MiG-29: Porovnání verzí

MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let [[20. století|20. století]] v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného [[prototyp]]u, ze kterého se vyvinul i [[MiG-23]] a později [[MiG-27]]. Měl nahradit rychle zastarávající letouny [[MiG-21]] a být potenciálním soupeřem [[Spojené státy americké|amerického]] letounu [[F-15]]. Podle požadavků [[Sovětský svaz|sovětského]] generálního štábu na tzv. PFI (Perspektivnyj Frontovoj Istrebitel -– perspektivní frontový stíhač), měl mít rychlost [[Machovo číslo|Mach 2+]] ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Velmi brzy začal vývoj ve spolupráci s konkurenční kanceláří [[Suchoj]] v Aerodynamickém institutu v [[Moskva|Moskvě]]. Brzy se však ukázalo, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn v tak velkých sériích, jako jeho předchůdci. Proto byl projekt PFI rozdělen na dvě varianty -– těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala [[Spojené státy americké|americkému]] letounu [[F-16 Fighting Falcon]]. Výsledný [[prototyp]] známý jako ''Produkt 9'' byl přímým předchůdcem prvního MiGu-29A. Práce na něm se začaly v roce [[1974]] a o tři roky později [[6. říjen|6. října]] [[1977]] absolvoval svůj první zkušební let. Zanedlouho byla jeho existence odhalena americkými špionážními [[Umělá družice|družicemi]]. Sériová výroba mírně vylepšeného typu MiG-29B začala rychle, ačkoliv stále existovaly různé problémy s motory.

Při konstrukci stroje se nikdy neuvažovalo o jiném uspořádání, než o dvoumotorové koncepci, která zajišťovala vyhovující poměr hmotnosti a ceny k vyšší bezpečnosti a výdrži v bojových podmínkách. Stroj může při vysazení jednoho z motorů při startu nadále nabírat rychlost a stoupat. Má výhodný poměr výkonů motorů k hmotnosti. Snížení hmotnosti [[Drak letadla|draku]] bylo dosaženo širokým použitím kompozitních materiálů a lehkých slitin [[hliník]]u a [[lithium|lithia]]. Jejich použití spolu s možností svařování jednotlivých částí umožnilo velké úspory hmotnosti. Celková konstrukce draku je také zaměřena na prodloužení životnosti kriticky namáhaných částí a jeho jednodušší výrobu vyžadující nižší počet výrobních cyklů. Letadlo je optimalizováno pro lety s velkým úhlem náběhu, což umožňuje pilotovi plně využít vytvořený vztlak při manévrování a podstatně zlepšuje obratnost a snižuje poloměr zatáček. Vztlak je u MiGu-29 vytvářen celým povrchem stroje, k čemuž tvar [[trup letadla|trupu]] přispívá až 40 % ([[Vztlakové_těleso|vztlakové těleso]]), čímž také odlehčuje křídla a způsobuje jejich menší plošné zatížení. Koncepce vyžadující vysoký vztlak trupu si vyžádala široké rozestavení motorů, což rovněž zvyšuje odolnost stroje v boji a také zlepšuje možnosti osazení podvozku dostatečně daleko od středu trupu. I když tato konfigurace zhoršuje ovladatelnost při letu s jedním motorem, stroj prošel zkušebními testy a vykazoval schopnost vystartovat i přistát na jeden motor. Konstruktéři MiGu-29 se dlouhou dobu zabývali uspořádáním jednotlivých prvků tak, aby měl stroj co největší příčnou i podélnou stabilitu v průběhu letu s vysokým úhlem náběhu. Pozorně se zvažovalo umístění svislých ocasních ploch, aby byla vždy alespoň jedna vždy dobře obtékána vzduchem, bez ohledu na boční skluz stroje. Takto od sebe vzdálené směrovky jsou také lepší při letech vysokou rychlostí. Oproti jeho předchůdcům je MiG-29 těžké uvést a udržet v ploché vývrtce -– její vybrání, například při ztrátě rychlosti, je jednoduché, stačí uvést řídící páku do neutrální polohy.

