Zlaté Hory: Porovnání verzí

Přidáno 80 bajtů ,  před 5 lety
m
typo
m (odkazy, podrobně)
m (typo)
 
=== Názvy ===
* Česky ''Dolní Údolí'' (1880-19451880–1945 ''Dolní Grunt'', též "''Dolní Olešnice''"), německy ''Niedergrund''.
* Česky ''Edelštejn'', německy ''Edelstein'' (též "''Edelstadt''").
* Česky ''Horní Údolí'' (1880-19451880–1945 ''Horní Grunt'', též "''Horní Olešnice''"), německy ''Obergrund''.
* Česky ''Ondřejovice'', německy ''Endersdorf'', polsky ''Ondrzejowice''.
* Česky ''Rejvíz'', německy ''Reihwiesen'', polsky ''Rejwiz''.
== Historický přehled ==
=== Středověk ===
Do dosud neobydlené země na severním předhůří [[Hrubý Jeseník|Jeseníků]] dorazila začátkem 13. století současně kolonizace prováděná vratislavskými biskupy (konkrétně biskupem [[Vavřinec Doliveta|Vavřincem]], [[1207]]-[[1232]]) směrem od biskupského hradu [[Otmuchów|Otmuchova]] a moravským markrabětem [[Vladislav Jindřich|Vladislavem Jindřichem]], bratrem českého krále [[Přemysl Otakar I.|Přemysla Otakara I.]], směrem od [[Opava|Opavy]] a [[Krnov]]a. Kolem roku [[1220]] byly objevena zdejší ložiska zlaté rudy, nacházející se blízko povrchu a umožňující dobývání v povrchových, tzv. "měkkých" dolech. Rovněž z potoků, včetně říčky [[Bělá (přítok Kladské Nisy)|Bělé]], bylo možné získávat zlato rýžováním. Těžbu zde zahájil biskup Vavřinec, avšak roku [[1222]] doly obsadil markrabě Vladislav Jindřich, který je neodevzdal zpět biskupovi ani poté, co v jeho neprospěch rozhodla rozhodčí komise jmenovaná papežem [[Honorius III.|Honoriem III.]] a složená z vesměs polských církevních hodnostářů. Téhož roku však markrabě zemřel a jeho dědicem se stal sám král Přemysl Otakar I.
 
O těchto skutečnostech se dozvídáme z papežova listu z 27. ledna [[1224]], ve kterém papež krále žádá o vrácení zlatých dolů vratislavským biskupům. Je velmi pravděpodobné, že v té době existovala již jak hornická osada v místě pozdějšího města Zlaté Hory, tak hrad [[Edelštejn]] založený biskupem k ochraně dolů. Výslovně se však osada zmiňuje až v roce [[1263]] jako "Cucmantel" (odtud německé ''Zuckmantel'' a počeštěné ''Cukmantl''; původ jména je nejasný) a hrad Edelštejn dokonce až v roce [[1281]]. Zřejmě někdy koncem 13. století vznikl nad městem i další hrad, zvaný [[Leuchtenštejn]]; je možné, že jej dal postavit vratislavský biskup náhradou za ztracený Edelštejn, stejně jako dnešní [[Hlucholazy]] vznikly náhradou za Zlaté Hory.
 
Sporů o hrad a město využili před rokem [[1280]] loupežní rytíři Ota a Oldřich z Linavy, kteří se jich zmocnili a pustošili i okolní biskupské majetky. Proto od nich hrad i osadu odkoupil opavský kníže [[Mikuláš I. Opavský|Mikuláš I.]], nemanželský syn [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]], a odevzdal je roku [[1281]] vratislavskému biskupu [[Tomáš II. Zaremba|Tomáši Zarembovi]] ([[1270]]-[[1292]]). Ten se však dostal do sporu s vratislavským knížetem [[Jindřich IV. Probus|Jindřichem IV. Probem]], který hrad dobyl a spolu se vsí a doly prodal opět Mikuláši I. Opavskému, který si je tentokráte ponechal. Zlaté Hory pak náležely až do roku [[1477]] k [[Opavské vévodství|Opavsku]].
 
Dolování se mezitím úspěšně rozvíjelo a roku [[1306]] obdržela ves Cukmantl městská práva dle magdeburského vzoru. Později město obdrželo i horní právo. Roku [[1330]] se prvně připomínají ražené štoly. V roce [[1339]] [[Jan Lucemburský]] město i s hradem Edelštejnem opavskému knížeti [[Mikuláš II. Opavský|Mikuláši II.]] odebral (tehdy se zde poprvé zmiňuje kostel), avšak o 22 let později [[Karel IV.]] Cukmantl vrací nazpět. V letech [[1377]] až [[1394]] byl hrad [[Edelštejn]] centrem Hlubčicka. Roku [[1443]] získalo město mincovní právo. Za [[husitství|husitských válek]] město a okolí příliš neutrpělo. 24. června [[1428]] se však na Edelštejně sešla slezská knížata k poradě o společném postupu proti husitům.<ref name="vojkovsky">{{Citace monografie
 
