Josef Jaroslav Langer: Porovnání verzí

Narodil se v Lázních Bohdaneč jako syn movitého rolníka a městského důchodního. Roku 1826 absolvoval gymnázium v [[Hradec Králové|Hradci Králové]], kde byli jeho profesory [[Národní buditelé|buditelé]] [[Josef Chmela]] a [[Václav Kliment Klicpera]].<ref name="otto">[[Ottův slovník naučný]]: Heslo Langer, Josef Jaroslav</ref> Po maturitě začal studovat na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Karlovy univerzity]] v [[Praha|Praze]], ale studium ukončil v roce 1828 a začal se aktivně podílet v pražském kulturně-společenském dění. Po příkladu [[František Ladislav Čelakovský|Františka Ladislava Čelakovského]] a [[Václav Hanka|Václava Hanky]] se zabýval studiem slovanského jazyka a literatury, zejména pak polské a ruské literatury. Své básnické pokusy vydával v časopisech [[Květy (časopis)|Květy]] a [[Muzejní časopis|Musejním časopise]]. V roce 1830 mu vyšla první kniha ''Selanky'' a mezi lety 1830-1831 pak působil v redakci časopisu [[Čechoslav]], v němž uveřejnil mimojinémimo jiné i svou politicko-satirickou báseň ''České lesy'' s odkazem na [[Listopadové povstání|polské povstání]], čímž na sebe upoutal pozornost úřadů, což vedlo k jeho vyhoštění mimo Prahu v roce 1830, kdy se Langer musel vrátit do Bohdanče. Tam u něj propukla duševní choroba a tvůrčí krize, až na výjimky (''Bohdanecký rukopis'', ''Den v Kocourkově'' aj.) už nenapsal žádné dílo.<ref name="otto" /> V Bohdanči zemřel ve věku nedožitých čtyřiceti let.

Byl několikrát nešťastně zamilován{{zdroj?}}, naposledy asi do své sestřenice Eleonory Pábíčkové, která dělala hospodyni svému bratru, chotěbořskému faráři. Langer za ní do [[Chotěboř]]e jezdil. Ozvuky tohoto vztahu nalezneme v Langrových Krakováčcích:

Její předčasnou smrt (měla [[tuberkulóza|tuberkulózu]]) Langer velmi těžce nesl.{{zdroj?}} To spolu s odtržením od centra dění v Praze (byl důchodním na bohdanečském magistrátu) způsobilo ztrátu jeho tvořivé a i životní energie a jeho postupné fyzické i duševní chátrání.{{zdroj?}}

Je Langrovou zásluhou, že jeho mladší druh [[Josef Kajetán Tyl]] na základě Langrova vyprávění odešel kvůli profesoru [[Václav Kliment Klicpera|Klicperovi]] studovat na gymnázium do [[Hradec Králové|Hradce Králové]].{{zdroj?}}

PsalLangrova článkyraná tvorba ještě vycházela z klasicistních forem a básněžánrů. doInspirací novinmu ([[Čechoslav]],byly [[Květylidové (časopis)|Květy]]pohádky a pověsti, Musejnítak časopis).jako Vv básnijeho první knize ''České lesySelanky''. jinotajněDalším kritizovalokruhem útlaktvorby českéhobyla národa.politická Vsatira, ovzdušíumně nesvobodymaskovaná vytvořiltřeba jinotajnoukramářskými poetiku,písněmi. vV nížbásni bylo''České estetickoulesy'' hodnotoujinotajně čtenářovokritizoval odhalováníútlak zakuklenéčeského pravdynároda. V [[pamflet]]ické skladbě ''Bohdenecký rukopis'' satiricky napadl [[Rukopis královédvorský]] a [[Rukopis zelenohorský|zelenohorský]] a spory ypsilonistů a iotistů o český pravopis, za což si vysloužil odsudek obrozeneckých špiček ([[František Palacký|Palacký]], [[František Ladislav Čelakovský|Čelakovský]]). Studoval lidovou slovesnost a dospěl k názoru, že Rukopisy neodpovídají duchu [[Lidová slovesnost|lidové slovesnosti]].