Slušnost: Porovnání verzí

Přidáno 31 bajtů ,  před 4 lety
doplnění čl.
(článek založen)
 
(doplnění čl.)
'''Slušnost''', též '''zdvořilost''', '''správné chování''' či '''správnéctnostné chování''' ([[Latina|lat.]] ''decentia'') je morální kvalita určující míru toho, co je slušné. Je dána normami určité kultury, které formy chování lze považovat za slušné a proto se standardy slušnosti liší po celém světě.<ref name="Lord">{{Citace monografie
| příjmení = Lord
| jméno = Daniel A
 
== Slušnost z katolického pohledu ==
Někteří katoličtí teologové ztotožňují slušnost s ctností[[ctnost]]í, kterou redukují na obranu lidského života. Např. teolog Lord píše: ''Věřím v hodnotu a krásu lidského života. Ale lidský život může bezpečně a ušlechtile vstupovat do světa, jen když jde o muže a ženy, jejichž těla a duše jsou zdravé a čisté. Proto, aby byla zajištěna síla a čistota budoucího lidského života, potřebujeme současné pokolení mužů a žen, bylo zdravé a čisté.''<ref>LORD, S. 10.</ref>
 
Dále uvádí: ''„Církev trvá na tom, že sexuální projevy by měly být krásné, čisté a důstojné“.''<ref>LORD, S. 18.</ref> V čistě katolickém kontextu, pohlavní styk by měl být pouze účelem posílení lásky a vzájemného porozumění mezi těmi, kdo žijí v legitimním manželství. Jejich zneužití mimo manželství (např. pro pouhé potěšení) chápe jako krádež „odměny života“,<ref>LORD, S. 23.</ref> kterou dal Bůh člověku, když mu dal schopnost plodit, ale ne právo ohrožovat samotnou budoucnost lidského druhu. K tomu dodává, že použití antikoncepce, a do i mezi manžely, je z podobných důvodů nečestné (neslušné).