16. července 2014 byl sestřelen ukrajinský Su-25 a ukrajinští představitelé tvrdí, že byl sestřelen MiGem-29 pomocí rakety [[R-27|R-27T]].<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.kyivpost.com/content/ukraine/sbu-releases-more-conversations-implicating-russia-in-shooting-down-malaysia-airlines-flight-video-transcript-2-356778.html|titul=SBU releases more conversations implicating Russia in shooting down Malaysia Airlines flight (VIDEO, TRANSCRIPT)|titulperiodikum=KyivPost|datum přístupu=4 October 2014}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://uacrisis.org/rechnik-rnbo/|titul=Spokesman for National Security and Defense Council Information Center: Malaysian Flight MH-17 was outside the range of Ukraine's surface to air defense systems - Ukraine Crisis Media Center - UACRISIS.ORG|titulperiodikum=uacrisis.org|datum přístupu=27 April 2015}}</ref> Ruská strana obvinění odmítá.<ref>{{Citace elektronické monografie |titul=Russia Rejects 'Absurd' Accusation Over Downed Ukrainian Jet |url= http://www.rferl.org/content/ukraine-russia-jet-shot-down-blame/25460575.html |website= rferl.org |vydavatel=Radio Free Europe/Radio Liberty |datum vydání= |datum přístupu=20 July 2014}}</ref>

Po rozpadu [[Sovětský svaz|SSSR]] zůstaly v&nbsp;Bělorusku dva pluky vyzbrojené typem MiG-29. Na letišti Bereza 927.&nbsp;stíhací pluk 26.&nbsp;letecké armády s&nbsp;10 MiG-29 (Izdelie 9-129–12), 35&nbsp;MiG-29 (Izdelie 9-139–13) a &nbsp; MiG-29UB. Na [[letiště]] Ross byl přesunut 11.&nbsp;května [[1993]] z&nbsp;bývalé [[Německá demokratická republika|NDR]] 787.&nbsp;stíhací pluk s&nbsp;6&nbsp;MiG-29 (9-129–12), 22&nbsp;MiG-29 (9-139–13) a&nbsp;2&nbsp;MiG-29UB, původně umístěné na letišti Finow-Eberswalde. Po přesunu byl pluk rozpuštěn a&nbsp;letouny uskladněny. Po získání samostatnosti se stroje z&nbsp;Ross přesunuly k&nbsp;61.&nbsp;stíhací brigádě v&nbsp;Baranoviči. Na jaře [[1996]] Bělorusko a&nbsp;Peru podepsali kontrakt o&nbsp;prodeji 16&nbsp;MiG-29 (9-129–12) a&nbsp;2&nbsp;MiG-29UB. Další MiGy&nbsp;29 byly prodány v&nbsp;letech [[2000]] a&nbsp;[[2001]] do Alžírska. Na začátku roku [[2002]] mělo běloruské vojenské letectvo ve výzbroji už jen 20&nbsp;strojů MiG-29 (9-139–13) a&nbsp;7 MiG-29UB na 1.&nbsp;stíhací základně v&nbsp;Baranoviči a&nbsp;4.&nbsp;stíhací základně v&nbsp;Bjaroze.

Letouny MiG-29 získalo Moldavsko po rozpadu SSSR. Pocházely z&nbsp;84.&nbsp;stíhacího pluku letectva vojenského námořnictva. Pluk měl v&nbsp;době rozpadu Sovětského svazu tři letky se sedmi MiG-29 (Izdelie 9-129–12), 24&nbsp;MiG-29 (9-139–13) a&nbsp;3&nbsp;MiG-29UB na letišti v&nbsp;Markulesti. V&nbsp;době rozpadu a&nbsp;separatismu se část Moldavska na severovýchod od Dněstru vyhlásila za samostatnou Podněsterskou republiku. V následných bojích po 23.&nbsp;červnu 1992 byl jeden MiG-29 (9-129–12) sestřelen palbou ze země. V&nbsp;červnu 1994 prodalo Moldavsko do Jemenu 17&nbsp;strojů MiG-29. Z&nbsp;nich byly do Jemnu dodány jen 3&nbsp;MiGy-29 (9-139–13) a&nbsp;1&nbsp;MiG-29UB. Tato první dodávka se realizovala těsně před boji mezi severní a&nbsp;jižní částí Jemenu, poté byly dodávky přerušeny. Dalších 6&nbsp;letounů MiG-29 (9-139–13) bylo před transferem do Jemenu odesláno na generální opravy do běloruského závodu v&nbsp;Baranoviči, odkud se dostaly na místo určení. 21&nbsp;exemplářů MiG-29 předalo Moldavsko na podzim [[1997]] do USA. Postupně byly v&nbsp;rozebraném stavu odvezeny letouny [[C-17 Globemaster III]] na základnu [[Letectvo Spojených států amerických|USAF]] Wright-Patterson.

