Varšava: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 136dami (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Rottweiler
Napřímení odkazů, typo, zpřesnění polohy
Řádek 8:
| znak = POL_Warszawa_COA_1.svg
| nadmořská výška = 78 – 121
| zeměpisná šířka = 52.22388892498
| zeměpisná délka = 21.00833330122
| stát = Polsko
| zkratka státu =
Řádek 18:
| administrativní dělení = 18 městských částí
| mapa =
| loc-map = {{LocMap |Polsko |label= Varšava |position= top |width= 220 |lat= 52.122625 |long= 21.003001 |float=center |caption=}}
| velikost mapy =
| popisek mapy =
Řádek 40:
| název statistického celku =
}}
'''Varšava''' ({{Vjazyce|pl}} {{Cizojazyčně|pl|''Warszawa''}}, výslovnost {{Výslovnost|varˈʂava|Pl-Warszawa.ogg}}) je hlavní (od roku [[1596]]) a největší město [[Polsko|Polska]]. V roce [[2014]] měla 1 726 581, obyvatel a s okolní aglomerací 3 003 000 obyvatel. Varšava leží ve středním Polsku v historickém [[Mazovsko|Mazovsku]] na středním toku [[Visla|Visly]] ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m., 520 km východně od Berlína a 250 km jižně od pobřeží [[Baltské moře|Baltského moře]].
 
Varšava je také hlavním městem [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]]. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski''), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (''Politechnika Warszawska''), Varšavská ekonomická škola (''Szkoła Główna Handlowa'') a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr.
Řádek 46:
== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Varšavy}}
=== Rané dějiny ===
[[File:St. John's Archcathedral (9629601375).jpg|thumb|left|Stavba katedrály sv. Jana začala roku 1390]]
První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v [[9. století|9.]] a [[10. století]] a Jazdów ve [[12. století|12.]] a [[13. století]]. Po tom, co vévoda z [[Płock]]u, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce [[1281]] na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku [[14. století]] se toto místo stalo jedním ze sídel [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]] a v roce [[1413]] pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce [[1526]] bylo vojvodství začleněno pod [[Polsko|polskou korunu]]. V roce [[1529]] se Varšava stala poprvé sídlem polského [[Sejm]]u, trvale zde Sejm sídlí od roku [[1569]]. Roku [[1573]] dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království.
 
=== 16. až 19. století ===
[[SOubor:Warszawa - Marszałkowska 1912.jpg|thumb|left|Ulice Marszałkowska v roce 1912.]]
Kvůli své výhodné centrální poloze mezi [[Vilnius]]em a [[Krakov]]em v [[RzeczpospolitaRepublika obou národů|polsko-litevském společenství]] se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce [[1596]] hlavním městem Polska, kdy sem král [[Zikmund III. Vasa]] přesunul královský dvůr z [[Krakov]]a. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku [[1795]], kdy bylo soustátí napadeno [[Prusko|Pruskem]] a Varšava se stala hlavním městem provincie [[Nové Východní Prusko]]. Roku [[1807]] bylo město osvobozeno [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovou]] armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce [[1815]] po Napoleonově [[bitva u Waterloo|porážce u Waterloo]] se sešly tehdejší mocnosti [[Rakousko]], [[Rusko]] a [[Prusko]] ([[Vídeňský kongres]]), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech [[1830]] a [[1863]] jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu.
 
=== Hlavní město: 1918–39(1918–1939) ===
Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1918]] se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce [[1919]] se Polsko dostalo do [[Polsko-sovětská válka|válečného konfliktu]] s bolševickým [[Rusko|Ruskem]] o historická území na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Litva|Litvě]]. V [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]] ([[1920]]) polská vojska zcela zničila jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]] útočící na město a zmařila tak pokus [[Vladimir Iljič Lenin|Lenina]] a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu.
 
=== Druhá světová válka ===
[[Soubor:Warsaw Uprising - Prudential Hit - frame 2a.jpg|náhled|[[Prudential]] zasažený během povstání 28. srpna 1944 dvoutunovým granátem z děla [[Karl-Gerät]]]]
[[File:Destroyed Warsaw, capital of Poland, January 1945.jpg|thumb|''Moře suti''– více než osm z deseti budov ve Varšavě bylo během války zničeno. Vlevo ruiny [[Staroměstské náměstí (Varšava)|staroměstského náměstí]].]]
[[Druhá světová válka]] byla zahájena [[1. září]] [[1939]], kdy [[Německo]] napadlo západní část Polska. Zároveň bylo [[17. září]] [[1939]] napadeno Polsko [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k [[Německá říše|Německé říši]] a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou nacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v pozdějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompletně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod.
 
Při okupaci města [[Nacismus|nacisty]] byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace - několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. [[Varšavské ghetto|Varšavského ghetta]]. Když se Němci v rámci [[Adolf Hitler|Hitlerova]] „[[Holokaust|konečného řešení]]“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k [[Povstání ve varšavském ghettu|židovskému povstání]]. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni.
 
V červenci [[1944]] sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Protože si polská londýnská exilová vláda myslela, že [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] není nakloněn myšlence nezávislosti Polska (Stalin chtěl pouze hranice Polska posunout na západ), dala rozkaz ilegální polské [[Zemská armáda|Zemské armádě]] („''Armia Krajowa''“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Sověti. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1944]], když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila (hrdinské, ale velice ukvapené a bez naděje na úspěch) [[Varšavské povstání]].
Řádek 70:
Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání.
 
