Projekt Pluto: Porovnání verzí

 

Princip využití jaderného reaktoru k zahřátí vzduchu byl ze zásady nový. Na rozdíl od komerčních reaktorů, které jsou v železobetonových krytech, měl být reaktor Pluto malý a dostatečně kompaktní (aby mohl být použit v řízené střele), ale také dostatečně odolný, aby přežil 11000 km dlouhý let na potenciální cíle. Jaderný motor mohl pracovat několik měsíců, takže řízená střela mohla zůstat ve vzduchu i po případném útoku.

 

Primární využití ramjetů s jaderným pohonem mělo být ve střelách SLAM ( [[SLAM (nadzvuková nízko letící střela)|Supersonic Low Altitude Missile]]). Za účelem dosažení rychlosti nutné k provozu náporového motoru měla být střela vypuštěna ze země s raketovými urychlovacími motory (boostery). Poté, co by dosáhla cestovní výšky a vzdálila se od obydlených oblastí, začal by pracovat jaderný reaktor. Díky jadernému pohonu mohla střela kroužit nad oceánem po téměř neomezenou dobu, dokud by nedostala povel nadzvukově zaútočit a vypustit jaderné hlavice na cíle v Sovětském Svazu. SLAM byl navržen k nesení více jaderných hlavic, které byl doručil na více cílů, což z něj činilo bezpilotní bombardér. Po skončení bombardování by mohla střela trávit další týdny létáním nad obydlenou oblastí v nižších nadmořských výškách a způsobovat škody jak ozářením, tak zvukovými vlnami. 

== Reference ==

{{Překlad|en|Project Pluto|719447386}}

 

== Externí odkazy ==