Asymetrická válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FANYMAR (diskuse | příspěvky)
úprava odstavce
m narovnání přesměrování
Řádek 3:
Asymetrickou válku definoval Steven Metz a Douglas Johnson z americké vojenské univerzity takto: "V oblasti vojenství a státní bezpečnosti asymetrie je odlišné jednání a uvažování protivníka s cílem maximalizovat své vlastní výhody, využívat slabých míst protivníka k dosažení výhody nebo k získání větší volnosti jednání".<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Military Review|periodikum=The Professional Journal of the U.S.Army|vydavatel=|url=http://usacac.army.mil/cac2/militaryreview/index.asp|datum vydání=|datum přístupu=21. 12. 2016}}</ref>
 
Po skončení studené války došlo k velkým válkám, které měly charakter mezistátních konfliktů. Byly to války v [[Irák|Iráku]] /Pouštní bouře 1991 a Irácká Svoboda 2003/, válka proti [[Jugoslávie|Jugoslávii]] /Spojenecká síla 1999/, válka v [[V Afghánistánu Bůh už jen pláče|Afghánistánu]] /Trvalá svoboda 2001/ a válka v [[Libye|Libyi]] /Písečná bouře 2011/. Zásah [[Spojené státy americké|USA]] a ostatních spojeneckých zemí v [[Somálsko|Somálsku]] v roce 1992 je první válka, která dostala označení [[Humanitární bombardování|"humanitární"]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Eichler|jméno=Jan|titul=Válka a mír postkonfrontačního období|periodikum=Vojenské rozhledy|vydavatel=|url=http://vojenskerozhledy.cz/kategorie/valky-postkonfrontacniho-obdobi-uspechy-paradoxy-vyzvy|datum vydání=|datum přístupu=20. 12. 2016}}</ref> Jedním ze společných jmenovatelů těchto válek bylo kladení důrazu mezinárodního společenství na ochranu lidských práv: "lidská práva musí být zajištěna a prosazena mimo hranice národní suverenity, dokonce uvnitř jednotlivých států a možná proti jejich vůli". Ve těchto válkách se zrodil "militární humanismus", který spočívá mj.na asymetrii síly - čím slabší je protivník, tím větší je pravděpodobnost, že bude napaden.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Beck|jméno=Ulrich|titul=War in Peace|periodikum=On Post-National Dialog|vydavatel=|url=http://vojenskerozhledy.cz/kategorie/valky-postkonfrontacniho-obdobi-uspechy-paradoxy-vyzvy|datum vydání=|datum přístupu=20. 12. 2016}}</ref>
 
=== Vyzbrojování vojáků afrických zemí a zemí Blízkého východu na začátku 20. století ===
Řádek 10:
=== Operace Pouštní bouře (1991) ===
{{Podrobně|Operace Pouštní bouře}}
Příkladem zhroucení ambicí, jež se neprozíravě opíraly o sílu vlastních oddílů, je rychlý konec iráckého snu [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] o dobytí [[Kuvajt|Kuvajtu]] v letech 1990 - 1991. kdy proběhla [[Válka v Zálivu|Válka v zálivu]]. Poté, co se Saddám Hussajn odhodlal k vojenské akci proti Kuvajtu, Spojené státy v čele s prezidentem [[George H. W. Bush|George H. W. Bushem]] zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Díky podpoře asi třiceti vlád a mezinárodního veřejného mínění vznikla silná mezinárodní koalice, ve které měly [[Spojené státy americké|Spojené státy]] jasnou technologickou převahu nad svým spojencem. Tato koalice podporovaná [[Organizace spojených národů|OSN]] vyhlásila válku Iráku jako trest za porušení mezinárodních zákonů. Dostalo se i souhlasu ze strany svého protivníka, bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], ani [[Čína]] nebyla proti. [[Operace Pouštní bouře]] začala 17. ledna 1991 nálety amerických a britských letadel.  Celkem v ní bylo 37 států /včetně [[Československo|Československa]], které poskytlo protichemickou jednotku/.
 
