Obléhání La Rochelle (1627–1628): Porovnání verzí

přepsání a změna nadpisu kapitoly "Obléhání La Rochelle v literatuře", drobnost, malé rozšíření
(styl, struktura textu)
(přepsání a změna nadpisu kapitoly "Obléhání La Rochelle v literatuře", drobnost, malé rozšíření)
| Střetnutí = Obléhání La Rochelle
| obrázek = Siege of La Rochelle 1881 Henri Motte 1846 1922.jpg
| popisek = [[kardinál]] [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|Richelieu]] během obléhání La Rochelle
| komentář =
| trvání = říjen [[1627]] – 27. říjen [[1628]]<ref name="Knecht">{{Citace monografie | příjmení = Knecht | jméno = Robert J | odkaz na autora = Robert Knecht | titul = Richelieu | překladatelé = Stanislava Pošustová | vydavatel = Paseka | místo = Litomyšl | rok = 2002 | strany = 76–78 | poznámka = [Dále jen: ''Knecht''] | isbn = 80-7185-430-1}}</ref>
| místo = [[La Rochelle]], [[Francie]]
| příčina =
Po ukončení náboženských válek mezi [[Římskokatolická církev|katolíky]] a hugenoty ve Francii byl vydán [[Edikt nantský|Nantský edikt]], jehož cílem bylo uspořádat náboženské a politické poměry v království. Hugenotům zaručoval určitou míru politické i náboženské nezávislosti.<ref>Knecht, s. 67–69.</ref>
 
V částečně protestantském [[Béarn|hrabství Béarn]] nantský edikt nebyl dodržován, a proto se ho roku 1620 francouzský král Ludvík XIII. rozhodl vojskem obsadit. Poté co tak učinil, formálně sloučil Béarn s Francií a obnovil zde katolickou víru. V tom samém roce byl také poražen protestant [[Fridrich Falcký]] katolíky v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]]. Hugenoté se cítili v důsledku těchto událostí více zranitelní a rozhodli se na ně reagovat. Jejich předáci se sešli ve městě La Rochelle, kde se usnesli na financování vlastní armády a sjednocení dalšího postupu hugenotských regionů. Král si to nenechal líbit a proti protestantům vytáhl. Sice je porazil v otevřené bitvě, ale nepodařilo se mu dobýt [[Montauban]] a ani La Rochelle, které bylo nejdůležitější hugenotskou pevností.<ref name="Dějiny Francie, 1988">{{Citace monografie | příjmení = kolektiv autorů | jméno = | odkaz na autora = | titul = Dějiny Francie | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1988 | strany = 222–223 | poznámka = [Dále jen: ''Dějiny Francie, 1988''] | isbn = }}</ref><ref name="Knecht, 71–74">Knecht, s. 71–74.</ref> Toto město se mohlo navíc pyšnit na francouzské poměry nevídanou mírou nezávislosti, která se týkala ekonomických výsad i vlastních soudních pravomocí.<ref name="Knecht, 76–80">Knecht, s. 76–80.</ref> [[Montpellierský mír]], jež konflikt ukončil, nebyl pro hugenoty výhodný, přišli o některá vojenská privilegia a museli se také smířit s existencí pevnosti Fort-Louis. Tu během války královští postavili před La Rochelle a úkolem její posádky bylo hlídat přístupové cesty do města.<ref name="Knecht, 71–74"></ref>
 
V roce 1625 se Larochellští připojili k hugenotskému povstání, kterému velel [[Benjamin de Rohan|vévoda de Soubise]] a po jehož porážce přišli o výsadu vlastní vojenské flotily. Navíc vláda umístila vojsko na nedaleké ostrovy [[Île de Ré|Ré]] a [[Oléron]]. Obyvatelé La Rochelle z toho vyvozovali, že vláda se chystá jejich město dobýt a připravit je o poslední [[Privilegium|privilegia]]. Proto se obrátili o pomoc na francouzského nepřítele – Anglii.
 
== Anglická intervence ==
== Obléhání Saint-Martin-de-Ré ==
{{Podrobně|Obléhání Saint-Martin-de-Ré}}
V roce 1627 se tak přes kanál [[La Manche]] vydalo zhruba 10 000 Angličanů pod velením [[George Villiers, 1. vévoda z Buckinghamu|vévody z Buckinghamu]] dobýt ostrov Ré.<ref>Knecht, Velitels. zdejší74–76.</ref> Anglo-francouzské vztahy byly již delší dobu na bodu mrazu a Angličané měli v úmyslu spoluprácí s odbojnými hugenoty v La Rochelle postavení svého nepřítele oslabit. Ostrov Ré chtěli využít jako svou základnu.<ref name="Duchein, 272–278">Duchein, s. 272–278, 284</ref> Vylodili se kryti lodním dělostřelectvem, Francouze zatlačili do pevnosti [[Saint-Martin-de-Ré]] a téměř celý zbytek ostrova obsadili.<ref>Duchein, s. 282–287</ref> Velitel pevnosti Saint-Martin-de-Ré generál [[Jean de Saint-Bonnet de Toiras|Toiras]] se s vypětím všech sil držel až do října 1627, kdy mu byly se štěstím dopraveny potřebné zásoby jídla. Poslední anglickýAnglický pokus o dobytí pevnosti 6. listopadu se navzdory jejich velkým ztrátám nezdařil, a tak anglické loďstvo o dva dny později odplulo do zpátky do vlasti. Mezitím v říjnu 1627 převzal Ludvík XIII. od svého bratra [[Gaston Orléanský|Gastona]] velení armády shromážděné před La Rochelle a vládní vojsko začalo s blokádou města.<ref>Knecht, s. 74–76.</ref>
 
