Neptun (mytologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
REDIRECT Poseidón |
nová stránka namísto přesměrování značka: článek vzniklý z přesměrování |
||
Řádek 1:
{{Infobox - božstvo
| jméno = Neptun
| obrázek = Sousse neptune.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = Neptun ve voze taženém mořskými koňmi, polovina 3. století, Archeologické muzeum Sousse
| další jména = Neptūnus
| význam =
| symbol =
| bydliště =
| partner =
| partnerka = [[Salacia (mytologie)|Salacia]]
| děti =
| rodiče = [[Saturn (bůh)|Saturn]] a [[Ops]]
| sourozenci = [[Jupiter (mytologie)|Jupiter]], [[Pluto (mytologie)|Pluto]], [[Juno (mytologie)|Juno]], [[Ceres (mytologie)|Ceres]], [[Vesta (mytologie)|Vesta]]
| původ =
| oblast uctívání =
| období uctívání =
| centrum kultu =
| významné svatyně =
| římský ekvivalent =
| řecký ekvivalent = Poseidón
| poznámky =
}}
'''Neptun''', [[Latina|latinsky]] '''Neptūnus''', je římským bohem sladkých vod a moří. V rámci [[interpretatio graeca]] byl ztotožněn s řeckým [[Poseidón|Poseidónem]] a převzal jeho mytologii. Přes své ztotožnění však byl na rozdíl od Poseidóna spojen spíše se sladkou vodou než s mořem. Jeho [[Etruskové|etruským]] protějškem je [[Nethuns]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 174
| isbn = 80-7106-177-8
}}</ref>
== Etymologie ==
Etymologie Neptunova jména je nejasná a sporná. [[Paul Kretschmer]] jej na konci 19. století odvozoval z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropským]] kořenem ''*neptu'' „vlhká látka“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kretschmer
| jméno = Paul
| odkaz na autora = Paul Kretschmer
| titul = Einleitung in der Geschichte der Griechischen Sprache
| vydavatel = Dandenhoed und Ruprecht
| místo = Göttingen
| rok = 1896
| strany = 33
| jazyk= německy
}}</ref> [[Hubert Petersmann]] spojil Neptunovo jméno s praindoevropským kořenem ''*nebh'' „obloha, nebe“.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Petersmann
| jméno = Hubert
| odkaz na autora = Hubert Petersmann
| titul = Lingua et Religio: ausgewählte kleine Schriften zur antiken Religionsgeschichte auf sprachwissenschaftlicher Grundlage
| vydavatel = Dandenhoed und Ruprecht
| místo = Göttingen
| rok = 2002
| strany = 304
| isbn = 3-525-25231-5
| jazyk= německy
}}</ref> [[Georges Dumézil]] zase odvodil toto [[teonymum]] od praindoevropského kořene ''*nepot'' „vnuk, potomek“ a spojil tak Neptuna s [[Védské náboženství|védským]] a [[Avestánština|avestánským]] [[Apámnapát|Apámnapátem]] a irským [[Nechtan|Nechtanem]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dumézil
| jméno = Georges
| odkaz na autora = Georges Dumézil
| titul = Fêtes romaines d'étè et d'automne, suivi par dix questions romaines
| vydavatel = Gallimard
| místo = Paris
| rok = 1975
| strany = 25
| jazyk= francouzsky
}}</ref>
== Mýtus ==
Podle [[Jaan Puhvel|Jaana Puhvela]] byl římský mýtus o Neptunovi převeden na pověst o zázraku spojeném s [[Albanské jezero|Albanským jezerem]] v italském [[Lazio|Laziu]]. Podle tohoto příběhu v desátém roce války [[Starověký Řím|Říma]] proti [[Veje|Vejím]] se toto jezero nebývale rozvodnilo. [[Věštba|Věštby]] které o tomto úkazu Římané dostali tvrdili že pokud se vody jezera dostanou k moři zůstanou Veje nedobytné, a aby tomu bylo zabráněno musí být svedeny do vnitrozemí.
Fakt že se nejedná o odkaz na historickou událost Puhvel odvozuje z toho že Albanské jezero a Veje leží na opačných stranách od Říma a ve verzi zachycené [[Dionýsios z Halikarnassu|Dionýsiem z Halikarnassu]] je událost datována na 23. července, kdy se konala slavnost [[Neptunalia]]. V náznacích je také tento příběh spojen s mýtem o Apámnapátámovi a „ohni ve vodách.“<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Puhvel
| jméno = Jaan
| odkaz na autora = Jaan Puhvel
| titul = Srovnávací mytologie
| vydavatel = Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 1997
| strany = 321
| isbn = 80-7106-177-8
}}</ref>
== Reference ==
<references/>
[[Kategorie:Římští bohové]]
[[Kategorie:Bohové moře]]
| |||