Split: Porovnání verzí

[[Soubor:Belfry Split 01.jpg|thumb|left|Pohled ze zvonice Diokleciánova paláce ve Splitu]] Byl založen na sklonku [[3. století]] [[Seznam římských císařů|římským císařem]] [[Dioklecián]]em, který si zde postavil svůj [[palác]], do paláce se po jeho smrti nastěhovali okolní obyvatelé. Po vpádu [[Slované|Slovanů]] do [[Dalmácie]] přetrval Split pod správou Byzance a stal se jedním z center zbývající latinské populace. [[Slované]] potomkům římských měšťanů v [[Dalmácie|Dalmácii]] říkali [[Latini]]. [[Byzantská říše]] v oblasti postupně ztrácela vliv a o strategicky významné město usilovala [[Benátská republika]]. Od roku [[1069]] pak byl součástí [[Chorvatské království|Chorvatského království]], které později připadlo k [[Uhersko|Uhrám]]. V roce [[1420]] zde moc získala [[Benátská republika]], a to na dalších 300 let; během této doby se zde rozvíjela [[humanismus|humanistická]] kultura. Od roku [[1797]] až do vyhlášení [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]] spadal pod [[Rakousko-Uhersko]], byl hlavním městem [[Dalmatská provincie|Dalmatské provincie]]. Po roce [[1929]] a vytvoření [[Jugoslávie]] se stalo město centrem nově vzniklé [[bánovina Primorje|bánoviny Primorje]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl obsazen italským fašistickým vojskem a [[Německo|Německem]].

 

Split je spolu s [[Rijeka|Rijekou]] a [[Zadar]]em hlavním chorvatským [[přístav]]em. Od roku [[2004]] vede ze Splitu do [[Záhřeb]]u nová [[Dálnice A1 (Chorvatsko)|dálnice]], díky níž je dalmatské [[pobřeží]], hlavně jeho jižní část, dostupnější.