První palatalizace: Porovnání verzí

'''První palatalizace''' byla [[Fonetika|fonetická]] změna [[Praslovanština|praslovanštiny]]. Změna spočívala v přechodu [[Velární souhláska|velárních]] [[Souhláska|souhlásek]] [[Neznělá velární ploziva|''k'']], [[Znělá velární ploziva|''g'']] a [[Neznělá velární frikativa|''x'']] na [[Neznělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> č'</nowiki>'']], [[Znělá postalveolární afrikáta|''<nowiki> dž'</nowiki>'']] a [[Neznělá postalveolární frikativa|''<nowiki> š'</nowiki>'']]. Když před bývalou velarní souhláskou byla frikativa [[Neznělá alveolární frikativa|''s'']] nebo ''z'', [[sykavka]], která se vytvořila v důsledku palatlizacepalatalizace, ji asimilovala: sk > šč', zg > ždž'.

Názory vědců se rozcházejí v tom, jak nutno datovat první palatalizaci. Tak ukrajinský vědec H. P. Pivtorak datuje tento proces VI. až V. stoletími př. n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Пiвторак|jméno=Григорий|titul=Формування i дiалектна диференцiацiя давньорускої мови|vydavatel=Наукова думка|místo=Київ|rok=1988|strany=38}}</ref>, L. Moszyński začátkem našeho letopočtu až II. stoletím n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Moszyński|jméno=Leszek|titul=Wstęp do filologii słowiańskiej|vydavatel=Państwowe Wydawnictwo Naukowe|místo=Warszawa|rok=2006|strany=236}}</ref>, A. Lamprecht datuje k 400 až 475 n. l. (± 25 let)<ref name="ref145" />, G. Shevelov zase V. až VI. stoletími n. l.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Shevelov|jméno=George|titul=A Prehistory of Slavic|vydavatel=Carl Winter, Universitätsvelag|místo=Heidelberg|rok=1964|strany=252}}</ref>.