Dusík: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Další použití: oprava překlepu značka: editace z Vizuálního editoru |
→Amoniak a jeho deriváty: napřímení odkazů, duplicitní odkazy |
||
Řádek 166:
Mezi deriváty amoniaku se řadí [[amidy]], [[imidy]] a [[nitridy]], které vznikají nahrazováním atomů vodíků v jeho molekule. Dále [[hydrazin]], [[hydroxylamin]], halogenidy a oxidohalogenidy dusíku a sloučeniny síry s dusíkem.
* [[Amoniak]] NH<sub>3</sub> je plyn lehčí než vzduch, bez barvy, rozpustný ve vodě, má charakteristický štiplavý zápach, leptá sliznice a používá se jako hnojivo a surovina pro výrobu dalších anorganických a organických sloučenin. Při rozpouštění amoniaku ve vodě se reakcí s vodou tvoří z části molekul amoniaku tzv. [[amoniak|hydroxid amonný]].
* Derivát, který vzniká nahrazením jednoho atomu vodíku v amoniaku, se nazývá amid nebo amin. [[Amidy]] jsou deriváty amoniaku, které mají atom vodíku nahrazen kovem (např. amid sodný NaNH<sub>2</sub>) nebo si je můžeme představit odvozené náhradou skupiny OH v kyselinách za skupinu -NH<sub>2</sub> (např. diamid kyseliny uhličité neboli [[močovina]] (NH<sub>2</sub>)<sub>2</sub>CO). Jako aminy se označují ostatní sloučeniny (např. chloramin NH<sub>2</sub>Cl). Toto dělení se používá pouze pro anorganické sloučeniny, v organických sloučeninách tyto názvy označují jiné sloučeniny.
* Derivát, který vzniká nahrazením dvou atomů vodíku v amoniaku, se nazývá [[imidy|imid]] nebo imin. Anion má tvar >NH<sup>2−</sup>. Rozdíl mezi imidem a iminem a použití těchto názvů je stejné jako u amidu a aminu.
Řádek 172:
* [[Hydrazin]] N<sub>2</sub>H<sub>4</sub> je bezbarvá, na vzduchu silně dýmající kapalina. Má zásaditý charakter a je schopen tvořit soli hydrazínia. Hydrazin se používá je redukční činidlo a raketové palivo.
* [[Hydroxylamin]] NH<sub>2</sub>OH nelze snadno připravit ve volném stavu, protože látka snadno detonuje. Stabilnější jsou její soli hydroxylaminia. Roztok hydroxylaminu reaguje silně zásaditě.
* Mezi halogenidy dusíku řadíme [[fluorid dusitý|fluorodusík]] NF<sub>3</sub>, [[chlorid dusitý|chlorodusík]] NCl<sub>3</sub> a [[
* Oxidohalogenidy dusíku obsahují kromě dusíku a halogenu ještě kyslík. Známé jsou zatím sloučeniny, které mají stechiometrické složení NOF, NO<sub>2</sub>F, NO<sub>3</sub>F, NOCl, NO<sub>2</sub>Cl a NOBr. Všechny tyto látky jsou za pokojové teploty plyny a až na NOCl a NOCl, které jsou červené, nemají barvu.
* Mezi sloučeniny síry s dusíkem patří několik látek. Nejznámější mají složení S<sub>4</sub>N<sub>4</sub> tetranitrid síry a S<sub>4</sub>N<sub>2</sub> dinitrid síry. Obě dvě jsou pevné krystalické látky, které při zahřátí detonují a rozkládají se na dusík a síru.
| |||