Echolokace: Porovnání verzí

Přidáno 83 bajtů ,  před 4 lety
m
řádkování, nbsp, typo
m (Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016)
m (řádkování, nbsp, typo)
Echolokaci využívají také [[savci]], a to nejvíce [[kytovci]] (''Cetaceae'') a [[letouni]] (''Chiroptera''). Echolokace byla spolehlivě dokázána nejdříve u [[netopýr]]ů S. Dijgraafem roku 1947, i když poznatky, že netopýři se dokáží orientovat i bez zraku jsou staršího data. U kytovců byla echolokace prokázána následně v roce 1953 W. Schevillem a B. Lawrenceovou. Kytovci i letouni používají svůj biologický tělesný [[sonar]] pro vyhledávání potravy, komunikaci s okolím a orientaci v prostoru.
 
 
== Echolokace u kytovců ==
=== Popis ===
Kytovci mají zrak dobrý, až na [[čeleď]] [[delfínovcovití]], jejíchž členové žijí většinou v kalných vodách.
[[Orientace]] na větší vzdálenosti, nebo i na krátké v noci, při špatných světelných podmínkách nebo ve velkých hloubkách (až 2  000  m, nedostatek světla) se u kytovců z podřádu [[ozubení]] (''Odontoceti'') uskutečňuje vždy pomoci echolokace. [[Sonar]] se pro ozubené kytovce stává nejdůležitějším prostředkem orientace.
 
=== Druhy signálů ===
Kytovci jsou schopni vydávat, podle druhu, [[akustika|akustické]] [[signál]]y v rozsahu od 250  [[Hertz|Hz]] do 280  [[kHz]]. Nejlépe je prozkoumán podřád ozubení, jehož členové vydávají zvuky:
* od 250 Hz do 20 kHz –mručení, kvákaní, štěkání – slouží k dorozumívání mezi jednotlivci, ale mají asi [[emoce|emociální]] charakter,
* od 4 kHz do 20 kHz – hvízdání – slouží také k dorozumívání mezi jednotlivci na nepříliš velkou vzdálenost,
 
=== Šíření signálů ===
Ve vzduchu se zvuk šíří rychlostí cca 330  m/s, ve vodě rychlostí asi 1 440 m/s, tedy skoro čtyřnásobně rychleji. Vyšle-li kytovec jedinou sérii zvukových impulsů za sekundu, „dohlédne“ jimi do vzdálenosti přibližně 720  metrů (doba šíření signálu tam i zpět). Zvuky s vyšší frekvencí se ve vodě šíří do kratších vzdáleností než s vzdálenost desítek i stovek kilometrů.
 
Čím je vysílací frekvence nižší, tím je [[vlnová délka]] větší. Má-li se zvuková vlna od nějakého předmětu odrazit, musí být její vlnová délka menší než tento předmět. Ve vodě se dále šíří zvuk čtyřikrát rychleji než na souši, čili i vlnová délka určité frekvence je ve vodě čtyřikrát delší. Pro zajímavost: vlnová délka ve vodě je při frekvenci 20  Hz asi 75  m, při frekvenci 1 kHz asi 1,5  m, při frekvenci 10  kHz asi 150  mm, při frekvenci 100  kHz asi 15  mm a při frekvenci 280  kHz asi 4,5  mm.
 
Výsledek echolokace u kytovců hodně závisí na sledovaném předmětu. Schopnost odrážet vlny je tím větší, čím je větší rozdíl v [[akustika|akustické]] [[odrazivost]]í dvou povrchů. Ve vodě je živočišné tělo svou akustickou vodivostí blízké vodě, takže je kytovci „vidí“ jen slabě a mohou „vidět“ vlastně i skrz něj, co je za ním. Významně „viditelným“ objektem je však [[plynový měchýř]] ryb, je akusticky nejzřetelnější, protože jeho obal tvoří rozhraní mezi dvěma různorodými látkami – vodou a vzduchem. Stejně tak vzduchem naplněné plíce ostatních kytovců jsou akustickým sonarem dobře viditelné.
Určení směru ve kterém se zjištěný předmět nachází určují z [[časový posun|časového posunu]] odražených vln po návratu ke dvěma samostatným přijímačům, pravému a levému [[ucho|sluchovému orgánu]]. Zesílení tohoto efektu je docíleno [[asymetrie|asymetrii]] lebky kytovců a asymetrickým uložením sluchových orgánů. Zjistilo se, že dokáži lokalizovat předmět s přesností 1 až 1,5 stupně.
 
Uši kytovců nemají [[ucho|boltce]] a ušní otvory jsou i u těch největších široké cca 10  mm a u menších druhů jen 1 až 2  mm. Zjistilo se však, že kytovci přijímají zvuk jinak než ostatní savci. Zvuk je jim do [[vnitřní ucho|vnitřního ucha]] veden kůži, tukovými, svalovými i kostními tkáněmi.
 
U ozubených kytovců dále hraje důležitou roli spodní [[čelist]], která je po celé délce prostoupena dutinou vyplněnou olejovitou látkou, která tvoří souvislou tukovou vložku. Ta vytváří [[vlnovod]], kterým jsou vedeny přijaté zvukové vlny. Obdobná tuková vložka byla objevena i v lebce poblíž vnitřního ucha.
=== Ultrasonický reflektor ===
U ozubených kytovců se vyskytuje další orgán nazývaný [[ultrasonický]] [[reflektor]] . Pro tyto kytovce je typické, že před čelními kostmi je uloženo velké tukové těleso, které vytváří na jejích hlavě typickou sférickou vypouklinu, které se odborně říká „meloun“ a která rychle mění svůj tvar. Tento meloun funguje jako akustická [[čočka]], která usměrňuje a zesiluje vysílané i přijímané zvukové vlny do úzkého svazku. Rychlé změny tvaru melounu jsou dány posunem akustického [[předmětové ohnisko|ohniska]] čočky sonaru při zaostřování.
 
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
== Poznámky ==
* specializovanéSpecializované sonary jsou běžně používány i ve [[zdravotnictví]] pro vyšetřování stavu lidského organismu, velmi známé je ultrazvukové vyšetření [[těhotenství|těhotných žen]], kdy lékaři pomocí sonaru sledují v matčině těle zdravotní stav plodu, respektive ještě nenarozeného dítěte.
 
* naNa podobném [[princip]]u jako [[sonar]] pracuje i [[přístroj]] zvaný [[radar]], který používá namísto zvuku [[elektromagnetické vlnění]].
* specializované sonary jsou běžně používány i ve [[zdravotnictví]] pro vyšetřování stavu lidského organismu, velmi známé je ultrazvukové vyšetření [[těhotenství|těhotných žen]], kdy lékaři pomocí sonaru sledují v matčině těle zdravotní stav plodu, respektive ještě nenarozeného dítěte
* na podobném [[princip]]u jako [[sonar]] pracuje i [[přístroj]] zvaný [[radar]], který používá namísto zvuku [[elektromagnetické vlnění]]
 
'''Echolot''' je to slovo odvozené ze slova echolokace. Je spojeno s přírodopisem, kdy se podle echolotu letouni výborně orientují v krajině.