Univerzita Karlova: Porovnání verzí

}}</ref> Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v [[Paříž]]i, [[Bologna|Bologni]] a [[Neapol]]i, studium začínalo na [[artistická fakulta|fakultě svobodných umění]] („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě [[teologická fakulta|teologické]], [[právnická fakulta|právnické]] nebo [[lékařská fakulta|lékařské]]. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele [[Uhersko|Uher]]. Bavorský zahrnoval Rakušany, [[Švábsko|Šváby]], obyvatele [[Franky|Frank]] i [[Porýní]], polský [[Slezsko|Slezany]], Poláky a Rusy, saský obyvatele [[Míšeňsko|Míšeňska]], [[Durynsko|Durynska]], Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.cs-magazin.com/2005-03/view.php?article=articles/cs050334.htm | titul = Sedmdesátileté výročí insigniády z jiného pohledu | titul =. CS Magazin | jméno = Václav | příjmení = Chyský | datum vydání = Březen 2005 | jazyk = česky | datum přístupu = 21 June 2009}}</ref>

Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba [[Karolinum|Karolina]] roku 1383. V roce 1409 upravil král [[Václav IV.]] [[Dekret kutnohorský|Kutnohorským dekretem]] rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit [[Lipská univerzita|univerzitu v [[Lipsko|Lipsku]]. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.