Sociální norma: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
CCCVCCCC (diskuse | příspěvky)
m sepjetí - pět
Bylo přidáno Dodržování norem, něco k sociální deviaci. Jako zdroje byly použity HORÁK, Vladimír. Sociologie pro nesociology, ostrava, 2 VÝROST, Sociální psychologie s. 288-289 MUNKOVÁ, Sociální deviace, s. 9
Řádek 39:
* '''systém [[morálka|morálních norem]]<ref name="večeřa2">VEČEŘA. ''Základy sociologie práva.'' s. 93.</ref>''' - normy, které vznikají spontánně na základě hodnocení chování podle bipolárních [[mravní kategorie|mravních kategorií]] (např. dobro a zlo) na morální a nemorální, které jsou obecně závazné, neformální a sankcionované ostatními společenskými subjekty ve formě odsouzení nebo zavržení, popř. pochvaly v pozitivním smyslu<ref name="anzenbacher">ANZENBACHER. ''Úvod do etiky.'' s. 110-112.</ref>
* '''systém [[náboženská norma|náboženských norem]]<ref name="večeřa2">VEČEŘA. ''Základy sociologie práva.'' s. 93.</ref>''' - normy, které vznikají imperativně z vůle náboženské autority (bůh, církev), rozdělují chování na zbožné nebo hříšné a které disponují vlastní soustavou sankcí náboženské povahy (např. ve formě důsledků promítajících se do posmrtného života)
* '''systém [[právní norma|právních norem]]<ref name="večeřa2">VEČEŘA. ''Základy sociologie práva.'' s. 93.</ref>''' - normy, které se od ostatních normativních systémů odlišují svým univerzálním a institucionálním charakterem, tj. sepětím se [[státní moc]]í. Jedná se o systém obecně závazných norem vytvořených nebo uznaných [[stát]]em, resp. mezinárodním společenstvím států, ve formě, která je státem, resp. mezinárodním společenstvím států uznaná formou [[pramen práva|pramene práva]], a vynucovaných soustavou institucí veřejné moci. Právní normy vznikají imperativně (právní předpisy a precedenty), konsensuálně (mezinárodní a kolektivní smlouvy), ale i uznáním norem jiných normativních systémů (právní obyčeje, náboženské normy)<ref name="gerloch2">GERLOCH. ''Teorie práva.'' s. 19-25.</ref>
 
== Sociální kontrola ==
{{Podrobně|Sociální kontrola|Sociální deviace}}
Sociální kontrola je souborem nástrojů, kterými je zajišťována [[konformita]], tj. dodržování sociálních norem.
 
* '''[[sociální deviace]]''' = odchylky od chování stanovených sociálními normami<ref name="munková">MUNKOVÁ. ''Sociální deviace.'' s. 9.</ref>
 
=== Způsoby osvojování norem ===
 
=== '''Způsoby osvojování norem''' ===
* pod hrozbou trestu
 
* internalizací - považujeme-li normu za správnou, bez problémů ji přijmeme.
 
* konsensem a podporou - dělají-li to tak ostatní, budu to tak dělat také. Jedná se o typ [[konformitaKonformita|konformity]].
 
* opakovaným upozorňováním - dlouhodobě budu upozorňován, že to, co dělám, není správné. Dělat to přestanu.
 
* akční [[heuristikaHeuristika|heuristikou]] - dodržování normy mi zjednodušuje život.
 
=== Učení se sociálním normám ===
 
'''2 mechanismy [[sociální učení|sociálního učení]]'''
 
Řádek 69 ⟶ 61:
** modelování - vidím-li u někoho úspěšnou strategii, přijmu ji.
 
== PříkladySociální sociálníchkontrola a dodržování norem ==
{{Podrobně|Sociální kontrola|Sociální deviace}}
Sociální kontrola je souborem nástrojů, kterými je zajišťována [[konformita]], tj. dodržování sociálních norem.
 