Dodávky [[Československo|československých]] letounů MiG-29 započaly 28.&nbsp;dubna [[1989]], kdy v&nbsp;Žatci přistál první MiG-29UB. V&nbsp;druhé polovině června následovalo 8&nbsp;jednomístných MiG-29 (Izdelie 9-12A9–12A) a&nbsp;28.&nbsp;července přiletěl druhý MiG-29UB. Letouny byly zařazeny k&nbsp;1.&nbsp;letce 11.&nbsp;stíhacího leteckého pluku v&nbsp;Žatci. Další čtyři MiGy-29 přiletěly v&nbsp;lednu 1990 a&nbsp;šest kusů v&nbsp;dubnu. Při dělení [[Česká a Slovenská Federativní Republika|ČSFR]] zůstalo v&nbsp;ČR devět letounů MiG-29 a&nbsp;jeden MiG-29UB. Koncem roku 1992 velení vyřadilo MiG-29 ze systému PVO a&nbsp;stroje byly převeleny ze Žatce k&nbsp;1.&nbsp;slp do Českých Budějovic. [[Česko]] své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a&nbsp;začalo jednání o&nbsp;jejich prodeji. V&nbsp;prosinci [[1995]] vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 [[vrtulník]]ů [[PZL W-3 Sokol|W-3 Sokol]] vybavených pro leteckou záchrannou službu, protože jedinou soupravu na rozsáhlejší opravy získalo při dělení ČSFR Slovensko. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a&nbsp;lednem 1996.

Stíhačky MiG-29 tvoří základ [[Vzdušné síly Slovenské republiky|Vzdušných sil Slovenské republiky]]. V&nbsp;současnosti vlastní slovenské letectvo 21&nbsp;letadel tohoto typu. Z&nbsp;toho 10&nbsp;modernizovaných MiGů-29AS a&nbsp;dva modernizované cvičné MiGy-29UBS plus osm nemodernizovaných stíhacích MiGů-29A a&nbsp;jeden cvičný nemodernizovaný MiG-29UB. MiGy-29A a&nbsp;MiG-29UB jsou odstaveny a&nbsp;momentálně se nepoužívají. Modernizace strojů, která byla provedena ve spolupráci s&nbsp;výrobcem letadel i&nbsp;více západními společnostmi byla provedena mezi lety [[2005]] a&nbsp;[[2006]] v&nbsp;leteckých opravnách [[Trenčín]]. Stroje byly vybaveny moderními komunikačními prostředky a&nbsp;systémy kompatibilními s&nbsp;technikou [[Severoatlantická aliance|NATO]]. Mimo jiné [[avionika]] přešla na anglosaský nemetrický systém. Odhaduje se, že po modernizaci je budou slovenské ozbrojené síly využívat až do roku [[2029]] nebo až [[2040]].<ref>[http://www.mosr.sk/dokumenty/komunike-modernizacialt.pdf http://www.mosr.sk -– Základné informácie o&nbsp;modernizácii leteckej techniky OS SR]</ref>12&nbsp;modernizovaných strojů (10&nbsp;jednomístných verze AS a&nbsp;2&nbsp;dvoumístné UBS), které navíc prošly i&nbsp;změnou kamufláže, byly formálně předány armádě [[29. únor|29.&nbsp;únor]]a [[2008]] na [[Letiště Sliač|letišti Sliač]].<ref>[http://www.mosr.sk/index.php?page=11&type=news&id=27&method=main&art=7397 http://www.mosr.sk]</ref>Po pár nadzvukových letech se nová tzv.&nbsp;„digitální kamufláž“ začala na namáhaných místech odlupovat.<ref>[http://www.sme.sk/c/3952872/Lupu-sa-stihacky.html http://www.sme.sk] prístup 30.&nbsp;6. 2008</ref>

