Vysoká škola: Porovnání verzí

Přidáno 21 bajtů ,  před 3 lety
Úprava struktury: je třeba globalizovat, nicméně dosavadní text se evidentně vztahuje k ČR, tedy dáno pod Česko.
(VŠ stále uskutečňuje, ale programy už se nedělí na obory? (snad přehlédnutí, ev. opravte s vysvětlením/zdrojem, prosím), typo)
(Úprava struktury: je třeba globalizovat, nicméně dosavadní text se evidentně vztahuje k ČR, tedy dáno pod Česko.)
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394 855 [[student]]ů, z toho 333 580 na vysokých školách veřejných, 56 357 na soukromých a 4 918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81 672 studentů.
 
== DěleníVysoké vysokých školškoly v Česku ==
{{Viz též|Seznam vysokých škol v Česku}}
 
V [[Česko|České republice]] takto v současné době působí [[Seznam vysokých škol v Česku#Soukromé vysoké školy v Česku|41 soukromých vysokých škol]], 3 z nich jsou univerzitního typu.
 
==== Zahraniční vysoké školy v Česku ====
Nově, od září roku [[2016]], české právo (''vysokoškolský zákon'') též reguluje působnost zahraničních organizací na svém území, tedy institucí/firem, které na území [[Česko|České republiky]] poskytují vysokoškolské vzdělání, přičemž liberalizace tohoto prostředí proběhla již zákonem v roce 1998. Do této doby též některé prameny (např. [[Ministerstvo financí České republiky|MFČR]]) kriticky uvádí ten fakt, že Česká republika se stala zemí s největším počtem soukromých vysokých škol – či přesněji soukromých subjektů poskytujících vysokoškolské vzdělávání – v [[Evropa|Evropě]]. Působnost [[Seznam vysokých škol v Česku#Zahraniční vysoké školy v Česku|zahraničních subjektů v Česku]] se též do té doby stala předmětem některých afér (blíže např. [[nostrifikace]] a [[Fakulta právnická Západočeské univerzity#Kauzy plzeňských práv|kauzy plzeňských práv]]), nicméně ze soukromých subjektů nebývají kritizovány jen ty zahraniční, ale též i ty tuzemské (např. [[Univerzita Jana Amose Komenského Praha|UJAK]] [[Vladimíra Dvořáková|předsedkyní]] [[Akreditační komise|Akreditační komise]]).
 
Za ''zahraniční vysokou školu'' je nyní považována každá [[právnická osoba]] ustavená dle [[právo|právních předpisů]] jiného [[stát]]u, která je v tomto [[Seznam států světa|cizím státě]], podle jehož práva byla zřízena, součástí [[Systém vzdělávání v České republice|vysokoškolského vzdělávacího systému]] a která v tomto státě poskytuje vzdělávání, jehož absolvováním se podle jeho právních předpisů získává vzdělání vysokoškolské.
 
===== Evropské zahraniční vysoké školy =====
Za [[Evropa|evropské]] zahraniční vysoké školy v [[Česko|ČR]] jsou považovány všechny ty zahraniční vysoké školy, které mají [[Sídlo (právo)|sídlo]], svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého jiného členského státu [[Evropská unie|Evropské unie]], nebo které byly zřízeny nebo založeny podle práva (jurisdikce) některého jiného členského státu, a jsou oprávněny poskytovat na území ČR zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském [[studijní program|studijním programu]], uskutečňované podle právních předpisů tohoto cizího státu, a to pouze pokud jsou v ČR přihlášeny k plnění příslušných informačních povinností.
 
===== Mimoevropské zahraniční vysoké školy =====
Za mimoevropské zahraniční vysoké školy v [[Česko|ČR]] jsou považovány všechny ty zahraniční vysoké školy, které jsou oprávněny poskytovat na území České republiky zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském [[studijní program|studijním programu]], uskutečňované podle právních předpisů tohoto cizího státu, pouze pokud [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]] udělí příslušné tuzemské povolení.
 
===== Pobočky evropských zahraničních vysokých škol =====
Za pobočky [[Evropa|evropských]] zahraničních vysokých škol v [[Česko|ČR]] jsou považovány všechny ty tuzemské [[právnická osoba|právnické osoby]], které hodlají na území ČR v rámci spolupráce s evropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském [[studijní program|studijním programu]] evropské zahraniční vysoké školy podle práva tohoto cizího státu evropské zahraniční vysoké školy a jsou oprávněny toto vzdělávání na území ČR uskutečňovat, pouze pokud se v ČR přihlásí k plnění příslušných informačních povinností.
 
