Katedrála svatého Václava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot přidal {{Autoritní data}} |
přepsání úvodu, úprava IB, přehození sekci Historie a Popis, probírka EO |
||
Řádek 1:
{{Infobox - kostel
| název = Katedrála svatého Václava<br />v Olomouci
| šířka boxu =
| obrázek = Olomouc Katedrala Sv. Vaclava.jpg
| velikost obrázku =
| popisek =
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
| provincie = [[Moravská církevní provincie]]
| diecéze = [[Arcidiecéze olomoucká]]
| unie =
| děkanát = [[Děkanát Olomouc|Olomouc]]
| vikariát =
| sdružení =
| farnost = [[Římskokatolická farnost Olomouc - svatý Václav|Olomouc - svatý Václav]]
| sbor =
| stát = [[Česko|Česká republika]]
Řádek 23:
| zeměpisná délka = 17.2625
| vysvěcení = 1131
| světitel = [[Jindřich Zdík]]
| titul =
| užívání =
| architekt =
| sloh = [[gotická architektura v Česku|gotický]], [[novogotika|novogotický]]
| architektonický typ = [[katedrála]]
| výstavba = cca od 1100,<br />současná podoba {{Nowrap|1204–1892}}
Řádek 37:
| materiál =
| adresa = Václavské náměstí
| web = [http://www.katedralaolomouc.cz/ www.katedralaolomouc.cz]
| commons = Category:Cathedral of Saint Wenceslaus (Olomouc)
}}
'''Katedrála svatého Václava'''
== Historie ==▼
Původně [[Románský sloh|románská]] [[bazilika]], založená asi roku [[1107]] přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku [[1131]] [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]], synem kronikáře Kosmy,<ref>http://www.metropole-olomouc.cz/olnej/10/Katedrala-svateho-Vaclava-stoji-uz-devet-stoleti</ref> byla po požáru roku [[1204]] a [[1266]] na popud olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]] přestavěna v nákladném [[Gotika|gotickém]] stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.<ref>[[Jiří Kuthan|KUTHAN, Jiří]]. ''Česká architektura v době posledních Přemyslovců. ''1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 251–255.</ref>▼
V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku [[1306]] zavražděn český král [[Václav III.]] jako poslední z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku [[1326]] dala jeho sestra královna [[Eliška Přemyslovna]] ostatky převézt do [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]].▼
Roku [[1469]] prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] českým králem.▼
[[Kněžiště|Presbytář]] pochází z let [[1617]]–[[1618]].▼
Roku [[1803]] po úderu [[blesk]]u shořely všechny tři [[věž]]e v [[průčelí]] katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží.▼
[[1883]]–[[1892]] – arcibiskup [[Bedřich z Fürstenberka]] nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu [[Gustav Meretta|Gustava Meretty]] a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.▼
Od roku [[1962]] je dóm svatého Václava se [[Zdíkův palác|Zdíkovým palácem]] (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení [[Vláda České republiky|vlády]] ze dne 16. 8. 1995 ''o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky'' zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] (NKP).<ref>[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C124&oKodOk=7102 NKP – Olomouc, areál Přemyslovského hradu]</ref>▼
Od února [[2004]] po podzim [[2005]] probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech [[2006]]–2007 probíhaly další [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]], např. opravy hlavní věže, instalace [[Zvonkohra|zvonkohry]]. Roku [[2008]] byli do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byli po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za
== Popis ==
Řádek 56 ⟶ 73:
=== Krypta ===
[[Krypta]] pod [[Kněžiště|presbytářem]] má dvě patra. Obě patra jsou od roku [[2012]] přístupné pro [[veřejnost]]. Dolní patro krypty je určeno pro uchovávání ostatků. V kryptě jsou pohřbeni [[biskup]]ové a [[arcibiskup]]ové: [[František z Ditrichštejna]], [[Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu]], [[Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat|Jan Vilém Kolovrat-Libštejnský]] a [[Maria Tadeáš Trauttmansdorff]]. V kryptě je také uloženo srdce arcibiskupa a [[Rakousko|rakouského]] arcivévody [[Rudolf Jan|Rudolfa Jana Habsburského]]. Stavební úpravy v závěru [[19. století]] odhalily pod podlahou chrámu i pozůstatky [[Románský sloh|románské]] krypty, která ale dnes není přístupná. Kromě těchto krypt se také pod katedrálou nachází gotická krypta, která přechází v renesanční kryptu pod kaplí sv.
=== Kaple sv. Jana Křtitele ===
Řádek 64 ⟶ 81:
Kaple původně gotického slohu sv. Cyrila a Metoděje pochází asi ze [[14. století]]. Kaple byla barokizována na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] s novým [[oltář]]em a bohatou [[sochař]]skou a obrazovou výzdobou. Název loretánská souvisí s umístěním sošky černé Madony z italské Lorety. Omítkové malby ze života Panny Marie jsou od barokního malíře J. K. Handkeho. Zlatem a stříbrem vyzdobený svatostánek s rodinným znakem dómského děkana Mayerswalda, z jehož pozůstalosti byla provedena celá oprava.
=== Kaple sv.
