsenzus|konsenzu]] ohledně obsahu [[Agenda|agendy]].<ref>{{Citace monografie|příjmení=|jméno=Karlas, Jan,|příjmení2=|jméno2=|titul=Mezinárodní organizace : systémy spolupráce mezi státy|url=https://www.worldcat.org/oclc/923583927|vydání=|vydavatel=|místo=|rok=|počet stran=|strany=231-232|isbn=9788074191794}}</ref>

První Ministerská konference proběhla v prosinci roku 1996 v [[Singapur|Singapuru]]. Tehdejší ministři obchodu se shodli na spolupráci týkající se zapojení nejméně rozvinutých států (LDCs).

Druhá Ministerská konference se uskutečnila v [[Ženeva|Ženevě]] od 18. do 20. května roku 1998.

Třetí Ministerská konference se konala od 29. listopadu do 3. prosince roku 1999 v [[Seattle|Seattlu]]. Cílem tohoto setkání bylo shodnout se na agendě příštího kola jednání organizace, avšak ministři nedospěli ke [[Konsenzus|konsenzu]]. Tato konference se označuje jako „boj v Seattlu“ (Battle at Seattle). Jednání doprovázely pouliční nepokoje a protiglobalizační protesty.