===1945–1989: Varšava v komunistickém Polsku (1945–1989) ===
[[Soubor:PKiN widziany z WFC.jpg|náhled|Palác kultury byl postaven v letech 1952-19551952–1955, nejvyšší budova ve Varšavě a v Polsku]]
Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta [[Bolesław Bierut|Bolesława Bieruta]] a Varšava se stala hlavním městem komunistické [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]]. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal "celý národ stavět novou Varšavu". Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přesto, že byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu.
 
Novou dominantou metropole se stal [[PKiN|Palác kultury a vědy]] - vybudovaný ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jako "dar národů Sovětského svazu polskému lidu". Slavnostně byl dokončen roku 1955.
 
V roce [[1980]] bylo zrekonstruované historické [[Varšavské staré město|Staré město]] zapsáno do historického dědictví [[UNESCO]].
Řádek 80:
Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové [[Warszawa Centralna|hlavní nádraží]], ležící na důležité varšavské dopravní tepně [[Aleje Jerozolimskie]], je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. [[Tramvajová doprava ve Varšavě|Tramvajová síť]], kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní [[Městská autobusová doprava ve Varšavě|autobusy]]. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou [[Metro ve Varšavě|metra]].
 
Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako [[HotelCentrum Mariott (Varšava)LIM|Hotel Mariott]] či [[Blue Center]]. Nová doba po roce [[1989]] pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra a muzea (například [[Muzeum dějin polských Židů]]).
 
===1989–dosud Od roku 1989 ===
V roce 1995 byla otevřena první linka [[Metro ve Varšavě|varšavského metra]]. Druhá byla otevřena v březnu 2015.<ref>[http://www.railwaygazette.com/news/urban/single-view/view/warszawa-opens-second-metro-line.html Warszawa opens second metro line – Railway Gazette<!-- Bot generated title -->]</ref>
 
Řádek 94:
 
=== Podnebí ===
Podnebí je [[Mírný podnebný pás|mírné]], přechodné mezi [[Oceánické podnebí|oceánským]] a [[Kontinentální klimapodnebí|kontinentálním]]. Ve Varšavě nebývají velké meziroční výkyvy v množství [[Déšť|srážek]]. [[Vegetační doba]] je v průměru 200 dní. Ve Varšavě je hlavně severozápadní vítr (přibližně 60% dní) a severovýchodní (přibližně 30% dní). V centru Varšavy je mnohem tepleji než na jejím okraji a to o 7-8 stupňů, ale někdy to může být i o 10 stupňů. Nejnižší naměřená teplota byla -31&nbsp;°C a nejvyšší 37&nbsp;°C Kvůli velkému [[znečištění vzduchuovzduší]] je ve Varšavě více oblačno než v okolí. Varšava má 1600 [[Hodina|hodin]] [[Sluneční světlo|slunečního svitu]] v roce.
 
{{Počasí
Řádek 164:
Po zničení města ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárny ''Huta Warszawa'' a dvě automobilky.
 
Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce [[1989]] po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem [[Bankrot|zbankrotovalo]]. V současné době využívá např. firma ''Lucchini-Warzsawa Steel Mill'' pouze část původní továrny ''Huta Warszawa''. Automobilky ''Ursus'' a ''FSO'' (zkratka pro ''Fabryka Samochodów Osobowych'' – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export.
 
[[Soubor:Warsaw Castle Square Panorama 2010.jpg|center|600px|thumb|[[Královský hrad (Varšava)|Královský hrad]] na Zámeckém náměstí - znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944]]
 
== Obyvatelstvo ==
Řádek 241:
 
== Nejvyšší budovy ==
* [[Palác kultury (Varšava)|Paláca Kulturyvědy]], rok 1955, 231 m
* [[Warsaw Trade Tower]], 1999, 208 m (WTT)
* [[Złota 44]], 2012, 192 m
Řádek 252:
* Błękitny Wieżowiec, 1991, 120m
* [[Hotel Westin]], 2003, 120 m
* [[Milennium Plaza]], 1999, 116m116 m
* [[ORCO Tower]], 1996, 115 m
* [[Novotel Warszawa Centrum]], 1974, 111m111 m
* [[Złote Tarasy]], 2007, 105m105 m
* [[Babka Tower]], 2000, 105m105 m
* [[Ilmet]], 1997, 103m103 m
 
stavět
 
* [[Warsaw Spire]], 220m220 m
* Cosmopolitan Twarda 2/4, 160m160 m
 
== Panorama ==
{{Panorama|FB_Warszawa_panorama.jpg|1250px}}
{{Panorama|WarsawoldtownPanorama.jpg|1250px}}
 
== Partnerská města ==
{{sloupce|2|
Řádek 300 ⟶ 301:
<center>
<gallery>
Soubor:Centrum Warszawy (10910517076).jpg|[[Palác kultury (Varšava)|Paláca kulturyvědy]] - "dar bratrských národů Sovětského svazu"
Soubor:Poland Warsaw Łazienki Palace.jpg|Palác na vodě, Łazienki
Soubor:Warszawa Teatr Wielki rzut prostoliniowy.jpg|Velké divadlo (Teatr Wielki)
Řádek 343 ⟶ 344:
* {{Wikislovník|heslo=Varšava}}
* {{Wikicitáty|téma=Varšava}}
* [http://www.e-warsaw.pl/index.php Oficiální stránky] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky
* [http://www.warsawtour.pl/index.php Oficiální turistická stránka Varšavy] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky
* [http://www.all-warsaw-apartments.eu/index.html Apartmány Varšava]
* [http://www.um.warszawa.pl/v_syrenka/perelki/index.php?mi_id=&dz_id= Památky] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky
* [http://um.warszawa.pl/mapa/ Interaktivní plán města]
* [http://www.behance.net/gallery/City-of-Ruins/4066411 3D model Varšavy po náletech z II2. světové války]
* [http://www.1944.pl Varšavské povstání 1944]