}}</ref> Ačkoliv existuje také asi 3000 [[římskokatolická církev|římskokatolických]] kostelů ([[farnost]]í), které navštěvuje týdně nejméně 2000 věřících, tyto nejsou považovány za součást tzv. hnutí megasborů ({{Cizojazyčně|en|''megachurch movement''}}). Kromě počtu návštěvníků je totiž definujícím rysem také styl vedení bohoslužeb a celkový život a vnitřní dynamika sboru.<ref>[http://hirr.hartsem.edu/megachurch/definition.html Definice (anglicky)]</ref>.
Obecně vzato jsou tato velká shromáždění typickým rysem určitého typu současného [[Protestantismus|protestantského]] křesťanství, k jejich boomurozmachu došlo zejména v posledních dvaceti letech. Ačkoli jsou obvykle považovány za jev typický pro [[Spojené státy americké]], je tento fenomén v současnosti rozšířen celosvětově – v roce [[2007]] se 5 z 10 největších protestantských megasborů nacházelo v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]]<ref name="economistcome">{{Citace periodika | titul=O come all ye faithful | url=http://www.economist.com/specialreports/displaystory.cfm?story_id=10015239&CFID=25385374 | periodikum=The Economist | odkaz na periodikum = The Economist | strany=6 | datum=2007-11-03 | datum přístupu=2007-11-05 }}</ref> (z nichž některé vykazují čtvrtmilionovou týdenní návštěvnost), megasbory jsou známy také z [[Brazílie]] a některých afrických států. Nacházejí se ve většině amerických států, většina z nich se ale nachází v jižanských státech [[Kalifornie|Kalifornii]], [[Texas]]u, [[Florida|Floridě]] a [[Georgie|Georgii]]. Většina megasborů inklinuje k [[evangelikalismus|evangelikalismu]] nebo [[letniční hnutí|letničnímu křesťanství]]; tyto sbory bývají často částečně nezávislé na svých domovských [[denominace|denominacích]].