První MiGy-29 obdrželo v&nbsp;lednu [[1990]]. Dodávku tvořily 4&nbsp;kusy MiG-29UB a&nbsp;8&nbsp;MiG-29 (Izdelie 9-12A9–12A). Byly přiděleny 1.&nbsp;letce 15.&nbsp;stíhacího pluk na letišti Ravnec u&nbsp;Burgasu. Do konce roku 1990 bylo dodáno dalších 10&nbsp;MiG-29 (9-12A9–12A). O&nbsp;jeden MiG-29 přišli Bulhaři 29.&nbsp;října [[1994]]. Při havárii zahynul velitel pluku. Po roce 1990 započala reorganizace letectva a&nbsp;MiGy-29 se přesunuly z&nbsp;5.&nbsp;základny stíhacího letectva v&nbsp;Ravnac na letiště Graf Ignatievo. Na začátku roku 2002 měla druhá letka ze 3.&nbsp;základny stíhacího letectva v Graf Ignatievo 17&nbsp;kusů MiG-29 a&nbsp;4&nbsp;MiG-29UB.

V&nbsp;říjnu [[1987]] Jugoslávie objednala 14&nbsp;kusů MiG-29 (Izdelie 9-12A9–12A) a&nbsp;2&nbsp;MiG-29UB a&nbsp;od 15.&nbsp;srpna [[1988]] s&nbsp;nimi vyzbrojila 1.&nbsp;letku 127.&nbsp;stíhacího plukuna 204.&nbsp;letecké základně Batajnica u&nbsp;Bělehradu. Po rozpadu [[federace]] zůstaly MiGy-29 v&nbsp;Srbsku jako základ stíhacího letectva. Jeden sestřelila chorvatská protiletadlová obrana 12.&nbsp;prosince [[1991]] nedaleko Osijeku, další zničily protiletadlové rakety Chorvatů v&nbsp;červnu [[1992]]. Během operace [[Severoatlantická aliance|NATO]] Allied Force na jaře [[1999]] bylo zničeno několik MiGů-29 ve vzdušných bojích i&nbsp;na zemi. Začátkem roku 2002 stíhací 127.&nbsp;letka v&nbsp;Batajnici provozovala pouze 2–3 exempláře MiG-29 a&nbsp;2&nbsp;MiG-29UB.

Prvních 10&nbsp;letounů MiG-29 (9-12A9–12A) a&nbsp;2&nbsp;MiG-29UB bylo dodáno v&nbsp;červnu 1989 pro 1.&nbsp;letku 57.&nbsp;stíhacího pluku na letišti Mihail Kogalniceanu. Do konce roku 1989 Rumunsko odebralo další tři MiGy-29, z&nbsp;nichž jeden byl dvojmístný. V&nbsp;roce 1990 došlo na bázi [[Bukurešť]]-Baneasu ke kolizi dvou letounů MiG-29 s&nbsp;následnou smrtí obou pilotů a&nbsp;jednoho člena pozemního personálu. V&nbsp;polovině 90.&nbsp;let došlo ke ztrátě jednoho stroje MiG-29UB a&nbsp;zakoupení čtyř MiGů-29 (Izdelie 9-129–12) a&nbsp;jednoho MiGu-29UB (9-519–51) v&nbsp;Rusku. Jeden MiG-29 (9-139–13) byl dodán z&nbsp;Moldavska. Technologický demonstrátor letounu MiG-29 Sniper byl jako výsledek rumunsko-izraelsko-německé spolupráce představen na ILA v&nbsp;Berlíně v&nbsp;roce [[2000]]. Začátkem roku 2002 měla 1.&nbsp;a 2.&nbsp;letka 57.&nbsp;letecké základny Mihail Kogalniceeanu v&nbsp;provozu 18&nbsp;letounů MiG-29, z&nbsp;toho tři ve variantě UB.