Bombardování trvalo tři týdny a skončilo 28. února 1991.<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=Hecht|jméno=Emmanuel|příjmení2=Servent|jméno2=Pierre|titul=Krvavé století 1914-2014 /Dvacet válek, které změnily svět/-Válka v Zálivu 1990-1991|vydání=1|vydavatel=Vyšehrad, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2015|počet stran=262|strany=173-179|isbn=978-80-7429-630-7}}</ref> Válka způsobila i civilní oběti. Koalice útočila nejen na vojenská zařízení, ale i na mosty, elektrárny a televizní vysílače, které sloužily také civilnímu obyvatelstvu.Pro získání věhlasu letectva a západních [[Asymetrická válka|„asymetrických válek“]] bylo vyžadováno vítězství „beze ztrát na životech“. Konflikt v [[Irák|Iráku]] v roce 1991 byl prezentován jako špičková technologická a bezchybná operace vedená dokonalými zbraněmi. Koalice  ztratila necelých pět set mužů. Část veteránů z války trpí  syndromem „Války v zálivu“.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Syndrom války v zálivu|periodikum=Doktorka.cz|vydavatel=ČTK|url=http://zdravi.doktorka.cz/syndrom-valky-zalivu/|datum vydání=6. 12. 2004|datum přístupu=7. 12. 2016}}</ref>  Na straně Iráčanů se ztráty počítají na 20 000 až 200 000 mrtvých vojáků.       
Řádek 42:
=== Operace Písečná bouře (2011) ===
{{Podrobně|Vojenská intervence v Libyi}}
Operace Písečná bouře /Odyssea Dawn/ je vojenská intervence, kterou vojska [[Aliance]] zahájila dne 19. 3. 2011 v [[Libye|Libyi]]. Libyjský představitel [[Muammar Kaddáfí]] byl odstraněn událostmi, které přineslo [[Arabské jaro]], ale poté země upadla do trvalého zmatku. Po nepokojích 19. února 2011 padlo město [[Benghází]] do rukou povstalců. Centrální moc zahájila protiofenzívu. [[Francie]] v čele s prezidentem, kterým byl [[Nicolas Sarkozy]], s podporou [[Velká Británie (ostrov)|Velké Británie]],  si vynutily 17. března hlasování [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] o rezoluci č. 1973. [[Rusko]], [[Čína]] a [[Německo]] se hlasování zdržely. Ve jménu závazku ochrany libyjských civilistů text stanovil bezletovou zónu a vyhlásil zákaz bombardování. Současně byl vyloučen pozemní zásah. 19. března ovlivnily události zásah provedený francouzskými letouny. Tento nálet byl jen předehrou pro intenzivní údery vedené pod  názvem operace Písečná bouře. Tato operace, která byla prováděna nejen z oblohy, ale i z moře se zúčastnilo 19 zemí podporovaných leteckou armádou s americkými bombardéry a bombardéry kanadskými se státními znaky [[Dánsko|Dánska]], [[Španělsko|Španělska]], [[Belgie]], [[Katar|Kataru]] a Spojených arabských emirátů. Vedení operace, která proběhla nad územím jiného státu se zřetelnou převahou vojenských sil na straně útočníka,  připadlo [[Severoatlantická aliance|NATO]] a manévry řídily [[Spojené státy americké|Spojené státy]], v jejichž čele stál prezident [[Barack Obama]].  Na straně útočník došlo k minimálním ztrátám na lidských životech. 20. října byl Muammar Kaddáfí zavražděn místními povstalci. Rozdělená libyjská společnost neunikla nadvládě násilí a občanská válka v Libyi trvá dodnes.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hecht|jméno=Emmanuel|příjmení2=Servent|jméno2=Pierre|titul=Krvavé století 1914 - 2014 /Dvacet válek, které změnily svět/-Libye: od tyranie k anarchii|vydání=1|vydavatel=Vyšehrad, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2015|počet stran=262|strany=2015 - 224|isbn=978-80-7429-630-7}}</ref> Sesazení tyrana nezaručuje přechod k demokracii.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=ČTK|jméno=|titul=Itálii hrozí nový příliv uprchlíků. V Libyi čeká přes čtvrt milionu migrantů, tvrdí zmocněnec OSN|periodikum=aktuálně.cz|vydavatel=|url=https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/italii-hrozi-novy-priliv-uprchliku-v-libyi-ceka-pres-ctvrt-m/r~9d01444a7bc911e68afb002590604f2e/?redirected=1481560166|datum vydání=16. 9. 2016|datum přístupu=10. 12. 2016}}</ref>
 
'''Závěrečný odstavec:'''