Něnecký autonomní okruh: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
fixlinky
fixlink, delink
Řádek 26:
 
== Historie ==
[[Něnci]] začali osídlovat území nynějšího Něneckého autonomního okruhu pravděpodobně v [[10. století|10.]]–[[11. století]]. Ruské kroniky zmiňují podřízenost [[Pečora|Pečory]] a [[Jugra|Jugry]] [[Kyjevská Rus|kyjevským]] knížatům a jejich povinnost odvádět jim daně. Skutečné upevnění vlády [[Novgorod]]u nad tímto územím nastalo v [[13. století|13.]]–[[15. století]]. Po pádu Novgorodu [[1478]] přešla správa tohoto území pod [[Moskevské velkoknížectví]]. Povodí dolní [[Pečora|Pečory]] a pobřeží [[Barentsovo moře|Barentsova moře]] však osídlili nejen [[Rusové]] a [[Něnci]], ale i [[Komijci]]. V [[18. století]] byl osídlen i [[Kanin (poloostrov)|Kaninský poloostrov]]. Na přelomu 19. a 20. století se tato oblast stala součástí Archangelské gubernie.
 
[[15. červenec|15. července]] [[1929]] byl vyhlášen Něnecký národnostní okruh, jehož statut se v roce [[1977]] změnil na autonomní. V souladu s Ústavou [[Rusko|Ruské federace]] se v roce [[1993]] Něnecký autonomní okruh stal plnoprávnou součástí Ruska.
 
== Geografie ==
Něnecký autonomní okruh se rozkládá těsně za [[severní polární kruh|severním polárním kruhem]] na pobřeží [[Barentsovo moře|Barentsova moře]]. Dále jeho břehy omývá částečně i [[Bílé moře]], [[Pečorské moře]] a [[Karské moře]], jež jsou spolu s Barentsovým součástí [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]]. Součástí okruhu je mimo jiné i [[Kaninský poloostrov]] a ostrovy [[Kolgujev]] a [[Vajgač]]. Na jeho území ústí do moře i řeka [[Pečora]], na jejímž břehu leží administrativní centrum okruhu – [[Narjan-Mar]]. Charakter krajiny je převážně rovinatý s velkým množstvím vodních ploch.
 
== Hospodářství ==