Konstrukční kanceláří označovaný jako „Izdelije 9-12“9–12“, je letadlo stavěné v&nbsp;několika sériích. Postupně byly na stroji realizované úpravy vyplývající z&nbsp;poznatků z&nbsp;provozu a&nbsp;z&nbsp;vývojových prací. Hlavním rozdílem oproti původním typům bylo použití [[Vystřelovací sedadlo|vystřelovacího]] sedadla K-36DM a&nbsp;s&nbsp;tím související změna krytu kabiny. Zvětšila se i&nbsp;plocha směrových kormidel. Na začátku přechodů křídel přibyly výmetnice klamných cílů BVP-30-26M30–26M. Deflektor a&nbsp;větrací štěrbiny v&nbsp;prostoru kanónu byly postupně měněny v&nbsp;průběhu série. V&nbsp;důsledku snížení kvality sériové produkce byly některé součásti trupu vyráběné nejprve z&nbsp;uhlíkových vláken a&nbsp;u&nbsp;dalších sérií nahrazeny kovovými. Měnila se samozřejmě i&nbsp;avionika a&nbsp;v&nbsp;souvislosti s&nbsp;modernizací systémů a&nbsp;u&nbsp;některých exportních verzí byla v&nbsp;avioniky použita součástková základna budoucího uživatele. Stroje pro export do států [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] nesly označení 9-12A9–12A, do ostatních zemí 9-12B9–12B. Motory [[Klimov RD-33|RD-33]], které ze začátku vykazovaly nedostatečnou životnost, byly postupně vylepšovány a&nbsp;parametry životnosti se zlepšovaly.

Výzbroj tvoří jednohlavňový kanón GS-30-130–1 (9A4071K) ráže 30&nbsp;mm se zásobou 150&nbsp;nábojů. Na šest závěsníků pod křídly je možné zavěsit kombinace PLRS středního doletu [[R-27|R-27R]] ('''„AA-10 Alamo“''') s&nbsp;radiolokačním naváděním nebo R-27T s&nbsp;infračerveným naváděním (pouze pro vnitřní závěsníky) a&nbsp;PLRS krátkého doletu [[R-60]] nebo R-60M ('''"AA„AA-8 Aphid"Aphid“'''), resp.&nbsp;[[R-73]] ('''"AA„AA-11 Archer"Archer“'''), obě s&nbsp;infračerveným naváděním. Pro útoky na pozemní cíle mohou letadla nést bomby do hmotnosti 500&nbsp;kg, napalmové pumy ZB-500, kontejnery submunice KMGU-2, raketnice B-8M, UB-16, UB-32 pro neřízené rakety, protizemní střely S-24B nebo kanónová pouzdra UPK-23, vše do hmotnosti 3&nbsp;000&nbsp;kg. Na vnitřní závěsníky posledních sériových letadel je možné zavěsit přídavné nádrže na 1&nbsp;150&nbsp;litrů paliva. Mezi motorové gondoly je možné zavěsit přídavnou nádrž na 1&nbsp;520&nbsp;litrů paliva.

Výroba začala v&nbsp;roce [[1982]] v&nbsp;závodě Znamja trud v&nbsp;Moskvě (dnes závod MAPO -– Moskevská letecká výrobní asociace).

Konstrukční kanceláří označovaný jako "Izdelije„Izdelije 9-51"9–51“, je dvoumístná cvičně-bojová varianta MiGu-29, určená ke zdokonalovacím letům. Prototyp této verze poprvé vzlétl [[29. duben|29.&nbsp;dubna]] [[1981]], pilotovaný A.&nbsp;Fedotovem. Tato verze je o&nbsp;100&nbsp;mm delší než jednomístná verze, sedadlo instruktora je umístěno za původní kabinou pilota a&nbsp;zasahuje do prostoru, kde mají jednomístné stroje umístěny palivové nádrže (proto má dvoumístná verze menší zásobu paliva). Protože sedačka instruktora jen mírně převyšuje přední sedačku žáka, je na vrcholu jednodílného dozadu odklopujícího se krytu kabiny umístěný sklopný periskop používaný při startu, přistávání a&nbsp;během pojíždění. Obě sedadla jsou typu K-36DM. Instruktor má možnost ze svého prostoru modelovat práci zbraňových systémů včetně radiolokátoru a&nbsp;simulovat některé závady, přední pilotní prostor je prakticky shodný s&nbsp;jednomístným letadlem MiG-29. Z&nbsp;hmotnostních důvodů byl z&nbsp;přístrojového vybavení vypuštěn radiolokátor, přičemž ostatní části systému SUV zůstaly zachovány. Kromě střel [[R-27]] může letadlo nést na šesti závěsnících celé spektrum výzbroje jako jeho jednomístný varianta.

