Provence: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m rvv
typo, formát, odkazy, adata, stopy (ft) pryč
Řádek 1:
[[Soubor:Provence-Alpes-Côte d’Azurd'Azur mapregion locator map2.pngsvg|thumb|right|250px|Region [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]]]
[[Soubor:Lavender Field Provence France 021.JPG|thumb|riht|250px|Levandulové pole]]
[[Soubor:Moustiers Sainte Marie 1.jpg|thumb|right|250px|Moustiers-Sainte-Marie]]
[[Soubor:Calanques.jpg|thumb|right|200px|[[Les Calanques]]]]
 
'''Provence''' ([[česky]]:{{Vjazyce|cs}} {{Cizojazyčně|cs|''Provensálsko''}}, [[provensálština{{Vjazyce|provensálsky]]:oc}} {{Cizojazyčně|oc|''Provença''}}) je historická země, která se nachází v jihovýchodní Francii. Je součástí administrativního celku [[Provence-Alpes-Côte d'Azur]]. Do Provence tradičně spadají deparetmenty [[Var (departement)|Var]], [[Vaucluse (departement)|Vaucluse]], [[Bouches-du-Rhône]] a některé oblasti deparetmentů [[Alpes-de-Haute-Provence]] a [[Alpes-Maritimes]]. Jméno pochází z latinského slova ''provincie'' – Provence se totiž stala první mimoitalskou provincií Římanů.
 
== Historie ==
=== Dějiny ===
Oblast byla původně osídlena ligurskými kmeny. V 6. století př. Kr.  bylo pobřeží během tzv. velké [[řecká kolonizace|řecké kolonizace]] kolonizováno řeckými Ióny s centrem v Massalii (dnešní [[Marseille]]). Během 4. století př. Kr.  se zde usazují Keltové a v 2. století př. Kr.  ovládají část Provence Římané a zakládají zde první zaalpskou provincii, ke které roku 49 př. Kr.   připojují území Massalie.
Začátkem 6. století je území podmaněno Ostrogóty a roku [[537]] následně Franky. Od [[8. století|8.]] do [[10. století]] je území vystaveno častým arabským vpádům. Na základě Verdunské smlouvy (r. [[843]]) připadla Provence vnuku Karla Velikého [[Lothar I. Franský|Lotharovi I.]], poté jeho synovi Karlu Mladšímu a po jeho smrti v roce [[863]] se stala součástí [[Východofranská říše|Východofranské říše]] a tedy i její následnice [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Součástí [[francouzské království|francouzského království]] následníka či  dědice [[Západofranská říše|Západofranské říše]] se stává postupně v průběhu dvou staletí: po smrti katalánského Raymonda-Bérengera V. Provencalského, po němž zůstaly čtyři dcery [[Markéta Provensálská|Markéta]] (manžel - [[Ludvík IX. Francouzský]] (svatý)), [[Sancha Provensálská|Sancha]] (manžel - [[Richard z Cornwallu]]), [[Eleonora Provensálská|Eleonora]] (manžel - [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřich III.]](anglický král)) a [[Beatrix Provensálská|Béatrix]] (manžel - hrabě [[Karel I. z Anjou|Karel I. z Anjou a Maine]] (bratr krále Ludvíka IX.)). Provence zdědil právě poslední pár (po vypořádání). Postupným děděním - vyjma města [[Nice]] a jeho okolí, z nichž se stalo hrabství Nicejské, které zdědili [[Savojští|vévodové Savojští]] - se v roce [[1481]] dostala [[Seznam francouzských panovníků|francouzskému králi]] [[Ludvík XI.|Ludvíku XI.]], který ji začlenil roku [[1487]] do královské domény. Od té doby sdílí svůj osud s [[Francie|Francií]]. V době [[Velká francouzská revoluce|revoluce]] a [[Napoleon Bonaparte|Napoleonského]] období a po roce [[1860]] definitivně se její součástí stává i hrabství Nice (postoupeno [[Sardinské království|Sardinským královstvím]] spolu se [[Savojsko|Savojskem]] při přeměně v [[Italské království]]).
 
=== Trubadúři ===
Řádek 15:
 
=== Avignonské papežství ===
Dějištěm evropské politiky se Provence stala ve [[14. století]], kdy došlo k přesídlení papeže z [[Řím]]a do [[Avignon]]u. Příčinou této etapy známé také pod názvem ''avignonské zajetí papežů'' se stal spor mezi francouzským králem [[Filip IV. SličnýFrancouzský|Filipem Sličným]] a římským papežem [[Bonifác VIII.|Bonifácem VIII]]. [[Filip SličnýIV. Francouzský|Filip]] nechal papeže zajmout a prosadil zvolení novým papežem arcibiskupa z [[Bordeaux]], který přijal jméno [[KlimentKlement V.]] Ten roku [[1309]] na Filipův nátlak přesunul své sídlo z Říma do Avignonu. Papežství tak bylo pod dohledem francouzského krále a sledovalo jeho politické zájmy (zrušení [[Templáři|templářského]] řádu, [[pogrom]]y na [[Židé|Židy]] atd.). Všech sedm papežů zvolených v tomto období byli Francouzi. Avignonské zajetí končí rokem [[1378]], tím ale problémy církve zdaleka neskončily. V následujících letech dochází k papežskému [[schizma]]tu – tj. existence avignonské i římské papežství a od roku [[1409]] po [[koncil]]u v [[Pisa|Pise]] fungovali dokonce tři Svatí Otcové. Papežské schizma definitivně vyřešil teprve kostnický koncil svolaný římským králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem]], kdy byl jediným papežem zvolen [[Martin V.]]
 