=== 16. století ===
Vratislavští biskupové nejprve Cukmantl s doly zastavovali (1488 Heinz Reibnitz a Hanns Böttner, 1493 Hanns Nimptsch), avšak biskup [[Jan VI. Turzo]] (1506-15201506–1520), sám pocházející z uherského magnátského rodu zbohatlého hornickým podnikáním, zástavu ihned vykoupil a roku [[1510]] udělil městu nový horní řád. S ním začíná největší rozkvět zlatohorského dolování. Od [[Hlucholazy|Hlucholaz]] se začíná razit tzv. Tříkrálová štola o délce skoro 6 km. Velmi se o rozvoj dolování zasloužil též biskup [[Baltazar z Promnic]] (1539-15621539–1562). Zlatohorské zlato slouží k ražení biskupské mince, která se stala rozšířeným platidlem; vedle zlata se těží i měď, olovo a cín. V letech 1590 a 1591 byly nalezeny dva valouny zlata o hmotnosti 1,385 a 1,78 kilogramů, které byly věnovány do sbírky kuriozit císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]<ref name="vojkovsky"/> Od roku [[1601]] však výtěžek těžby zlata začíná upadat a její význam přebírá těžba mědi.
 
V roce [[1579]] se ve městě připomíná kostel sv. Valentina s farou. Cukmantlem od 50. let 16. století procházela poštovní trasa z [[Olomouc]]e přes [[Nysa|Nisu]] do [[Vratislav (město)|Vratislavi]] a roku [[1586]] se zde prvně zmiňuje pošta, později významná instituce města.
* od roku [[1868]] do 30. listopadu [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Cukmantl
* od 1. prosince [[1928]] do 31. ledna [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Cukmantl
: kromě: (20. listopad) [[1938]]-[[1945]] říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Zuckmantel
** od 31. května [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]]
* od 1. ledna [[1949]] do 30. června [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]]
 
=== Vývoj počtu obyvatel ===
''Celé město Zlaté Hory''<ref name="Lexikon">Historický lexikon obcí České republiky 1869-20051869–2005, Praha 2005, I. díl, s. 652-653652–653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 31; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 978-979978–979</ref>
{|class="wikitable"
! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011
}}</ref>
 
[[Českobratrská církev evangelická|Evangeličtí]] věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sboru]] v [[Jeseník]]u. V letech 1933-451933–45 zde existovala kazatelská stanice německé luterské církve, v roce [[1949]] zde byla založena kazatelská stanice ČCE, která však později zanikla.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Nešpor
| jméno = Zdeněk R.
 
== Významní rodáci ==
* [[Joseph Templer]] (1805–[[1860]]) - malíř, otec Rudolpha Templera a Franze Templera.
* [[Wilhelm Arbter]] ([[1831]]-[[1898]]) - redaktor a publicista.
* [[Rudolph Templer]] ([[1837]]-[[1905]]) - malíř, syn Josepha Templera, bratr Franze Templera.
* [[Franz Templer]] ([[1854]]-[[1930]]) - malíř, syn Josepha Templera, bratr Rudolpha Templera.
* [[Viktor Emanuel Heeger]] ([[1858]]-[[1935]]) - prozaik, dramatik, básník a organizátor kulturního života.
* [[Julius Karl Hoffmann]] ([[1859]]-[[1917]]) - historik a organizátor kulturního života.
* [[Franz Tampusch]] ([[1801]]-[[1861]]) - lesní odborník.
* [[Albert Tampusch]] ([[1816]]-[[1898]]) - politik a účastník revoluce roku 1848 ve [[Vídeň|Vídni]].
* [[Viktor Wolf]] ([[1867]]-[[1936]]) - hudební skladatel.
* [[Kurt Knispel]] ([[1921]]-[[1945]]) - německý tankista.
* [[Victor Franke]] ([[1866]]-[[1936]]), poslední německý generálmajor koloniální armády v jihozápadní Africe.
* [[Horst Marschner]] ([[1929]]-[[1996]]), mezinárodně uznávaný německý vědec v oblasti výživy rostlin.
* [[Bernhard Kutzer]] ([[1794]]-[[1864]]), česko-polský sochař a malíř.
* [[Carl Weiss]] (* [[1925]]), německý novinář.
 
== Školství ==
Ve městě se nacházejí dvě mateřské školy, základní škola nižšího i vyššího stupně (1.-9–9. ročník)<ref>http://www.skolazh.cz/</ref> a Základní umělecká škola Franze Schuberta.<ref name="rfr2">http://www.zuszlatehory.ic.cz/</ref> Při léčebně Edel rovněž působí mateřská a základní škola pro dětské pacienty.<ref name="skolaedel">http://www.zssanatoriumedelzh.cz/</ref>
 
== Doprava ==
 
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Kuča | jméno = Karel | odkaz na autora = Karel Kuča | titul = Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku / 8. díl V-ŽV–Ž | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2011 | počet stran = 896 | isbn = 978-80-7277-410-4}}
* [[Petr Hruban|Hruban, Petr]]; [[Jan Kotris|KOTRIS, Jan]]; [[Vladimír Vranka|VRANKA, Vladimír]]; [[Josef Večeřa|VEČEŘA, Josef]]; [[Pavel Zlínský|ZLÍNSKÝ, Pavel]]. ''Zlatohorské podzemí = Zlatohorskie podziemie = Zlaté Hory Untergrund = The underground of Zlaté Hory''. Olomouc : Poznání, 2011. ISBN 978-80-87419-16-8.
* [[Sotiris Joanidis|JOANIDIS, Sotiris]]. ''Zlaté Hory v Jeseníkách: letopisy''. Zlaté Hory : Sotiris Joanidis - Rula, 2004. ISBN 80-902929-4-1.