Lidzbark Warmiński: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - odkaz na jinou wiki |
zal sek Význ rod (+ 1x), linky značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 53:
== Historie ==
Lidzbark (německy ''Heilsberg'', původní název Lecbark) vznikl na místě [[Křižáci|křižáky]] dobyté pruské tvrze okolo roku [[1240]]. V roce [[1241]] postavili křižáci na místě zničené tvrze dřevěný hrad, který byl Prusy dobyt následujícího roku. V roce [[1243]] hrad opět získali křižáci. V roce 1251 byl hrad předán prvnímu [[biskup]]ovi warmijské diecéze Anzelmovi. Zanedlouho (rok [[1261]]) během druhého pruského povstání hrad změnil majitele. Po porážce povstání v roce [[1274]] byl hrad opětovně získán. Lidzbark obdržel městská práva 12. srpna 1308 od warmijského biskupa Eberharda. Město bylo postaveno v zákrutu ([[meandr]]u) řeky Łyna. Hrad vznikl na soutoku řek [[Lava|Łyna]] a [[Symsarna]]. Město bylo založeno na chełmińském právu. Při založení město dostalo 140 lánů země (1 lán, polsky włoka, v Polsku historická plošná míra ~ 16,8 [[hektar|ha]] nebo ~17,8 ha).
Ve [[Znak (heraldika)|znaku]] města je beránek Boží s biskupskou berlou. Tento znak vychází ze znaku warmijské [[diecéze]].
Řádek 59:
Městské hradby byly zbudovány v polovině [[14. století]], do města vedly tři brány: Vysoká (Královecká), Mlýnská a Kostelní a k tomu ještě Hradní brána. V polovině 14. století v Lidzbarku probíhaly intenzivní stavební práce, kdy byl postaven hrad, farní kostel a radnice. Koncem 14. století byl v Lidzbarku už i vodovod. V letech 1350 - 1795 byl Lidzbark sídlem warminských biskupů a hlavním městem Warmie. V červnu 1440 Lidzbark přistoupil do Pruského svazu a po skončení třináctileté války v roce 1466 se ocitl uvnitř hranic Polska. Město proslavili známí warminští biskupové a [[Mikuláš Koperník]], který v letech 1503–1510 pobýval na lidzbarském hradě u svého strýce Łukasze Watzenroda.
V letech 1703–1709 Lidzbark okupovali Švédové, zimu roku 1703 zde strávil švédský král Karel XII. V roce 1749 zde warminský biskup [[Adam Grabowski]] objevil [[Gallova kronika|Gallovu kroniku]], který byla publikována tiskem. V roce 1807 bylo město obsazeno francouzskými vojsky a v roce [[1914]] ruskou armádou. Nejvíce Lidzbark utrpěl v době 2. světové války, kdy bylo naprosto zničeno staré město. Zůstal však hrad warmijských biskupů a farní kostel.
== Památky ==
Řádek 68:
* bývalý evangelický kostel (nyní pravoslavný), postavený ze dřeva v letech 1821-23
* tzv. oranžérie, barokně-klasicistní zahradní pavilón postavený v letech 1711-24 pro biskupa Teodora Potockého, rozšířen okolo roku 1770 roku pro biskupa Ignáce Krasického
== Významní rodáci ==
* [[Bogdan Borusewicz]], polský politik
== Reference ==
| |||