Konstantin I. Veliký: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 3 lety
m (Robot: srovnání závěrečných sekcí dle diskuse pod technickou lípou; kosmetické úpravy)
==== Založení Konstantinopole ====
[[Soubor:Byzantinischer Mosaizist um 1000 002.jpg|thumb|upright=0.9|Portrét Konstantina Velikého na mozaice v chrámu [[Hagia Sofia]]]]
V období tetrarchie sloužila města Trevír, Mediolanum, Soluň a Nikomédie jako císařské rezidence, význam [[Řím]]a jako centra vlády tudíž podstatně poklesl. Konstantin zašel v tomto směru ještě dále, když nechal na místě řecké kolonie [[Byzantion|Byzantia]], jež se rozkládalo na [[Bospor]]u, vybudovat druhé hlavní město římské říše. Rozhodnutí založit nové centrum impéria na východě představovalo vedle jeho příklonu ke křesťanství jeden z nejdlouhodobějších důsledků Konstantinovy vlády. Nové hlavní město se těšilotěžilo strategicky velmi výhodné poloze, která zajišťovala snadný přístup jak k balkánským provinciím, tak k východní hranici s [[Írán|Persií]]. Zároveň kontrolovalo úžiny mezi [[Evropa|Evropou]] a [[Asie|Asií]] a disponovalo příznivými podmínkami k hospodářskému rozvoji. Kromě toho bylo také snadno bránitelné a mělo znamenitý přístav.
 
[[8. listopad]]u [[324]], sotva dva měsíce po porážce Licinia u Chrysopole, Konstantin formálně vytyčil hranice nového města, čímž zečtyřnásobil dosavadní rozlohu Byzantia. Kolem roku [[328]] byly dokončeny nové hradby. [[11. květen|11. května]] [[330]] bylo město slavnostně vysvěceno jako ''Nova Roma'' („Nový Řím“) a po Konstantinově smrti bylo přejmenováno na ''[[Konstantinopol|Constantinopolis]]'' („Konstantinovo město“). Město se z hlediska svého geografického reliéfu a veřejných institucí, jimiž bylo vybaveno, podobalo starému Římu. Bylo vystavěno na sedmi pahorcích, mělo vlastní senát, ačkoli ten se svým složením nevyrovnal svému římskému protějšku, a jeho obyvatelstvu bylo zdarma poskytováno obilí dovážené z [[Aegyptus|Egypta]]. Správu města měl po vzoru Říma na starosti [[městský prefekt]] (''praefectus urbi''). Konstantin zvětšil městský [[Konstantinopolský hippodrom|hippodrom]] a na jeho osu umístil [[Hadí sloup]] z [[Delfy|Delf]]. Císařský palác byl vybudován tak, aby z něho vedl přímý vstup do panovníkovy lóže v hippodromu. Spíše kontroverzním monumentem byl dvacet pět metrů vysoký Konstantinův sloup nacházející se na Konstantinově fóru. Na jeho vrcholu čněla socha [[Hélios|Hélia]], jejíž rysy se nápadně podobaly Konstantinovi.
Anonymní uživatel