Konstrukční kanceláří označovaný jako "Izdelije„Izdelije 9-14"9–14“, byl prototyp MiGu-29 vybaveného novou avionikou a&nbsp;zbraňovým systémem umožňujícím nést širší spektrum protizemní výzbroje, včetně posledních verzí protizemních řízených střel. Letadlo poprvé pilotoval [[13. únor|13.&nbsp;únor]]a [[1985]] zkušební pilot T.&nbsp;Aubakirov. Později byl trup přestavěn do podoby letadla MiG-29sS (Izdelije 9-12S9–12S).

Konstrukční kanceláří označované jako "Izdelije„Izdelije 9-13"9–13“, "Izdelije„Izdelije 9-12S9–12S, resp. 9-13S"9–13S“ a&nbsp;"Izdelije„Izdelije 9-12SE9–12SE, resp. 9-13SE"9–13SE“, jsou sériově vývojovým variantou jednomístných MiGů-29. Požadavek na umístění většího počtu elektronických modulů Gardenija-1 bylo možné splnit jen zvětšením prostoru za kabinou, čímž vznikl charakteristický hrb mezi kabinou a&nbsp;brzdnými štíty. Na podkřídlové závěsníky nejblíže k trupu je možné již standardně umístit přídavné palivové nádrže po 1&nbsp;150&nbsp;litrech paliva. V&nbsp;souvislosti s&nbsp;tím se zvětšila celková nosnost na 4&nbsp;000&nbsp;kg. Sklopná náběžná hrana je pětidílná na rozdíl od čtyřdílné v&nbsp;předchozích variantách. Zabudováním zlepšeného radaru N-019M (RP-29m Topaz) s&nbsp;větším dosahem umožnilo nést a&nbsp;odpalovat rakety R-27ER a R-27ET, které mají oproti původním raketám zvýšený dolet a&nbsp;jsou i&nbsp;mírně větší a&nbsp;také rakety R-77.

* '''MiG-29SM''' -– vylepšený MiG-29S s možností tankování během letu, zvýšenou nosností a schopností nést vylepšené střely vzduch-vzduch, dále TV obrazovka kompatibilní s naváděním bombou KAB-500KR nebo střelou Kh-29T, také schopna nést střely Kh-31A a Kh-31P.

* '''MiG-29SMT''' -– zlepšená verze MiGu-29SM s vylepšeným kokpitem, avionikou a zvětšeným doletem.

* '''MiG-29SMT-2''' -– druhý stupeň modernizace pro exportní modely. Poskytuje nový radar, zlepšené motory, upravené ECM vybavení, digitální fly-by-wire kontrolní systém letu a kompatibilitu s četnými zbraněmi vzduch-vzduch a vzduch-země.

* '''MiG-29SMTK''' -– námořní verze, nabídnuta Indii obsahující skládací křídla, dopadový podvozek a vylepšené navigační systémy.

Konstrukční kanceláří označena jako "Izdelije„Izdelije 9-15"9–15“ je vlastně MiG-29 druhé generace. Byla radikálně změněna vnitřní konstrukce, z vnějších odlišností jde hlavně výše položenou kabinu pilota (o 40 mm oproti původním strojům) a změnu tvaru části za kabinou společně s delší částí mezi motory a pouze jednodílným brzdícím štítem. Radom a infračidlem s laserovým dálkoměrem KOLS před kabinou dostaly odlišný tvar a vírový přechod ostrou náběžnou hranou. Z vrchní části trupu zmizela anténa radiolokační systému, ze vstupního ústrojí byly vypuštěny horní pomocné sací otvory, mechanizace vstupu byla změněna a přibyly do ní sklopné ochranné mřížky (podobné jako má [[Suchoj Su-27|Su-27]] zabraňující vniknutí předmětů do kompresorů motoru). V důsledku všech změn se celková délka zvětšila o 200 mm. Pro zlepšení obtékání přibyla na vodorovných ocasních plochách lomená náběžná hrana. Křídlo má stejný tvar a rozměry jako i předchozí modely, má dvoudílnou sklopnou náběžnou hranu, osm závěsných bodů (dva vnitřní opět s možností svěšení přídavných nádrží) a zvýšenou nosnost na 4 500 kg. U prvních letadel byly instalovány standardní motory [[Klimov RD-33|RD-33]], od konce roku [[1989]] jsou montovány motory RD-33K s tahem 53,90/86,25 kN každý. Byl zvýšen celkový objem vnitřních palivových nádrží. Nejvýraznější změnou oproti původním verzím je však jiný typ řízení a s ním související změny avioniky. Klasický mechanický systém řízení byl nahrazen systémem elektroimpulzním, tzv. "fly„fly-by-wire"wire“ (FBW). Systém FBW funguje tak, že se vstupní signály z ovládacích prvků společně s dalšími nezbytnými údaji zpracovávají v centrální řídící jednotce a řídící signály na jednotlivé akční členy jsou vedeny několika na sobě nezávislým komunikačními sběrnicemi. Namísto původního radiolokátoru byl instalován radiolokátor N-010 Žuk.