Zbudována biskupem [[Stanislav II. Pavlovský|Stanislavem II. Pavlovským]] v letech [[1582]]–[[1591]] s rodinnou hrobkou Pavlovských a s bohatou štukovou, sochařskou a malířskou výzdobou. Patří mezi několik významných centrálních staveb české renesance. Nádherný vstupní [[Renesanční architektura|renesanční]] portál s ozdobnou bronzovou mříží, jehož bohatá plastická výzdoba je tvořena [[reliéf (sochařství)|reliéfní]] dekorací i figurálními motivy ctností a nectností. Jde o norimberskou kovoliteckou práci z konce 16. století. V současnosti se kaple používá pro uchování [[eucharistie]] (v kapli je umístěn [[Eucharistický svatostánek|svatostánek]]).
Vchod zdobí náhrobky dvou posledních Olomouckých údělných knížat.
Řádek 70 ⟶ 87:
=== Chórová kaple sv. Cyrila a Metoděje ===
Je v ní pozoruhodný oltář z italského mramoru se vzácnou kamennou [[Plastika (výtvarné umění)|plastikou]] pozdně gotickým reliéfem Panny Marie Ochranitelky, pocházející z průčelí zaniklého kostela Panny Marie na Předhradí. Nejcennější a historicky velmi hodnotné jsou pískovcové sochy sv. Petra a Pavla z 2. poloviny 15. století, údajně pocházející ze zbořeného původního biskupského kostela sv. Petra na Předhradí.
▲== Historie ==
▲Původně [[Románský sloh|románská]] [[bazilika]], založená asi roku [[1107]] přemyslovským knížetem Svatoplukem Olomouckým jako nový biskupský kostel, vysvěcená roku [[1131]] [[Jindřich Zdík|Jindřichem Zdíkem]], synem kronikáře Kosmy,<ref>http://www.metropole-olomouc.cz/olnej/10/Katedrala-svateho-Vaclava-stoji-uz-devet-stoleti</ref> byla po požáru roku [[1204]] a [[1266]] na popud olomouckého biskupa [[Bruno ze Schauenburku|Bruna ze Schauenburku]] přestavěna v nákladném [[Gotika|gotickém]] stylu a stavba byla doplněna náročnou sochařskou výzdobou.<ref>[[Jiří Kuthan|KUTHAN, Jiří]]. ''Česká architektura v době posledních Přemyslovců. ''1. vyd. Vimperk: TINA, 1994. ISBN 80-85618-14-1. Str. 251–255.</ref>
▲V sousedním domě bývalého olomouckého děkanství byl 4. srpna roku [[1306]] zavražděn český král [[Václav III.]] jako poslední z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Pohřben byl v kryptě kostela, ovšem roku [[1326]] dala jeho sestra královna [[Eliška Přemyslovna]] ostatky převézt do [[Zbraslavský klášter|Zbraslavského kláštera]].
▲Roku [[1469]] prohlásila v kostele část českých a moravských pánů uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]] českým králem.
▲[[Kněžiště|Presbytář]] pochází z let [[1617]]–[[1618]].
▲Roku [[1803]] po úderu [[blesk]]u shořely všechny tři [[věž]]e v [[průčelí]] katedrály. Místo nich byla vybudována jediná středová věž nad společnou římsou shořelých věží.
▲[[1883]]–[[1892]] – arcibiskup [[Bedřich z Fürstenberka]] nechal provést novogotickou přestavbu podle projektu [[Gustav Meretta|Gustava Meretty]] a R. Völkela. Přestavbu provedl Gustav Meretta.
▲Od roku [[1962]] je dóm svatého Václava se [[Zdíkův palác|Zdíkovým palácem]] (dříve nazývaným Přemyslovský palác) a dalšími významnými objekty v sousedství podle usnesení vlády ČSR č. 251/62 ze dne 30. 3. 1962 č. 262/1995 Sb. a podle nařízení [[Vláda České republiky|vlády]] ze dne 16. 8. 1995 ''o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky'' zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] (NKP).<ref>[http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?IdCis=NP%2C124&oKodOk=7102 NKP – Olomouc, areál Přemyslovského hradu]</ref>
▲Od února [[2004]] po podzim [[2005]] probíhala 2. etapa generální opravy vnějšího pláště kostela. V letech [[2006]]–2007 probíhaly další [[Rekonstrukce (stavebnictví)|rekonstrukce]], např. opravy hlavní věže, instalace [[Zvonkohra|zvonkohry]]. Roku [[2008]] byli do věží umístěny nové zvony včetně zvonu Panny Marie Hostýnské o váze 6 tun, který nyní zvoní každý den v jedenáct hodin, v pátek ve tři a jinak před bohoslužbami. 1. listopadu 2011 byli po předchozí exhumaci a rekonstrukci spodního patra krypty do ní při mši za zemřele opět vloženy ostatky biskupa Lichtenštejna-Kastelkorna a arcibiskupa Kolovrat-Libštejnského.
== Fotogalerie ==
Řádek 119:
* {{Wikizdroje|dílo=Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci}}
* {{NK ČR|kn20010710504|věc=ano|katedrála sv. Václava}}
* [http://olomoucky-kraj.com/object.php?object=10 katedrála sv. Václava] a virtuální prohlídka
* [http://hrady.cz/index.php?OID=2825 o dómu včetně historie místa]
* [http://zvony.chlup.net/ Zvony katedrály svatého Václava v Olomouci]
{{pahýl}}
| |||