'''Krymská krize''' byla [[politická krize]] na [[Krym]]u na jaře [[2014]], která vyústila k '''anexi Krymu Ruskou federací'''. Vznikla po vyvrcholení série občanských protestů [[Euromajdan]], jež vedly k sesazení [[Ukrajina|ukrajinského]] prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]], k vytvoření nové prozatímní vlády a k ukončení proruské orientace Ukrajiny. Rusko na Krym [[RuskáRuské vojenská intervence na Ukrajině (2014–současnost)voj|aktivně destabilizovalointervenovalo]] a vyslalo na něj [[Zelení mužíčci (krymská krize)|svojesvé vojáky]], kteří vojensky obsadili klíčová místa a Ruskem dosazená nová krymská vláda necelý měsíc na to vyvolala [[Krymské referendum (2014)|referendum]]. Referendum, jehož platnost mezinárodní společenství kvůli mnoha problémům {{Zdroj?}} neuznalo, proběhlo pod masivní proruskou kampaní a vyústilo k odtržení Krymu od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku. Rusko událost představovalo jako obranu ruských obyvatel Krymu před novou kyjevskou „fašistickou“ vládou, [[Evropská unie]] a [[Spojené státy americké|USA]] naopak ostře protestovaly proti narušování suverenity Ukrajiny Ruskem, jejíž územní celistvost Rusko garantovalo [[Budapešťské memorandum|budapešťským memorandem]] o jaderném odzbrojení Ukrajiny z roku 1994. Spor má trvání dodnes a stále je velkým zdrojem [[Druhá studená válka|obecnějšího napětí mezi Ruskem a Západem]]. Dle [[Právo národů na sebeurčení|práva národů na sebeurčení]] má obyvatelstvo Krymu, tvořené převážně [[Rusové|Rusy]], právo si svobodně rozhodnout ke komu chce patřit. Konflikt na Krymu byl [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodním trestním soudem]] definován jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.<ref name="ICC">{{Citace elektronického periodika
| titul = Válka Ruska s Ukrajinou, pojmenoval situaci na Krymu Mezinárodní trestní tribunál
