[[Soubor:E. granulosus vyvojovy cyklus (in czech).png|vpravo|náhled|Vývojový cyklus měchožila zhoubného]]
[[Soubor:Echinococcus Proscolices.jpg|vpravo|náhled|Protoskolexy jsou zárodky tasemnic měchožila zhoubného uvnitř cysty]]
Dospělé [[tasemnice]] jsou [[Anatomické polohy a směry|dorso-ventrálně]] zploštělé a jejich tělo je tvořeno [[Skolex|skolexem]] (hlavička) a pouze třemi proglotidy (články) o celkové délce 2−7 mm.<ref name=":0" /> Poslední článek je největší a obsahuje plně vyvinutou [[Děloha|dělohu]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Smrž|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů|vydání=|vydavatel=Karolinum Press|místo=Praha|rok=2015|počet stran=194|strany=|isbn=9788024622583}}</ref> s vajíčky. Skolex je vybaven čtyřmi přísavkami a jednou řadou háčků. Dospělci ''E. granulosus'' jsou uchyceni pomocí skolexu na [[Sliznice|sliznici]] [[Tenké střevo|tenkého střeva]] definitivního hostitele (pes).<ref name=":0" /> Dospělci přijímají živiny ze střevního obsahu přes [[tegument]] (poznámka:<ref chybíname="Poznámka1" jimgroup="p"> Měchožilům chybí trávicí soustava podobně jako u všech tasemnic).</ref> Počet dospělců v tenkém střevě definitivního hostitele je většinou ve stovkách. Přítomnost dospělců ve střevě psa způsobuje jen omezenou lokální [[Imunitní reakce|imunitní reakci]] ve střevě a samotná infekce psů je tak zcela bez klinických projevů. Vajíčka z terminálních článků ''E. granulosus'' se uvolňují kontinuálně do prostředí spolu s trusem. Vajíčka jsou kulatá o velikosti 32–40 µm, morfologicky neodlišitelná od vajíček rodu [[Taenia|''Taenia'']]. Uvnitř vajíčka je larva zvaná ''onkosféra'' se šesti háčky obklopená radiálně žíhanou vrstvou označovanou jako ''embryofor''.<ref name=":1" /> U infikovaných psů mohou vajíčka ulpívat na [[Srst|srsti]] nebo se při samočištění psů mohou dostat např. na [[Ústa a ústní dutina|tlamu]] či [[Jazyk (orgán)|jazyk]] psů.<ref name=":2" /> Vajíčka v prostředí kontaminují travnatý porost a půdu v místech kálení či pohybu nakažených psů. Mezihostitel (nejčastěji ovce) se nakazí pozřením vajíček na pastvě. V [[Tenké střevo|tenkém střevě]] se z vajíček líhne larva (onkosféra), jež penetruje střevní stěnu a [[Oběhová soustava|krevním oběhem]] je zanesena do orgánů – u ovcí nejčastěji [[játra]] nebo [[plíce]].<ref name=":0" /> V játrech uchycená onkosféra dá vzniknout měchýřkovité cystě (hydatida). Z vnitřní tzv. zárodečné vrstvy se oddělují menší dceřiné cysty, jež se uvolňují do tekutého lumen cysty. V dceřiných cystách se formují zárodky malých tasemnic tzv. protoskolexy.<ref name=":0" /> Dochází zde k nepohlavnímu rozmnožování. Z jednoho vajíčka, respektive jedné onkosféry se tak vyvine jedna cysta ale s mnoha protoskolexy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Horák|jméno=Petr|příjmení2=Volf|jméno2=Petr a kol.|titul=Paraziti a jejich biologie|vydání=1.|vydavatel=Triton|místo=Praha|rok=2007|počet stran=318|strany=189|isbn=978-80-7387-008-9}}</ref> Cysty rostou pomalu a mohou dosáhnout značných rozměrů – nejčastěji mezi 1–15 cm, avšak cysty o průměru 20 cm a více nejsou výjimkou.<ref name=":0" /> Zralá cysta je bělavé barvy s tenkou stěnou, obsahuje tekutinu se stovkami až tisíci volných protoskolexů (označuje se hydatický písek). Definitivní hostitel se nakazí pozřením orgánů s těmito cystami. V případě domácích zvířat jde o zkrmování orgánů z [[Porážka zvířat|poraženého]] dobytka psům. U volně žijících zvířat jde o klasický cyklus [[býložravec]]–[[predátor]].<ref name=":0" />
