Termín je doložen v [[řečtina|řečtině]] jako Λoυκoτοκίαν ([[Strabón]]), Λευκοτεκία ([[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]]) a v [[1. století př. n. l.]] v [[latina|latinském]] tvaru Lutetia. Teorie francouzských [[lingvistika|lingvistů]] Alberta Dauzata ([[1877]]-–[[1955]]) a Charlese Rostainga ([[1904]]-–[[1999]]) vychází z keltského slova „''lut''“ (bažina), což je ekvivalentem latinského „''lutum''“ (bahno).
Také tvary ''luto''- nebo ''luteuo''- (v [[Skotská gaelština|gaelštině]] ''loth'', bažina, [[bretonština|bretonsky]] ''loudour'', špinavý) se nacházejí v názvech francouzských obcí [[Ludesse]] a [[Lodève]] (Luteua), Lutitia ([[Německo]]) nebo Lutudarum ([[Spojené království|Velká Británie]], [[Derbyshire]]).
Nicméně současný vědec Pierre-Yves Lambert zastává názor, že název byl odvozen od tvaru galského „''lucot''“ (myš) (viz bretonsky ''logod'' nebo [[irština|irsky]] ''luch'').
Kolem roku [[300]] n. l. byla Lutetia přejmenována na Paříž zkrácením latinského "civitas„civitas Parisiorum"Parisiorum“ neboli "město„město [[Parisiové|Parisiů]]"“ podle galského kmene, který zde žil od [[3. století př. n. l.]] Proto se v [[historiografie|historiografii]] pro Paříž před tímto obdobím používá výraz Lutetia.