'''Dodržování norem'''
* Dodržování norem je posuzováno podle modelu normálního rozložení. V uvedeném modelu je za určující považovaná středová část. Chování v této části modelu lze označit jako chování odpovídající sociální normě. Tzn. Chování konformní. To, co se od středu odchyluje, teda se nachází mimo normu už je chápáno jako sociální deviace. Okraje modelu normálního rozložení zahrnují extrémní chování, obvykle stíháno trestně nebo jiným systémem sociální kontroly. Zde má rozhodující úlohu toleranční limit. V sociální sféře normy mnohokrát vystupují ve formě formálních zákonů nebo právních sankcí, prostřednictvím kterých jsou narušitelé zaužívaných norem trestáni. V další řadě získávají podobu neformálních a nekodifikovaných prostředků, nimiž společnost uplatňuje kontrolu nad svými členy. Zmíněné neformální pravidla jsou obvykle vyjádřeny v různých zvyklostech, zvycích nebo tradicích. Charakteristická je pro ně značná setrvačnost, mění se průběžně, a častokrát se osvědčí jako účinnější než oficiální příkazy nebo zákazy. Narušitel normy se setkává se sankcemi ve formě veřejného odsouzení, zahanbení nebo zesměšnění. Vycházejíc z lidské psychiky, zvýšená frekvence otevřeného nesouhlasu nebo výsměch zacílený proti chování určitého jedince je jedním z hlavních a nejfunkčnějších prostředků, které jedince odradí od deviace. Jedinec od porušování stanovených norem jednoduše upustí ze strachu z potenciálního zesměšnění nebo veřejného odsouzení. Porušení nepsaných norem, které si každá skupina vytváří individuálně, může v krajním případě vést k vyloučení jedince ze společnosti, nebo dokonce až k trestům fyzickým, či trestu usmrcením. (uříznutí ruky v případě krádeže) [[Sociální deviace|'''Sociální deviace''']] Deviace je definovaná odchylkami od chování stanovených sociálními normami. V převážné míře je deviace v společnosti chápána negativně, ojediněle se však vyskytuje s pozitivním charakterem. Charakter je udáván dopadem, jaký deviace na danou skupinu má''. <sup>[9]</sup>'' 
 
=== Příklady deviace ===
*'''Negativní sociální deviace''' – bezdomovectví, drogy, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, nefunkční rodina, sekty. '''Pozitivní sociální deviace''' – striktní dodržování napr. pravidel silničního provozu, abstinence, striktní dodržování zákonů, workoholismus, sportovci. '''Sociální patologie''' – označení pro negativní a obecně nežádoucí, nezdravé a nemorální společenské jevy.
 
=== '''Sankce''' ===
-Sankce jako nástroj sociální kontroly je v sociologickém významu chápána jako societární reakci jedince nebo skupiny, která má za cíl dodržovat stanovené sociální normy.
 
'''Typologie sankcí'''
* Pozitivní – motivační sankce -  odměny, pochvaly, povýšení
* Negativní – trest odnětí svobody, fyzické inzultace, posměch
* Formální – sankce se značnou mírou volnosti
* Represivní - nutí násilím k podřízení se platným pravidlům.
'''Funkce sankcí'''
* Protektivní – jedince chrání – ochrana osobní svobody, vlastnictví nebo ochrana osobnosti
* Represivní – nápravná funkce - potlačuje a trestá odchylky od sociálních norem
* Formativní – socializační funkce, uplatňuje se prostřednictvím výchovy, vzdělávání, médií a formuje povědomí společnosti,
* Gratifikační – odměňuje chování jedince nebo skupiny, které je pro společnost žádoucí - vyhlašování umělců
* Motivační – stimuluje k prospěšnému chování
 
== Příklady sociálních norem ==
 
* Norma reciprocity - dostaneme-li něco, cítíme se být zavázaní. Příkladem může být běžné dávání dárků. Dostaneme-li dárek, máme pocit, že bychom ho také měli dát, přestože třeba nechceme. Tato norma může být využívána jako taktika prodeje. Pokud totiž "zdarma" od prodejce hrnců obdržíte kuchařku, zvyšuje se pravděpodobnost, že si hrnce koupíte právě v důsledku působení normy reciprocity.