===== Pobočky mimoevropských zahraničních vysokých škol =====
Za pobočky mimoevropských zahraničních vysokých škol v [[Česko|ČR]] jsou považovány všechny ty tuzemské [[právnická osoba|právnické osoby]], které hodlají na území ČR v rámci spolupráce s mimoevropskou zahraniční vysokou školou poskytovat zahraniční vysokoškolské vzdělávání v zahraničním vysokoškolském [[studijní program|studijním programu]] mimoevropské zahraniční vysoké školy podle práva domovského státu mimoevropské zahraniční vysoké školy a jsou oprávněny toto vzdělávání na území ČR poskytovat, pouze pokud jim [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|MŠMT]] udělí příslušné tuzemské oprávnění.
 
=== Lidé působící na vysoké škole ===
[[Akademická obec]] je krom studentů tvořena též pedagogy; příslušní funkcionáři pak plní role jednotlivých orgánů školy.
 
==== Akademičtí pracovníci ====
{{Viz též|Vysokoškolský učitel}}
Na vysoké škole je výuka prováděna a řízena především [[profesor]]y a [[docent]]y. Kromě nich mohou vyučovat, zejména vést [[seminář]]e, resp. cvičení, i [[odborný asistent|odborní asistenti]], případně jen [[asistent (pedagog)|asistenti]] nebo [[lektor (pedagog)|lektoři]]. Akademickými pracovníky jsou dále též i mimořádní profesoři, příp. někteří další vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci, pokud vykonávají i pedagogickou činnost. Pomoc při výuce je tak obvykle studijním plánem předepsána i [[doktorand]]ům (dříve ''postgraduálním studentům'', ''Ph.D. studentům'', tedy studentům v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorských studijních programech]]), či někdy též tzv. ''pomvědům'' – pomocným vědeckým silám (studentům určitých ročníků).
Podle vysokoškolského zákona (§ 70) se však za akademické pracovníky považují jen ti z nich, kteří vykonávají svou pedagogickou či tvůrčí činnost v [[Pracovní poměr|pracovním poměru]] k dané vysoké škole. Přesto se na vysokoškolské výuce mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Vysokoškolský zákon též stanoví, že vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a [[emeritura|emeritních]] profesorů.<ref name="111/1998" />
 
==== Akademičtí funkcionáři ====
V čele vysoké školy stojí [[rektor]], ten zpravidla jedná a rozhoduje ve věcech školy (jakožto [[statutární orgán]]). K činnosti rektora se vyjadřuje [[akademický senát]] školy, který též dohlíží na jeho činnost. Rektor je také do jisté míry, zejména v některých klíčových otázkách týkajících se majetku školy, odpovědný [[správní rada vysoké školy|správní radě vysoké školy]]. Rektor má právo vybrat si své zástupce, tedy jmenuje a odvolává [[prorektor]]y. Rektor též jmenuje a odvolává [[Kvestor (vysoká škola)|kvestora]], který má za úkol řídit hospodaření a vnitřní správu školy a rovněž také v určitém rozsahu zastupovat rektora.
 
Určité [[manažer]]ské funkce na [[akademická půda|akademické půdě]] též plní i vedoucí jednotlivých částí (např. kateder) a jejich případní zástupci.
 
=== Studium na vysoké škole ===
V [[Česko|Česku]] musí [[student]] VŠ nejprve získat úplné střední vzdělání nebo úplné střední odborné vzdělání, tedy [[maturita|maturitu]]. Před rokem [[1998]] platila výjimka z tohoto pravidla např. pro mimořádně nadané zájemce o studium [[umělec]]kého oboru. Dnes je maturita podmínkou pro studium jakéhokoliv oboru.
 
Studentem vysoké školy se zpravidla dotyčný stává zápisem do [[studium|studia]]. [[Akademický rok]], jehož začátek stanoví rektor, trvá 12 kalendářních měsíců. Studium na vysoké škole je členěno na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin. Během studia na vysoké školy student plní své povinnosti, kupř. skládá zkoušky, zápočty, zpracovává semestrální či [[seminární práce]], účastní se přednášek či seminářů apod. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu, dnem ukončení studia je pak den, kdy byla vykonána [[státní závěrečná zkouška|státní zkouška]]. Student, resp. absolvent, též může být případně účasten i některých slavnostních [[akademický obřad|akademických ceremoniálů]] (např. [[imatrikulace]], [[promoce]] apod.).
 
==== Hodnocení studia ====
{{Viz též|Klasifikace (školství)}}
Vysokoškolské zkoušky se zpravidla hodnotí na standardní [[ECTS#Klasifikace|klasifikační stupnici ECTS]] A-F, přičemž A (1) – ''výborně'' je na stupnici nejlepší hodnocení; dále B (1,5) – ''velmi dobře'', C (2) – ''dobře'', D (2,5) – ''uspokojivě'', E (3) – ''vyhovující'', F (4) – ''nevyhovující''. Někde se používá starší stupnice: 1 – ''výborně,'' 2 – ''velmi dobře'', 3 – ''dobře'', 4 – ''nevyhovující.''
Zápočty se zpravidla hodnotí jako ''Splnil'', či ''Nesplnil''.
 
