Něnečtina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
SALMINEN, Tapani. Tundra Nenets inflection. Helsinki: Suomalais-ugrilainen seura, 1997. Suomalais-ugrilaisen Seuran toimituksia, 227. ISBN 95-251-5002-X značka: možné subjektivní formulace |
http://www.helsinki.fi/~tasalmin/sketch.html značky: ukliknutí přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[Něnečtina]] spadá do skupiny [[Samojedské jazyky|samojedských jazyků]] [[Uralská jazyková rodina|uralské jazykové rodiny]]. S přibližně 21 900 mluvčími (údaj z roku 2010 dle [http://www.ethnologue.com www.ethnologue.com]) je nejrozšířenějším jazykem v podskupině [[Severní samojedské jazyky|severních samojedských jazyků]]. Dělí se na dva dialekty - tundrovou (Ненэцяʼ вада) a lesní (Нешаӈ вата) něnečtinu. Lesní něnečtina je na pokraji zániku, tundrovou mluví zhruba 95 % populace [[Něnci|Něnců]].
[[Něnci]] byli dříve označováni také jako Jurakové. Tato etnická skupina obývá polární končiny severovýchodní Evropy a severozápadní [[Sibiř|Sibiře]], od poloostrova Kanin na [[Bílé moře|Bílém moři]] až po deltu řeky [[Jenisej]]; žijí také na [[Poloostrov Kola|Kolském poloostrově]] a na ostrovech v [[Severní ledový oceán|Severním ledovém oceánu]]. Administrativně se toto území rozděluje na [[Něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Archangelská oblast|Archangelské oblasti]] a [[Jamalskoněnecký autonomní okruh|Jamalsko-něnecký autonomní okruh]] v rámci [[Ťumeňská oblast|Ťumeňské oblasti]].
== Písmo a literatura ==
Po staletí se zapisovalo piktografickým písmem, což patřilo obecně k rysům kultury severských národů. O ustálení psaného jazyka usilovali především pravoslavní misionáři, ve 30. letech 19. století publikoval první texty náboženského charakteru [[Archimandrita|archimandrita]] Venjamin Smirnov. Jeden z prvních slabikářů vydal J. Sibircev (1895). Něnecký spisovný jazyk byl ustálen v roce 1932, a to na základě jednoho ze středních dialektů, který využíval [[Latinka|latinku]]. Poté byl vydán slabikář Jadei vada (Nový svět), čítanka, kniha aritmetiky a školní slovníky, vedle toho také pár politických textů a drobných překladů z ruštiny. V roce 1937 se paralelně zavedl přepis do [[Azbuka|azbuky]]. Téhož roku [[Prokofjev]] napsal přehled gramatiky.
V současné době se vydávají především učebnice, existuje ale i něnecká krásná literatura. Nejznámějšími autory jsou např. Tyko Vylka (1886-1960), Ivan Istomin (1917-1988), Leonid Lepstcui (*1932) nebo Vassilij Ledkov (*1933). Jediné něnecky psané noviny – Nyjaryjana Ngyrm (Červený sever) – vychází v [[Salechard|Salechardu]], hlavním městě [[Jamalskoněnecký autonomní okruh|Jamalsko-něneckého autonomního okruhu]].
== Něnečtina jako předmět bádání ==
Řádek 11:
== Gramatický systém něnečtiny ==
===
==== Vokály ====
Samohlásky se dělí na krátké a dlouhé, rozlišují se také přední a zadní. V tabulkách jsou uvedený včetně ortografického přepisu.
Krátké samohlásky
{| class="wikitable"
|-
! foném !! přední !! zadní
|-
| a || a || я
|-
| e || э || e
|-
| o || o || ë
|-
| i || ы || и
|-
| u || y || ю
|}
Dlouhé samohlásky
{| class="wikitable"
|-
! foném !! přední !! zadní
|-
| æ || э ||
|-
| í || ы || и
|-
| ú || y || ю
|}
==== Konsonanty ====
{| class="wikitable"
|-
! Text záhlaví !! labiály !! palatolabiály !! dentály !! palatály !! veláry !! glotály
|-
| nazály || m ('''м''') || my || n ('''н''') || ny || ng ||
|-
| plozívy znělé || p ('''п''') || py || t ('''т''') || ty || k ('''к''') || q/h (“⁄ ’)
|-
| plozívy neznělé || b ('''б''') || by || d ('''д''') || dy || ||
|-
| afrikáty || || || c ('''ц''') || cy || ||
|-
| frikatívy || || || s ('''c''') || sy || x ('''x''') ||
|-
| aproximanty || w ('''в''') || || || ÿ ('''й''') || ||
|-
| laterály || || || l ('''л''') || ly || ||
|-
| vibranty || || || r ('''р''') || ry || ||
|}
=== Morfologie ===
Něnečtina je [[Syntetický jazyk|syntetický]], převážně [[Aglutinační jazyk|aglutinační]], ale z části také [[Flektivní jazyk|flektivní jazyk]].
Má dva hlavní slovní druhy – [[Sloveso|slovesa]] a jména (resp. [[Substantivum|substantiva]]). Vedle jmen existují i další, vedlejší druhy vykazující některé nominální kategorie – např. [[Osobní zájmeno|osobní zájmena]], různé skupiny [[Adverbia|adverbií]] a [[Postpozice|postpozicí]]. [[Adjektivum|Adjektiva]] netvoří samostatný slovní druh, ačkoliv mohou mít jisté derivační odchylky a zvláštnosti. To samé platí pro číslovky.
Dalším, okrajovým slovním druhem jsou částice, tedy slova neohebná.
