Kunšach: Porovnání verzí

K [[31. červenec|31. červenci]] [[1920]] byla obec připojena k území nedávno vzniklé [[Československá republika|Československé republiky]] a pravděpodobně současně s tím, došlo i k výraznému rozšíření jejího správního území o nové katastrální území Kunšach 2, vytvořeného z území, jež dosud tvořilo zalesněnou západní část katastrálního území Nagelberg (součást tehdejší obce [[Brand-Nagelberg|Brand]]), jehož zbytek zůstal i nadále součástí Dolních Rakous. Nová rozloha území obce činila 4,04 km², takže k. ú. Kunšach 2 mělo rozlohu 2,82 km². Původní katastr obce byl zároveň s tím přejmenován na Kunšach 1. Později byly oba katastry sloučeny do katastrálního území se staronovým názvem Kunšach. Z počátku byla obec v rámci Československa součástí Čech a byla součástí zvláštní územní jednotky Vitorazska, teprve k [[5. prosinec|5. prosinci]] [[1925]] byla na základě vládní vyhlášky č. 243/1925 Sb. z. a n., "kterou se upravují obvody zastupitelských, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů na Vitorazsku."<ref>[http://ftp.aspi.cz/opispdf/1925/104-1925.pdf Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1925, částka 104, str. 1183]</ref>, začleněna do [[soudní okres|soudního okresu]] Třeboň, tvořícího součást stejnojmenného politického okresu. Po připojení obce k Československu zároveň dochází k postupnému poklesu počtu obyvatel obce. Při sčítání z [[15. únor|15. únor]]a [[1921]] měla obec 254 obyvatel<ref>Statistický lexikon obcí v Čechách; II. nezměněné vydání, vydáno v Praze roku 1924, str. 356</ref>, žijících ve 31 domech, z toho 213 tvořili příslušníci tzv. [[čechoslovakismus|národa Československého]] a 29 tvořili [[Sudetští Němci|Němci]]. V srpnu 1920 dochází k přeměně původní německé dvoutřídní školy v jednotřídní českou školu a v sousedním domě dochází ke vzniku kanceláře [[finanční stráž]]e. V roce [[1930]] byla v obci státem zřízena i mateřská škola. Podle sčítání z [[1. prosinec|1. prosince]] 1930 měla obec již jen 171 obyvatel, žijících ve 33 domech, z toho 160 tvořili příslušníci tzv. národa Československého, 4 tvořili Němci a 7 představovali cizí státní příslušníci<ref>Statistický lexikon obcí v zemi České; vydáno v Praze roku 1934, str. 367</ref>.