* '''MiG-29MaE, MiG-29ME, MiG-29MEh, MiG-29EM''' -– exportní verze MiGu-29M.

* '''MiG-29MR''' -– průzkumná verze MiGu-29m.

* '''MiG-29UM''' -– dvousedadlová cvičná, bojeschopná verze MiGu-29M.

* '''MiG-33''' -– zřejmě nová exportní verze MiGu-29M.

=== MiG-29KVP (Izdelije 9-189–18) ===

Konstrukční kanceláří označovaný jako "Izdělije„Izdělije 9-18"9–18“ byl vytvořen na otestování vzletu za pomoci katapultu a dopadové podvozku. Byl vyvinut pro sovětské letadlové lodě třídy "Leonid„Leonid Brežněv"Brežněv“ (později "Tbilisi"„Tbilisi“ a naposledy "„[[Admirál Kuzněcov]]"“). Úpravy zahrnovaly obvyklé vybavení palubních letadel, kromě sklopných křídel a úchytu pro katapult, protože tyto letadlové lodě jimi nebyly vybaveny. Výkony uvažovaných strojů společně se startovací rampou stačily pro bezpečný start i bez katapultů. Letadlo mělo tedy záchytný hák, zesílený podvozek i konstrukci draku a zvýšenou protikorozní ochranu. První prototyp zalétal pilot A. G. Fastovec [[21. srpen|21. srpna]] [[1982]] a tento prototyp pak absolvoval rozsáhlý program zkušebních startů a přistání na pozemní základně Saki na Krymu, srovnatelnou s palubou letadlové lodi. Výsledky zkoušek byly následně použity při vývoji "plnokrevné"„plnokrevné“ palubní verze MiG-29K Fulcrum-D.

Konstrukční kanceláří označený jako "Izdělije„Izdělije 9-31"9–31“ je vlastně aplikací zkušeností a řešení vyzkoušených na MiGu-29KVP na souběžně vyvíjené letadlo MiG-29M se záměrem připravit na sériovou výrobu první palubní stíhač OKB MiG.

* '' 'MiG-29KU''' -– cvičná verze MiGu-29K s modifikovaným nosem, přidáním odděleného kokpitu pro instruktora dopředu a vzadu s normálním kokpitem; zrušeno (teoreticky možná obnoveno).

* '''MiG-29AS''' -– Slovenská vylepšená verze MiGu-29A (vylepšená avionika).

* '''MiG-29UBS''' -– Slovenská vylepšená verze MiGu-29UB (vylepšená avionika).

* '''MiG-29b''' -– dvousedadlová verze; detaily neznámé.

* '''MiG-29UBT''' -– dvousedadlová útočná (bojová) verze pro speciální operace.

* '''MiG-29N''' -– exportní verze pro Malajsii, podobná verzi MiG-29SD, ale optimalizovaná pro vzdušnou obranu, přidán systém doplňování paliva za letu, vylepšené komunikační vybavení, navigační systémy a motory.

* '''MiG-29UBN''' -– dvousedadlová exportní verze pro Malajsii.

* '''MiG-29OVT''' -– verze s vektorováním tahem (lidé si ji často pletou s MiGem-35 nebo MiGem-MFI (MiG-1.42/1.44)).

* '''MiG-35''' -– vylepšený MiG-29m2, zaměřená primárně na exportní trh (často pletena s MiGem-29OVT nebo MiGem-MFI (MiG-1.42/1.44)).

[[Soubor:BAF MiG-29s in flight Garchev.png| thumb | right | Bulharské MiGy-29 "Fulcrum„Fulcrum-A"A“]]

== Specifikace (MiG-29 "Fulcrum„Fulcrum A"A“) ==

* {{cs}} [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek.php?id=11007 MiG-29 -– Nové a nejnovější varianty]