Jan Otokar Fischer: Porovnání verzí

Po konci [[Druhá světová válka|války]] vystudoval španělštinu, francouzštinu a angličtinu na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filosofické fakultě University Karlovy]]. Již za studia působil na fakultě jako lektor. Studium zakončil doktorátem v roce [[1949]] prací o španělské filologii. Poté se stal odborným asistentem. Na počátku 50. let vedl volné kurzy portugalštiny, než byl obor lusitanistika plně akreditován a pověřenou osobou se stal Zdeněk Hampl.{{zdroj?}} V roce [[1951]] se [[habilitace|habilitoval]]. V roce [[1956]] obhájil titul kandidáta věd prací o francouzském básníku [[Pierre-Jean de Béranger|Bérangerovi]]. V roce [[1963]] získal doktorát věd za práci ''Problémy francouzského kritického realismu''. Ve stejném roce byl jmenován profesorem. V roce [[1984]] se stal členem korespondentem ČSAV. Od roku [[1958]] vedl katedru romanistiky na FF UK. Od roku [[1974]] vedl současně oddělení západních literatur Ústavu české a světové literatury Československé akademie věd.