Nové muzeum: Porovnání verzí

Na muzejním ostrově bylo jako první založeno v roce 1830 [[Staré muzeum|Altes Museum]]. Sbírka si v krátké době získala velmi dobrou pověst, a tak je již v roce 1855 otevřena nová muzejní budova [[Nové muzeum|Neues Museum]], která měla sloužit pro sbírky starověkého Egypta, prehistorické a etnografické sbírky. Nápis nad vchodem do muzea říká: ARTEM NON ODIT NISI IGNARUS (Pouze ignorant nenávidí umění). Achitektem muzejní budovy byl August Stüler. Vstupní část muzea zahrnovala velkou schodišťovou halu, řecký a egyptský dvůr, spojení se Starým muzeem zajišťoval krytý most.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Seyfried|jméno=Friederike (ed.)|příjmení2=Wemhoff|jméno2=Matthias (ed.)|titul=Neues Museum Berlin|vydání=4|vydavatel=Prester Verlag|místo=Munich|rok=2009|počet stran=|strany=18|isbn=}}</ref>.

Po vypuknutí [[Druhá světová válka|2. světové války]] bylo muzeum na podzim 1939 uzavřeno, většina muzejních exponátů byla evakuována a umístěna v krytech. Toto opatření se ukázalo být předvídavé, v roce 1944 totiž muzeum zasáhlo několik bomb, jižní část muzea zůstala po válce v troskách. Po skončení druhé světové války se sbírky v kytech ocitly v rukou [[Rudá armáda|Rudé armády]], která řadu sbírkových předmětů přesunula do muzeí v [[Moskva|Moskvě]] a [[Leningrad|Leningradu]], dodnes nebyly všechny vráceny (součástí nevrácených sbírek je tzv. Priamův poklad a trójská sbírka).<ref name=":0" />. Muzeum zůstalo v troskách.

čně k rozhodnutí vlády [[Německá demokratická republika|NDR]] o rekonstrukci budovy muzea, ta však započala teprve v září 1989, o dva měsíce později padla [[Berlínská zeď]] a došlo ke sjednocení do té dobby rozděleného města. Vítězem architektonické soutěže na rekonstrukci muzea se stal [[David Chipperfield]], namísto kompletního znovupostavení muzea se architekt rozhodl znovu postavit poničené části, ale s použitím moderních materiálů a jednoduchých tvarů. Součástí rekontrukce se stalo založení podzemní Archeologické promenády, ketrá měla v budoucnu propojit všechny muzejní budovy (s výjimkou Staré národní galerie). Znovuotevření Nového mueza se odehrálo 9. 10. 2009.<ref>{{Citace monografie|příjmení=EISSENHAUER|jméno=Michael (ed.)|příjmení2=BÄHR|jméno2=Astrid (ed.)|titul=Museum Island Berlin|vydání=|vydavatel=Staatliche Museen zu Berlin - Preussischer Kulturbesitz, Hirmer Verlag GmbH,|místo=Munich|rok=2012|počet stran=|strany=170|isbn=}}</ref>.

[[Soubor:Golden hat.jpg|vlevo|100px|náhled|Zlatý klobouk]]

'''Přízemí a první patro''' muzea zabírají [[Egyptské muzeum Berlín|egyptské sbírky]]. V nich vyniká tzv. Berlínská zelená hlava a hlava královny [[Teje]]. Díky účasti pruského archeologického týmu na vykopávkách v [[El Amarna|Tel-el-Amarně]], starověkém Achetatonu, je v muzeu uložena značná část exponátů nalezených v troskách tohoto města, z nich je zlatým hřebem busta královny [[Nefertiti]], manželky faraona [[Achnaton|Achnatona]]. Z amarnského období je též v muzeu k nalazení busta faraona [[Tutanchamon|Tutanchamona]], samotného Achnatona, slavný je domácí oltář, znázorňující Achnatona s jeho rodinou.

'''Ve druhém patře''' se nachází sbírka egyptských papyrů , z nichž vyniká Sinuhetův příběh (okolo 1800 př. n. l.) a řecky psaný komentář k [[Platón|Platonově]] dialogu Thaetus (zhruba 2. století n. l.), díle se zde nachází sbírka artefaktů nalezených v Berlíně a okolí, které dokumentují ranou historii osídlení Germány.

'''Třetí patro''' zabírá muzeum prehistorie a rané historie, jehož zlatým hřebem je tzv. zlatý klobouk z třetího tisíciletí před naším letopočtem z Dolního Saska. Klobouk je vzácným dokladem astronomických znalostí v Evropě v době kamenné. Muzeum též obsahuje artefatky z doby bronzové a kamenné.<ref name=":0" />

== Související článkyOdkazy ==