Vysoká škola: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesun
Vřed (diskuse | příspěvky)
Refs.
Řádek 8:
}}</ref> vzdělávací [[instituce]] poskytující [[terciární vzdělávání]]. Jedná se o nejvyšší článek vzdělávací soustavy. [[Student]]i a [[Učitel|pedagog]]ové vysoké školy tvoří [[akademická obec|akademickou obec]]. Vysoká škola je jediná instituce, která má právo udělovat [[akademický titul|akademické tituly]]. Vysoké školy mohou být děleny na univerzitní a neuniverzitní. Univerzitní vysoké školy ([[univerzita|univerzity]]) uskutečňují krom [[vzdělávání|vzdělávací činnosti]] též [[výzkum]].
 
Vysoká škola (VŠ) uskutečňuje [[akreditace|akreditované]] [[studijní program|studijní programy]] (ty se dělídělily na jednotlivé [[studijní obor|studijní obory]]) a [[Celoživotní vzdělávání#Formální|programy celoživotního vzdělávání]]. Typ vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. [[Akreditace]] vysokých škol byla (do roku [[2016]]) v působnosti [[Akreditační komise|Akreditační komise]], od [[1. září]] 2016 (tedy od nového [[akademický rok|akademického roku]] 2016/17) je pak v působnosti samostatného [[Akreditační úřad|Akreditačního úřadu]].
 
Dle [[Ústav pro informace ve vzdělávání|Ústavu pro informace ve vzdělávání]] v roce [[2009]] studovalo na [[Česko|českých]] vysokých školách celkem 394&nbsp;855 [[student]]ů, z toho 333&nbsp;580 na vysokých školách veřejných, 56&nbsp;357 na soukromých a 4&nbsp;918 na státních. V tomtéž roce absolvovalo na českých vysokých školách 81&nbsp;672 studentů.
Řádek 124:
Bakalářské studium (''bakalářský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Bakalářský studijní program|bakalářském studijním programu]] (6 v [[ISCED]]; ''Bachelor's degree'').
 
Ten je zaměřen především na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v navazujícím magisterském studijním programu. Bezprostředně se v něm využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. Standardní doba studia včetně praxe je 3–4 roky. Studium se řádně ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]], jejíž součástí je zpravidla obhajoba [[bakalářská práce|bakalářské práce]]. Absolventi získávají akademický titul [[bakalář]] (Bc.), či [[bakalář umění]] (BcA.).<ref name="111/1998-45">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 45. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p45
}}</ref>
 
=== Magisterský studijní program ===
Magisterské studium (''magisterský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Magisterský studijní program|magisterském studijním programu]] (7 v [[ISCED]]; ''Master's degree'').
 
Ten je zaměřen na získání teoretických poznatků i praktických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. Pokud navazuje na bakalářský studijní program, trvá standardně 1–3 roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu (např. [[právo]], [[lékařství]] či [[umění]]), nenavazuje magisterský studijní program na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba (celistvého, resp. souvislého) studia 4–6 roků. (Čtyřleté obory mohou být typické pro některé umělecké obory, šestileté pro některé lékařské obory.) Studium se řádně ukončuje [[státní závěrečná zkouška|státní závěrečnou zkouškou]], jejíž součástí je obhajoba [[diplomová práce|diplomové práce]]. V oblasti [[všeobecné lékařství|všeobecného lékařství]] a [[zubní lékařství|zubního lékařství]] a [[veterinární lékařství|veterinárního lékařství]] a [[veterinární hygiena|veterinární hygieny]] se studium řádně ukončuje [[státní rigorózní zkouška|státní rigorózní zkouškou]]. Absolventi získávají akademické tituly [[magistr]] (Mgr.), [[magistr umění]] (MgA.), [[inženýr]] (Ing.), [[inženýr architekt]] (Ing. arch.), [[doktor medicíny]] (MUDr.), [[doktor zubního lékařství]] (MDDr.), nebo [[doktor veterinární medicíny]] (MVDr.); absolventi s titulem magistr (Mgr.) mohou navíc v téže oblasti studia vykonat [[rigorózní zkouška|rigorózní zkoušku]] (v takovém případě je její součástí obhajoba [[rigorózní práce]]) a tedy mohou následně získat titul [[doktor práv]] (JUDr.), [[doktor filozofie]] (PhDr.), [[doktor přírodních věd]] (RNDr.), [[doktor farmacie]] (PharmDr.), [[licenciát teologie]] (ThLic.), nebo [[doktor teologie]] (ThDr.).<ref name="111/1998-46">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 46. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p46
}}</ref>
 
=== Doktorský studijní program ===
Doktorské studium (''doktorský cyklus'') se uskutečňuje v [[Studijní program#Doktorský studijní program|doktorském studijním programu]] (8 v [[ISCED]]; ''Doctor's degree'', ''Doctoral degree'', ''Doctorate'').
 