==== Organizace studia ====
{{Viz též|Kredit (školství)}}
Organizace vysokoškolského studia probíhá po [[boloňský proces|boloňském procesu]] dle tzv. [[Kredit (školství)#Kreditní systém studia|kreditního systému studia]] (ECTS – ''European Credit Transfer and Accumulation System''), což umožňuje členům [[akademická obec|akademické obce]] určitou mobilitu.
Dle tohoto systému tak student plní určitý studijní plán, kde má do jisté míry možnost si jej přizpůsobit – ten se obvykle skládá z povinných kurzů, resp. předmětů (někdy též tzv. ''Áčkové předměty''), určitého množství povinně volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Béčkové předměty'') a také volitelných kurzů/předmětů (někdy též tzv. ''Céčkové předměty''), přičemž povinný objem práce, kterou musí student vynaložit, se měří právě [[Kredit (školství)|kredity]].
 
==== Formy studia ====
Studium může standardně probíhat v [[prezenční studium|prezenční]] (''denní''), [[distanční studium|distanční]] (''dálkové''), nebo [[kombinované studium|kombinované]] (''kombinace obou předchozích'') formě [[studium|studia]]. V jednotlivých formách studia je též případně možné využití tzv. individuálního studijního plánu (ISP); ISP je typický zejména pro doktorské studijní programy (''postgraduální studium'').
 
=== Studijní programy ===
{{Viz též|Studijní program}}
Jednotlivé stupně vysokoškolského studia se člení dle typů [[studijní program|studijních programů]]. V rámci [[boloňský proces|boloňského procesu]] (''vysokoškolským zákonem'' z roku [[1998]]) přešly české vysoké školy zcela na jednotnou třístupňovou strukturu studia – do té doby se bakalářský studijní program nazýval ''(ucelená) část vysokoškolského studia'', magisterský studijní program ''vysokoškolské studium'' a doktorský studijní program se nazýval ''postgraduální studium''.
 
==== Bakalářský studijní program ====
Bakalářské studium (''bakalářský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářském studijním programu]] (6 v [[ISCED]]; ''Bachelor's degree'').
 
}}</ref>
 
==== Magisterský studijní program ====
Magisterské studium (''magisterský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterském studijním programu]] (7 v [[ISCED]]; ''Master's degree'').
 
}}</ref>
 
==== Doktorský studijní program ====
Doktorské studium (''doktorský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] (8 v [[ISCED]]; ''Doctor's degree'', ''Doctoral degree'', ''Doctorate'').
 
}}</ref>
 
=== Programy celoživotního vzdělávání ===
{{Viz též|Celoživotní vzdělávání}}
Vysoká škola uskutečňuje krom výše uvedených [[akreditace|akreditovaných]] studijních programů též programy [[celoživotní vzdělávání|celoživotního vzdělávání]].<ref name="111/1998-60">{{Citace právního předpisu
Jestliže na konkrétní vysoké škole existuje program CŽV, který částečně odpovídá vyučovanému [[akreditace|akreditovanému]] [[studijní program|studijnímu programu]], mohou se některé takovéto programy CŽV rovněž týkat uchazečů, kteří neuspěli u přijímacích zkoušek na danou školu. Tito nepřijatí uchazeči ke studiu se mohou následně zapsat do tohoto programu CŽV, který bývá v takovémto případě placený. Poplatky účastníků těchto kursů jsou pak příjmem dané vysoké školy. Do programů CŽV se pak přijímací zkoušky nedělají, protože se nejedná o studium, ale CŽV, které je přístupné všem občanům. Těmto úspěšným účastníkům CŽV může být po dokončení odpovídajícího programu CŽV a splnění předepsaných podmínek ([[maturita]] atd.) též následně umožněno zařazení do příslušného akreditovaného studijního programu, někdy dokonce i bez přijímacích zkoušek, a to s tím, že mohou být účastníkům CŽV některé kursy uznány jakožto odpovídající předměty. Úspěšní účastníci CŽV se tak v některých případech následně mohou stát studenty vysokých škol, nicméně v takovýchto případech je zde určitá finanční náročnost, nevýhodou jsou též v některých případech i časová a jiná nesouslednost, případně pozdější neuznání některých kursů CŽV jakožto odpovídajících předmětů (např. při nízkém hodnocení z kursu, či při pozdějších změnách vnitřních předpisů školy či fakulty).
 
==== Univerzita třetího věku ====
{{Viz též|Univerzita třetího věku}}
 
=== Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu ===
Dle ''vysokoškolského zákona'' může mimo výše uvedené v rámci své vzdělávací činnosti veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti [[student]]ů nebo absolventů vysoké školy. Bližší podmínky takovéhoto kursu pak stanoví vnitřní předpis. O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům příslušné [[osvědčení]]. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. Účastníci kursu nicméně nejsou studenty ve smyslu ''vysokoškolského zákona''.<ref name="111/1998" />
 
=== Akademická práva a svobody ===
Mezi základní akademická práva a akademické svobody patří:
* svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků
3 003

editací