==== Slovesa ====
U něneckých sloves se určují následující kategorie: způsob, čas, [[Konjugace|konjugace]] (subjektivní, objektivní, reflexivní), číslo objektu (při konjugaci objektivní), osoba a číslo subjektu. Existuje i pár neurčitých slovesných tvarů.
===== Způsob =====
Něnecké sloveso může mít až 16 způsobů. Jejich druhy si předvedeme u slovesa nú- „to stand; stát“ ve 3. osobě jednotného čísla.
# [[Indikativ|indikativ]]: ''nú°'' - (s)he stands; on/a stojí
# [[Imperativ|imperativ]], mající tři pod-způsoby: hortativ pro 1. os.: 1. sg. ''núxəd°m'' - let me stand (lépe by se překládal pl., tedy „stůjme“); imperativ pro 2. os.: ''núq'' – stand!; stůj!; [[Optativ|optativ]] pro 3. os.: 3. sg. ''nú°ya'' - let him/her stand; ať on/a stojí
# [[Konjunktiv|konjunktiv]]: ''núyi'' - (s)he will stand (request); bude(-li) stát
# necesitativ: ''núbcu'' -(s)he shall stand (demand); měl/a by stát
# [[Interogativ|interogativ]]: ''núsa'' - did (s)he stand?; stál/a?
# imperfektivní probabilitativ: ''núnaki°'' - (s)he may stand; mohl/a stát
# perfektivní probabilitativ: ''núweki°'' - (s)he may have stood; mohl/a býval/a stál/a
# obligativ: ''núbcaki°'' - (s)he should stand (expectation); měl/a by býval/a stá/a
# imperfektivní aproximativ: ''núnarəxa'' - (s)he seems to stand; vypadá, že stál/a
# perfektivní aproximativ: ''núwerəxa'' - (s)he seems to have stood; vypadá, že býval/a stál/a
# aproximativ futura: ''núw°ntar°xa'' - (s)he seems to be going to stand; vypadá, že bude stát
# superprobabilitativ: ''núwan°ŋkəbya'' - (s)he probably stands; pravděpodobně stojí
# hyperprobabilitativ: ''núr°xawi°'' - (s)he must have stood; musel/a stát
# narativ: ''núwi°'' - (s)he has stood; stojí, popř. stál/a
# reputativ: ''núw°na'' - (s)he is supposed to stand; má stát
# desiderativ: ''núr°wa'' - (s)he is encouraged to stand; je vybízen/a, aby stál/a
===== Čas =====
Uvádí se dvě kategorie času – [[Aorist|aorist]] a [[Préteritum|préteritum]]. [[Aorist]], jakožto čas jednodušší, nemá žádné speciální tvoření, préteritum vyžaduje [[Sufix|sufix]].
{| class="wikitable"
|-
! !! aorist !! préteritum
|-
| 1. os. sg. || núəd°m || nú°dəmcy°
|-
| 2. os. sg. || núən° || nú°nəsy°
|-
| 3. os. sg. || nú° || núəsy°
|}
===== Konjugace =====
Slovesa se rozdělují do čtyř konjugačních skupin:
# Intranzitivní slovesa mají pouze subjektivní konjugaci.
# Tranzitivní mohou mít subjektivní i objektivní konjugaci.
# Reflexivní slovesa mají reflexivní.
# Tranzitivně-reflexivní mají všechny tři typy.
Konjugační skupiny jsou spojeny se čtyřmi sadami osobních sufixů:
# pro subjektivní konjugaci,
# pro objektivní konjugaci, pokud je objekt v singuláru,
# pro objektivní konjugaci s objektem v plurálu,
# pro reflexivní konjugaci.
===== Osoba a číslo =====
Něnecké sloveso rozlišuje tři čísla (singulár, [[Duál|duál]], plurál) a tři osoby. Následující tabulka obsahuje nejběžnější osobní sufixy pro indikativ (a další slovesné způsoby), a to podle konjugačních skupin zmíněných výše.
{| class="wikitable"
|-
! číslo !! osoba !! subjektivní k. !! objektivní k., objekt sg. !! objektivní k., objekt pl. !! reflexivní k.
|-
| singulár || 1. || -t-əm || -m-ə || -n-ə || -m-əq
|-
| || 2. || -n-tə || -r-ə || -t-ə || -n-tə
|-
| || 3. || ø || -t-a || -t-a || -q
|-
| duál || 1. || -n-yih || -m-yih || -n-yih || -n-yih
|-
| || 2. || -t-yih || -r-yih || -t-yih || -t-yih
|-
| || 3. || -xəh || -t-yih || -t-yih || -xəh
|-
| plurál || 1. || -m-aq || -m-aq || -n-aq || -n-aq
|-
| || 2. || -t-aq || -r-aq || -t-aq || -t-aq
|-
| || 3.|| -q || -t-oh || -t-oh || -t-əq
|}
==== Jména ====
Něnecká nominální flexe vyjadřuje číslo, pád, skloňování (absolutní, posesivní, predestinační). U ne-absolutního skloňování se určuje také osoba a číslo vlastníka či predestinátora.
===== Číslo a pád =====
Substantivum v něnečtině může mít tři čísla – singulár, duál a plurál. Pádů rozlišuje celkem sedm – gramatické ([[Nominativ|nominativ]], [[Akuzativ|akuzativ]], [[Genitiv|genitiv]]) a lokální ([[Dativ|dativ]], [[Lokativ|lokativ]], [[Ablativ|ablativ]], [[Prolativ|prolativ]]). Druhá skupina pádu, tj. pády lokální, se neuplatňují u duálu, pády se nahrazují [[Postpozice|postpozicí]].
=== Syntax ===
Něnečtina využívá tzv. [[SOV]] řazení slov (subjekt-objekt-sloveso). Objekt bývá většinou v akuzativu, pokud je věta v imperativu, objekt zůstává v nominativu.
| |||