Obléhání La Rochelle (1627–1628): Porovnání verzí

| ztráty2 = Angličané: <br />48504000<ref name="Duchein">{{Citace monografie | příjmení = Duchein | jméno = Michel | odkaz na autora = Michel Duchein | titul = Vévoda z Buckinghamu | vydavatel = Lidové noviny | místo = Praha | překladatelé = Otomar L. Krejča | rok = 2004 | strany = 284, 292 | poznámka = [Dále jen: ''Duchein''] | jazyk = | isbn = 80-7106-578-1}}</ref>–4850<ref name="Parker"></ref><br />obyvatelé La Rochelle: <br />22 000<ref name="Sturdy"></ref>

Pozemní přístup do La Rochelle bylkrálovská armáda neprodyšně uzavřenuzavřela opevněním, které spojovalo oba břehy městské zátoky. Na této zhruba sedm mil dlouhé linii se nacházelo celkem jedenáct pevností a osmnáct [[Reduta|redut]].<ref name="Tucker">{{Citace monografie | příjmení = Tucker | jméno = Spencer C | odkaz na autora = Spencer C. Tucker | titul = Battles That Changed History: An Encyclopedia of World Conflict | url = https://books.google.cz/books?id=wHpVn68GCogC&pg=PA190&dq=siege+of+la+rochelle&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjuxKjPpejOAhUEWRQKHeCuCkg4ChDoAQhPMAc#v=onepage&q=siege%20of%20la%20rochelle&f=false | vydavatel = ABC-CLIO | místo = Santa Barbara | rok = 2011 | strany = 189–190 | jazyk = anglicky | isbn = 978-1-59884-429-0}}</ref> Protože se Francouzi, kteří neměli příliš silné loďstvo, se báli anglické námořní intervence, a proto v místě vjezdu do larochellského přístavu postavili hráz.<ref name="Knecht, 76–80"/> Inspirací pro tento čin jim byla jiná hráz, postavená [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]] při [[Obléhání Týru (332 př. n. l.)|obléhání]] tehdy [[Fénicie|fénického]] města [[Týros|Týru]].<ref name="Tucker"/> Nyní se Jednalojednalo se o kamennou, na sucho zděnou stavbu s mezerou uprostřed, která měla snížit nápor vody. Projektovali ji inženýři [[Clément Métezeau]] a [[Jean Thiriot]] a vybudovali ji vojáci obléhající armády, kteří se dobrovolně přihlásili. Na její stavbě se osobně podílel i francouzský král. Aby do La Rochelle nemohly proniknout ani menší lodě, byla poblíž mezery v hrázi do dna zátoky zasazena konstrukce z kůlů, nahoře propojená trámy.<ref name="Knecht, 76–80"/> Hráz navíc doplňovalo molo spolu s 56 vzájemně propojenými loďmi, jež tvořily další bariéru.<ref name="Tucker"/> V lednu připlula k La Rochelle francouzská vládní flotila, pro kterou si katolíci nedaleko své pevnosti Fort-Louis postavili speciální přístav, nazvaný Port Neuf.<ref name="Knecht, 76–80"/> Dohromady se skládala z 36 [[Galéra|galér]] a [[Pinasa|pinas]].</ref name="Tucker"/>

Hugenoté ve městě věděli, že sami královské vojsko neporazí a spoléhali na pomoc armády svých spolubojovníků pod velením Soubise na jihu Francie. Ta však po částečných úspěších musela ustoupit až do [[Cévennes]] a k La Rochelle se nebyla schopna probojovat. Druhý spojenec hugenotů, Anglie, dlouho nic nepodnikl.<ref name="Knecht, 76–80"></ref>

10. února Ludvík XIII. odjel do Paříže. Velení obléhání přenechal svému prvnímu ministrovi, [[kardinál]]u [[Armand-Jean du Plessis de Richelieu|Richelieuovi]], kterému plně důvěřoval. Ten s asistencí [[François-Joseph Le Clerc du Tremblay|pátera Josefa]] začal připravovat útok. Došlo k němu 11. března, a i když ho Larochellští nečekali, nezdařil se.<ref Králname="Knecht, 76–80"/> V březnu si také obyvatelé města, ke kterým se kdostala zpráva od anglického krále slibujícího pomoc, zvolili za starostu odhodlaného obchodníka a námořního velitele [[Jean Guiton|Jeana Guitona]].<ref name="Tucker"/><ref name="Baird">{{Citace monografie | příjmení = Baird | jméno = Henry M | odkaz na autora = Henry Martyn Baird | titul = The Huguenots and the Revocation of the Edict of Nantes | url = https://books.google.cz/books?id=Sw1LAwAAQBAJ&pg=PA326&dq=Jean+Guiton+la+rochelle&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwiWx__nuIjRAhUBDsAKHR-WB-gQ6AEIWDAH#v=onepage&q=Jean%20Guiton%20la%20rochelle&f=false | vydavatel = Whipf and Stock Publishers | místo = Eugene, Oregon | rok = 2004 | strany = 326–335 | kapitola = | isbn = 1-59244-636-1 | jazyk = anglicky}}</ref> K francouzské armádě se vrátil král v polovině dubna, Richelieu i po nepovedeném útoku zůstal jeho zástupcem.<ref name="Knecht, 76–80"/>

V srpnu 1628 se vzhledem k finanční náročnosti obléhání a zahraničně-politickým komplikacím pokusil Ludvík XIII. o vyjednávání. Narazil ale na neústupnost [[Jeanstarosty Guiton|Jeanaa velitele Guitona]] – starosty La Rochelle. Obyvatelé města stále vkládali naděje do Angličanů, kteří se chystali pod velením vévody z Buckinghamu opět zapojit do boje. Vévoda byl ale 23. srpna zavražděn a anglické loďstvo se tak vydalo na cestu 7. září s novým velitelem – [[Robert Bertie, 1. hrabě z Lindsey|hrabětem z Lindsey]].<ref name="Knecht, 76–80"/> Na palubých svých lodí měl jedenáct pluků vojska a velké zásoby potravin pro posádku a lid Kv La Rochelle. Probít se tam ovšem probítse nedokázalosvým demoralizovaným mužstvem nedokázal a musel nakonec odpluloodplout.<ref name="Tucker"/> 26. října se proto vyhladovělí obyvatelé města rozhodli kapitulovat.<ref name="Knecht, 76–80"></ref><ref name="Dějiny Francie, 1988"></ref>

Následovala dlouhá porada krále, Richelieua a ostatních zástupců francouzské vlády o tom, jak se k hugenotům zachovají. Nakonec bylo rozhodnuto o shovívavém přístupu, který zastával Richelieu. Ten si uvědomoval, že přísné potrestání obyvatel La Rochelle by mu zkomplikovalo pacifikaci hugenotů na jihu Francie. Také se domníval, že tak zabrání případné anglické snaze o zprostředkování míru. Město tak přišlo o zbytky privilegií a muselo strhnout své hradby, ale byly zachovány životy i majetek jeho obyvatel. O den později, 27. října, královské vojsko La Rochelle obsadilo.<ref name="Knecht, 76–80"></ref>

Vláda dodala hladovým obyvatelům potraviny – stovky vozů potravin a k tomu stáda dobytka a ovcí. Její vojáci také pomohli s pohřbíváním mrtvých, kteří leželi v budovách i na ulicích. Při obléhání zemřelo hlady a na nemoci 22 000 z původních 28 000 obyvatel města.<ref name="Knecht, 76–80"></ref><ref name="Sturdy"></ref>