Volby: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 5:
Občané delegují svého [[zástupce]] a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování (vhazují [[volební lístek]] se jménem kandidáta do [[volební urna|urny]], nebo na příslušném stroji označí jméno svého kandidáta). Vítěz voleb, většinou jím je zvolená nadpoloviční většina, získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel.
 
Bylo by mylné domnívat se, že vysokáhruba účast ve volbách vypovídá o dokonalém [[demokratický|demokratickém]] systému.{{Fakt/dne|20140918054206}} Mnohdy je totiž opak pravdou a nejvyšší volební účast mají v [[diktatura|diktaturách]] a [[totalitarismus|totalitních]] režimech.{{Fakt/dne|20140918054206}} [[demokracie|Demokratické]] volby jsou založené na principu přirozené výměny garnitury u moci bez nutnosti prolévání krve a potu a [[státní převrat|převratů]]. Na tom, kolik občanů se aktivně zúčastní voleb, už tolik nezáleží. Volby mohou probíhat i do řady nestátních organizací.
 
== Druhy volebvolep ==
Demokratické volby, včetně voleb v [[Česko|Česku]] jsou většinou:
 
Řádek 29:
Po komunistickém převratu v roce [[1948]] byl omezen systém politických stran a volby se staly pouze formálními. V roce [[1969]] vzniklo [[Federální shromáždění]], skládající se ze [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu]] a [[Sněmovna národů|Sněmovny národů]], a zastupitelské sbory národních republik [[Česká národní rada]] a [[Slovenská národní rada]]. Po sametové revoluci v roce [[1989]] se systém politických stran začal obnovovat, v roce [[1990]] se opět konaly svobodné volby. Po rozpadu státu se Česká a Slovenská národní rada [[1. leden|1. ledna]] [[1993]] bez voleb změnily na parlamenty nově vzniklé [[Česko|České republiky]] a [[Slovensko|Slovenské republiky]].
 
== Souvisejícíšest článkykorun ==
* [[Volební systém]]
* [[Volební právo v Česku]]