|
'''Západní Vitorazsko''' dnes známé spíše pod názvem '''Vitorazsko''' je historický název území v okolí [[České Velenice|Českých Velenic]], připojeného k [[Československo|Československu]] od [[Rakousko|Rakouska]] na základě [[Saint-germainská smlouva|Saint-germainské mírové smlouvy]] k [[31. července|31. červenci]] [[1920]]. Území Západního Vitorazska představuje malou část původního [[Vitorazsko|Vitorazska]], které původně patřilo k [[Čechy|Čechám]], ale od konce [[13. století]] celé náleželo k [[Dolní Rakousy|Dolním Rakousům]], proto [[katastrální mapa|katastrální mapy]] z jeho území používají stejnou [[zobrazovací soustava|zobrazovací soustavu]], kterou používají i katastrální mapy z [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Českého Slezska]] - [[Svatoštěpánská soustava|soustavu Svatoštěpánskou]], zatímco zbytek Čech používá [[Gusterberská soustava|soustavu Gusterberskou]].
Z hlediska [[římskokatolická církev|katolické]] [[církevní správa|církevní správy]] spadalo Západní Vitorazsko nejprve pod [[diecéze pasovská|pasovskou diecézi]] a od roku [[1785]] pod [[diecéze St. Pölten|diecézi St. Pölten]]. Po připojení k Československu se stal [[apoštolský administrátor|apoštolským administrátorem]] Západního Vitorazska českobudějovický biskup [[Šimon Bárta]]. V roce [[1937]] se území, členěné do čtyř [[farnost]]í, stalo součástí [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]].
Zřejmě pro jejich jazykovou nevyhraněnost volili c.k. úředníci pojmenování některých nových osad podle názvů velkoměst. U obce Rapšach (dříve Rottenschachen) např.: New York, Paris, London, či Bosna. Foto obce Rapšach a osad Paris a London na pohlednici z roku 1901 zde: http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=12031
== Původní správní a katastrální členění do roku 1920 ==
V následujícím přehledu jsou uvedeny i ty obce (a [[katastrální území]]), které sem zasahovaly třeba jen nepatrnou částí svého tehdejšího území:
Správní začlenění Západního Vitorazska se v době, kdy bylo součástí Dolních Rakous, opakovaně měnilo. V letech [[1868]]-[[1899]] bylo toto území součástí [[okres Waidhofen an der Thaya|okresu Waidhofen an der Thaya]]. K [[1. říjen|1. říjnu]] 1899 pak na základě vyhlášky ministerstva vnitra č. 123/1899 <ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1899&size=45&page=321 říšská sbírka zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1899, částka XLIX, str. 321]</ref><ref>[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1899/str0271.png české vydání sbírky zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1899, částka XLIX, str. 271]</ref> vzniká okres Gmünd, jehož součástí bylo celé území až do roku [[1920]]. Z hlediska soudního byla celá oblast do roku [[1908]] rozdělena mezi [[soudní okres]]y Schrems (moderní obec [[České Velenice]] a tehdejší obce: [[Brand-Nagelberg|Brand]], [[Halámky]], [[Krabonoš]], [[Kunšach]], [[Dvory nad Lužnicí|Německé]], [[Nová Ves nad Lužnicí]], [[Rapšach]] a [[Tušť]]) a Weitra (tehdejší obce Höhenberg, Nakolice, Trpnouze a Vyšné). K [[1. říjen|1. říjnu]] [[1908]] vzniká na základě vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 203/1908 ze dne [[25. září]] 1908<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1908&size=45&page=781 říšská sbírka zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1908, částka XCIV, str. 733]</ref><ref>[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1908/str0733.png české vydání sbírky zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1908, částka XCIV, str. 733]</ref> z části území soudních okresů Schrems a Weitra nový soudní okres Gmünd, jehož součástí se podle nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne [[22. únor]]a [[1907]], č. 40/1907<ref>[http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1907&size=45&page=330 říšská sbírka zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1907, částka XXI, str. 280]</ref><ref>[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/ps09/dlibrary/web/rs/1907/str0280.png české vydání sbírky zákonů pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1907, částka XXI, str. 280]</ref>, z výše uvedených obcí staly obce České Velenice, Halámky, Krabonoš, Nakolice, Německé, Nová Ves nad Lužnicí, Trpnouze, Tušť a Vyšné.
== Období po připojení k Československu ==
Po svém připojení k Československu území Západního Vitorazska tvořilo v rámc [[Čechy|Čech]] nejprve zvláštní správní území Vitorazsko, poté bylo k [[5. prosinec|5. prosinci]] [[1925]] podle vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925 č. 243/1925 Sb. z. a n.,
"kterou upravují se obvody zastupitelských, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů na Vitorazsku" <ref>[http://ftp.aspi.cz/opispdf/1925/104-1925.pdf Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1925, částka 104, str. 1183]</ref> rozděleno, přičemž menší jihozápadní část (dnes náležející do [[okres]]u [[okres České Budějovice|České Budějovice]]) připadla k [[soudní okres|soudnímu okresu]] Nové Hrady v politickém okrese Kaplice; zatímco většina území (dnes náležející k okresu [[okres Jindřichův Hradec|Jindřichův Hradec]]) připadla k soudnímu okresu Třeboň ve stejnojmenném politickém okrese.