== Historické a přírodní zajímavosti ==
Řádek 31:
 
=== Hory ===
[[Soubor:Vallon de Mollières 2004 07.jpg|300px|thumb|rightupright=1.5|Vallon de Mollières, Národní park Mercantour]]
Jestliže považujeme Maritimské Alpy na hranici s Itálií za součást Provence, jedná se o nejvyšší pohoří v regionu. Tento masiv tvoří hranici mezi [[Francie|francouzským]] [[departement]]em [[Alpes-Maritimes]] a [[Itálie|italskou]] provincií [[Cuneo]]. V Maritimských Alpách se také nachází [[Národní park Mercantour]].
 
Řádek 38:
{| class="wikitable"
|-
| [[Punta dell'Argentera (Itálie)]] || ALIGNalign="RIGHTright" | 3290  m
| ALIGN="RIGHT" | (10,794&nbsp;ft) || <br /> || [[Mont Ténibre]]
| ALIGNalign="RIGHTright" | 3032 m || ALIGN="RIGHT" | (9948&nbsp;ft)m
|-
| [[CimeMonte du GélasGelàs]] || ALIGNalign="RIGHTright" | 3135 &nbsp;m
| ALIGN="RIGHT" | (10,286&nbsp;ft) || <br /> || [[Cime de l'Enchastraye]]
| ALIGNalign="RIGHTright" | 2955 m || ALIGN="RIGHT" | (9695&nbsp;ft)m
|-
| [[Monte Matto (Italy)]] || ALIGNalign="RIGHTright" | 3087 &nbsp;m
| ALIGN="RIGHT" | (10,128&nbsp;ft) || <br /> || [[Mont Bégo]]
| ALIGNalign="RIGHTright" | 2873 m || ALIGN="RIGHT" | (9426&nbsp;ft)m
|-
| [[Mont Pelat]] || ALIGNalign="RIGHTright" | 3053 &nbsp;m
| ALIGN="RIGHT" | (10,017&nbsp;ft) || <br /> || [[Mont Mounier]]
| ALIGNalign="RIGHTright" | 2818 m || ALIGN="RIGHT" | (9246&nbsp;ft)m
|-
| [[Mont Clapier]] || ALIGNalign="RIGHTright" | 3046 &nbsp;m
| ALIGN="RIGHT" | (9994&nbsp;ft) || <br /> || [[Roche de l'Abisse]]
| ALIGNalign="RIGHTright" | 2755 m || ALIGN="RIGHT" | (9039&nbsp;ft)m
|}
 
== Jazyk ==
Místním tradičním jazykem je [[provensálština]]. Jedná se o [[dialekt]] [[okcitánština|okcitánštiny]] známé také pod názvem [[langue d'oc]], která je velmi blízká [[katalánština|katalánštině]]. Existuje několik regionálních variant provensálštiny. Provensálštinou se v Provence běžně hovořilo až do začátku [[20. století]], kdy francouzská vláda započala intenzivní a v konečném důsledku úspěšné snahy o nahrazení regionálních jazyků francouzštinou. Dnes se provensálština vyučuje na provensálských školách včetně univerzit, k běžné komunikaci ji ale používá pravděpodobně méně než 500 - převážně starších - lidí.
 
== Externí odkazyOdkazy ==
=== Literatura ===
* Provence.cz - online průvodce. Praktické rady a tipy online - http://www.provence.cz/
==== Anglicky ====
* {{Commonscat|Provence}}
* {{Wikislovník|heslo=Provence}}
 
{{en}}
* James Pope-Hennessy, Aspects of Provence (1988)
* Laura Raison (ed.), The South of France: an Anthology (1985)
* Jim Ring, Riviera, The Rise and Fall of the Côte d'Azur, John Murray Publishers, London 2004
 
{{fr}}
==== Francouzsky ====
* Aldo Bastié, Histoire de la Provence, Editions Ouest-France, 2001.
* Denizeau, Gerard, Histoire Visuelle des Monuments de France, Larousse, 2003
* LeMoine, Bertrand, Guide d'architecture, France, 20e siecle, Picard, Paris 2000
* Martin Garrett, 'Provence: a Cultural History' (2006)
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Provence}}
* {{Wikislovník|heslo=Provence}}
* [http://www.provence.cz Provence.cz - online průvodce. Praktické rady a tipy online - http://www.provence.cz/ ]
 
{{Portály|Francie}}
 
{{Autoritní data|AUT=ge130535}}
 
[[Kategorie:Provence| ]]