Ten je zaměřen na [[vědec]]ké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti [[výzkum]]u nebo [[vývoj]]e nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Standardní doba studia je 3–4 roky. Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu (ISP) pod vedením školitele. Studium se řádně ukončuje [[státní doktorská zkouška|státní doktorskou zkouškou]] a veřejnou obhajobou [[disertační práce]], kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí [[umělec]]ké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul [[Ph.D.|doktor]] (Ph.D.). (Uděluje se ve všech oborech, kupř. včetně [[umění]] či [[teologie]].) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má [[akreditace|akreditovaný]] příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedou oborové rady je garant doktorského studijního programu.<ref name="111/1998-47">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 47. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p47
}}</ref>
 
== Programy celoživotního vzdělávání ==
{{Viz též|Celoživotní vzdělávání}}
Vysoká škola uskutečňuje krom výše uvedených [[akreditace|akreditovaných]] studijních programů též programy [[celoživotní vzdělávání|celoživotního vzdělávání]].<ref name="111/1998-60">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 60. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p60
}}</ref> V rámci své vzdělávací činnosti může VŠ poskytovat (zpravidla za úplatu, ale i bezplatně) programy celoživotního vzdělávání (CŽV), které jsou orientované na výkon povolání, tedy profesně, nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. O úspěšném absolvování studia v rámci programu celoživotního vzdělávání vydává VŠ jeho účastníkům příslušné [[osvědčení]] (nikoliv [[vysokoškolský diplom]] – účastníci CŽV nejsou [[student]]y). Úspěšným absolventům v příslušných programech CŽV následně v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se tedy později stanou studenty, může případně VŠ uznat [[Kredit (školství)|kredity]], které získali v programu CŽV, a to dle ''vysokoškolského zákona'' až do výše 60 % [[Kredit (školství)|kreditů]] potřebných k řádnému ukončení studia.<ref name="111/1998" />
 
Jestliže na konkrétní vysoké škole existuje program CŽV, který částečně odpovídá vyučovanému [[akreditace|akreditovanému]] [[studijní program|studijnímu programu]], mohou se některé takovéto programy CŽV rovněž týkat uchazečů, kteří neuspěli u přijímacích zkoušek na danou školu. Tito nepřijatí uchazeči ke studiu se mohou následně zapsat do tohoto programu CŽV, který bývá v takovémto případě placený. Poplatky účastníků těchto kursů jsou pak příjmem dané vysoké školy. Do programů CŽV se pak přijímací zkoušky nedělají, protože se nejedná o studium, ale CŽV, které je přístupné všem občanům. Těmto úspěšným účastníkům CŽV může být po dokončení odpovídajícího programu CŽV a splnění předepsaných podmínek ([[maturita]] atd.) též následně umožněno zařazení do příslušného akreditovaného studijního programu, někdy dokonce i bez přijímacích zkoušek, a to s tím, že mohou být účastníkům CŽV některé kursy uznány jakožto odpovídající předměty. Úspěšní účastníci CŽV se tak v některých případech následně mohou stát studenty vysokých škol, nicméně v takovýchto případech je zde určitá finanční náročnost, nevýhodou jsou též v některých případech i časová a jiná nesouslednost, případně pozdější neuznání některých kursů CŽV jakožto odpovídajících předmětů (např. při nízkém hodnocení z kursu, či při pozdějších změnách vnitřních předpisů školy či fakulty).
Řádek 154 ⟶ 178:
* právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
* právo členů [[akademická obec|akademické obce]] volit zastupitelské akademické orgány,
* právo používat akademické insignie a konat [[akademický obřad|akademické obřady]]<ref name="111/1998-4">{{Citace právního předpisu
| typ = Zákon
| číslo = 111/1998 Sb.
| název = o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
| paragraf = 4. 
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111#p4
}}</ref>
 
== Odkazy ==