=== Členění na obce v dobách první republiky ===
Po vzniku obce České Velenice se území Západního Vitorazska členilo na následující obce a katastrální území:
#město České Velenice (z počátku k. ú. Česká Cejle, Dolní Velenice, Horní Velenice, Josefsko; později sloučeno do jednotného k. ú. České Velenice)
#obec Halámky (k. ú. Halámky)
#obec Krabonoš (k. ú. Krabonoš)
#obec Kunšach (z počátku k. ú. Kunšach 1 a Kunšach 2, později sloučeno do jednotného k. ú. Kunšach)
#obec Nakolice (k. ú. Nakolice)
#obec [[Dvory nad Lužnicí|Německé]] (k. ú. Německé)
#obec Nová Ves nad Lužnicí (k. ú. Nová Ves nad Lužnicí)
#obec Rapšach (k. ú. Rapšach)
#obec Trpnouze (k. ú. Obora, Trpnouze)
#obec Tušť (k. ú. Tušť)
#obec Vyšné (k. ú. Vyšné; ''bohužel nejsou k dispozici informace o pozemcích připojených k obci od obce Höhenberg'')
== Od roku 1938 do konce druhé světové války ==
Po podpisu [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] zabralo [[Nacistické Německo|nacistické Německo]] téměř všechny obce Západního Vitorazska. Mimo zábor, uskutečněný [[7. říjen|7. října]]-[[10. říjen|10. října]] 1938 zůstala nakonec jen části katastrů obcí Tušť a Německé (dnes Dvory nad Lužnicí). V případě Tuště se jednalo o větší část katastru včetně intravilánu; naopak jižní část katastru obce, s místní částí Na Primárně, skončila v záboru. V případě obce Německé nebyla zabrána menší severní část katastru, zahrnující několik osaměle stojících domů. Zabraná část Západního Vitorazska byla z počátku součástí [[Sudetoněmecká území|Sudetoněmeckých území]], k [[15. duben|15. dubnu]] [[1939]] pak byla připojena k [[Zemské hejtmanství Dolní Podunají|Zemskému hejtmanství Dolní Podunají]], které bylo později přeměněno v [[Říšská župa Dolní Podunají|Říšskou župu Dolní Podunají]], přičemž západní hranice této župy zde probíhala po linii, která do roku 1920 tvořila hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy<ref>[http://chartae-antiquae.cz/cs/maps/75365 Mapa třetího vojenského mapováni 1:75 000, list Gmünd]</ref>.
== Od konce druhé světové války ==
V roce 1945 jsou Češi, kteří se v roce 1938 přihlásili k německé národnosti, vyháněni do Rakouska.
V květnu 1945 je za národní zradu a přihlášení se k Němcům v roce 1938 divoce popraveno 12 sedláků z Tuště a dvě místní ženy.
Po třech měsících povolily úřady Vitorazanům vrátit se domů, ale v jejich selských usedlostech už bydleli revoluční gardisté, partyzáni a novoosídlenci. <ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/282321-vitorazsko-oblast-kterou-semlely-komplikovane-dejiny-20-stoleti/</ref>
Na území Západního Vitorazska dnes existují následující celá [[katastrální území]]:
# [[České Velenice]]
# [[Dvory nad Lužnicí]]
# [[Halámky]]
# [[Krabonoš]] (součást [[obec|obce]] [[Nová Ves nad Lužnicí]])
# Nová Ves nad Lužnicí (součást obce Nová Ves nad Lužnicí)
# [[Nakolice]] (součást města [[Nové Hrady (okres České Budějovice)|Nové Hrady]])
# [[Obora (Nové Hrady)|Obora u Vyšného]] (součást města [[Nové Hrady (okres České Budějovice)|Nové Hrady]])
# Rapšach (součást obce [[Rapšach]])
# [[Vyšné]] (součást města [[Nové Hrady (okres České Budějovice)|Nové Hrady]])
a části katastrálních území:
*[[Tušť]] (součást [[město|města]] [[Suchdol nad Lužnicí]]) - téměř celý katastr, jelikož původní západní hranici katastru tvořily zasypané [[meandr]]y původního neregulovaného koryta řeky [[Lužnice]]
*východní část katastrálního území [[Hranice (okres České Budějovice)|Hranice u Nových Hradů]] - jedná se o bývalé k. ú. [[Trpnouze]].
*Suchdol nad Lužnicí - zanedbatelná část katastru, jelikož původní východní hranici katastru tvořily zasypané meandry původního neregulovaného koryta řeky Lužnice
== Další územní zisky ČSR z roku 1920 ==
* [[Valticko]]
* [[Dyjský trojúhelník]]
* [[Hlučínsko]]
==Související články==
* [[Vitorazsko]]
* [[České Rakousy]]
==Reference==
<references />
[[Kategorie:Čechy]]
[[Kategorie:Dějiny Dolních Rakous]]
[[Kategorie:Česko-rakouská státní hranice]]
| 