Mezitím v říjnu 1627 převzal Ludvík XIII. od svého bratra [[Gaston Orléanský|Gastona]] velení armády shromážděné před La Rochelle a vládní vojsko začalo s blokádou města.<ref>Knecht, s. 74–76.</ref>
 
== Obléhání ==
 
[[Soubor:Siege of La Rochelle by Orlandi 1627.jpg|thumb|left|upright=1.2|Obležené La Rochelle na kresbě z roku 1627]]
V srpnu 1628 se vzhledem k finanční náročnosti obléhání a zahraničně-politickým komplikacím pokusil Ludvík XIII. o vyjednávání. Narazil ale na neústupnost starosty a velitele Guitona. Obyvatelé města stále vkládali naděje do Angličanů, kteří se chystali pod velením vévody z Buckinghamu opět zapojit do boje. Vévoda byl ale 23. srpna zavražděn a anglické loďstvo se tak vydalo na cestu 7. září s novým velitelem – [[Robert Bertie, 1. hrabě z Lindsey|hrabětem z Lindsey]].<ref name="Knecht, 76–80"/> Na palubých svých lodí měl jedenáct pluků vojska a velké zásoby potravin pro posádku a lid v La Rochelle. Probít se tam ovšem se svým demoralizovaným mužstvem nedokázal a musel nakonec odplout.<ref name="Tucker"/> 26. října se proto vyhladovělí obyvatelé města, kteří na své hradby mohli postavit už jen pouhých 200 bojeschopných mužů<ref name="Tucker"/>, rozhodli kapitulovat.<ref name="Knecht, 76–80"/><ref name="Dějiny Francie, 1988"></ref><ref name="Robbins">{{Citace monografie | příjmení = Robbins | jméno = Kevin C | odkaz na autora = Henry Martyn Baird | titul = City on the Ocean Sea: La Rochelle, 1530-1650 : Urban Society, Religion, and Politics on French Atlantic Frontier | url = https://books.google.cz/books?id=aFwHB9p0yJoC&pg=PA355&dq=Siege+of+La+Rochelle+1628+casualties&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiHo_PD68PRAhUF1xQKHVK5DRgQ6AEIGTAA#v=onepage&q=Siege%20of%20La%20Rochelle%201628%20casualties&f=false | vydavatel = Brill | místo = Leiden, New York, Kolín nad Rýnem | rok = 1997 | strany = 354–358 | kapitola = | isbn = 90-04-10880-7 | jazyk = anglicky}}</ref>
 
Následovala dlouhá porada krále, Richelieua a ostatních zástupců francouzské vlády o tom, jak se k hugenotům zachovají. Nakonec bylo rozhodnuto o shovívavém přístupu, který zastával Richelieu. Ten si uvědomoval, že přísné potrestání obyvatel La Rochelle by mu zkomplikovalo pacifikaci hugenotů na jihu Francie. Také se domníval, že tak zabrání případné anglické snaze o zprostředkování míru. Město proto nakonec přišlo o zbytky privilegií a muselo strhnout své hradby, ale byly zachovány životy i majetek jeho obyvatel. O den později, 27. října, královské vojsko La Rochelle obsadilo.<ref name="Knecht, 76–80"/>
V roce 1629 vytáhla královská armáda na jih, aby si podrobila i tamější hugenoty. Poté co se jí to podařilo, vydal král Ludvík XIII. koncem června 1629 [[alèský edikt|edikt alèský]]. Spíše než o mírovou dohodu, se jednalo o jakýsi akt odpuštění. Kopíroval částečně nantský edikt, s tím rozdílem, že hugenotům už negarantoval politická práva a vojenské výsady. Hugenoté tak museli ve dvaceti svých městech zbořit opevnění. Roku 1629 přišli o svůj politický vliv a v souvislosti s tím byly zmařeny jejich snahy o vytvoření nezávislého územního útvaru uvnitř francouzského království. V náboženské oblasti se museli smířit s mnohem větší nesnášenlivostí ze strany katolíků.<ref name="Knecht, 76–80"></ref>
 
== Kulturní odkaz ==
== Obléhání La Rochelle v literatuře ==
Na pozadí historických událostí se odehrává část příběhudobrodružného románu ''[[Tři mušketýři]]'' [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase]] staršího, ve které se jeho čtyři přáteléhlavní hrdinové obléhání zúčastníúčastní. NicméněObléhání [[Charlesje detaké Batzvylíčeno dev Castelmore]],historickém řečenýrománu [[d'ArtagnanRobert Merle|Roberta Merleho]], jehož paměti byly předobrazem románu, se narodil mezi lety 1611''[[Sláva a 1615. Z rodného Castelmore odešel do Paříže okolo roku 1640,úskalí]]'' a doobjevuje oddíluse mušketýrů vstoupil roku 1644. Alexandre Dumastaké v tomtorománech případě posunul možný příběh o 15 let. Hrdinova účast na obléhání La Rochelle je nepravděpodobná.<ref>''[http://www.histoiredumonde.net/D-Artagnan-Charles-de-Batz-de.html Historie světa:[Lemprièrův slovník]]''D’Artagnan -od Charles[[Lawrence deNorfolk|Lawrence BatzNorfolka]] de Castelmorea d’Artagnan''The (částArm "D’Artagnan,and unthe personnage de roman" - DDarkness''Artagnan, románováod postava,[[Taylor francouzsky)Caldwell|Taylor Caldwellové]</ref>].
 
== Odkazy ==