Spojené státy americké: Porovnání verzí

Díky své velikosti leží USA v několika významných podnebních pásech. Počasí v Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v [[mírný podnebný pás|mírném pásu]], je ale chladnější a vlhčí než v Evropě. Způsobuje to studený [[Labradorský proud]], který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve [[Vnitřní roviny|Vnitřních rovinách]] a [[Velké planiny|Velkých planinách]] padá v závislosti naúměrně vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je [[Sněhový efekt vodních ploch|sněhový efekt]] [[Velká jezera|Velkých jezer]], způsobijícízpůsobující sněhové kalamity v jejich blízkosti, a to zejména na jejich jihozáoadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v oblasti západního pobřeží, kterékde se pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotuteplota vesměs konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve [[Skalnaté hory|Skalistých horách]] a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z nejsilnějších mrazů v Americe.

V oblastech Jižní Ameriky, Velkých plání, jižních částí atlantického pobřeží, Floridě a státech u Mexického zálivu panují v letním období až tropická vedra, akterá může je doprovázet i nesnesitelná vlhkost. Jižní část USA leží v příjemném [[Subtropický podnebný pás|subtropickém podnebném pásu]] a [[Mexický záliv]], poloostrovs poloostrovem [[Florida]] v [[Tropický podnebný pás|tropickém pásu]]. Výjimku tvoří vysoce položené pohoří a plošiny, kde je podstatně chladněji, projevujejelikož se tamzde projevuje výšková stupňovitost. [[Aljaška]] leží v [[Subarktický podnebný pás|subarktickém pásu]] a [[Havaj|Havajské ostrovy]] v tropickém pásu. Tvar povrchu Ameriky umožňuje takřka bezproblémový přesun vzdušných mas ze severu na jih a naopak. Proto jsou časté hlavně vpády arktického vzduchu z vyšších zeměpisných šířek až do oblasti [[Mexický záliv|Mexického zálivu]]. Proudění v rovnoběžkovém směru překážejístijí v cestě horské bariéry Kordiller., Protoproto se vláha, která by se s proudícím vzduchem dostávala do vnitrozemí Ameriky z Tichého oceánu, se vyprší nad oceánem, úzkou pobřežní nížinou a návětrnými svahy tichooceánského pásma. Texas je jinak známý pro svá tornáda, která se vyskytují hlavně na otevřených plochách v období května a září.

|+ Průměrné teploty v Americkýchamerických městech (°C)

! [[Washington, D.C.|Washington]]

Spojené státy americké jsou třetí nejlidnatější zemí na světě. Dne [[17. říjen|17.&nbsp;října]] [[2006]] překročily hranici 300 milionů obyvatel. Počet ilegálních imigrantů se odhaduje na 12&nbsp;milionů. Populační růst je 0,97 %, což je celkem vysoké číslo; např. v&nbsp;porovnání s&nbsp;[[Evropská unie|Evropskou unií]], kde je přírůstek pouze 0,16 %. Na zemito, že jsou USA zemí [[Vyspělá země|prvního světa]], je zde relativně vysoká i dětská úmrtnost (6,14 [[Parts per million|ppm]]),<ref name="factbook"/> i počet lidí pod hranicí chudoby (47&nbsp;milionů, tj. 15,15 %),<ref>[http://www.disinfo.com/2009/10/u-s-government-says-47-million-americans-below-poverty-line/ U.S. Government Says 47 Million Americans Below Poverty Line]</ref> nebo ve vězení (2,245&nbsp;milionu neboli 751 na 100&nbsp;000 obyvatel; –tj. asi 7,5× více než průměr EU).

USA mají velmi rozmanitou populaci. V&nbsp;zemi je 31 etnických skupin s&nbsp;počtem obyvatel větším než 1&nbsp;jeden milion. JeTo toje dánozpůsobeno imigrací, která provázela a stále provází Spojené státy po celou jejich historii – a provází je i nadále. Od 17. století se do Spojených států stěhovali hlavně Evropané, v&nbsp;posledních několika dekádách imigranty představují přistěhovalci z&nbsp;[[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]], hlavně z&nbsp;[[Mexiko|Mexika]], [[Kuba|Kuby]] a [[Portoriko|Portorika]], a z&nbsp;[[Asie]]. Každoročně se do USA přistěhuje okolo jednoho milionu legálních imigrantů.<ref>"[http://www.dhs.gov/yearbook-immigration-statistics-2013-lawful-permanent-residents Yearbook of Immigration Statistics: 2013 - Legal Permanent Residents]". [[Ministerstvo vnitřní bezpečnosti Spojených států amerických]]</ref>

Podle odhadu z&nbsp;roku 2005 tvoří 74,7 % obyvatelstva [[Bílí Američané|běloši]], 12,1 % [[Afroameričané|černoši/Afroameričané]], 4,3 % [[Asijští Američané|Asiaté]], [[Američtí indiáni|Indiáni a Eskymáci]] pak 0,8 %, jiná neboa vícejiné ras tvořícelkem 7,9 %. V&nbsp;těchto číslech je zahrnuto 14,5 % těch, kdo se považují za jednu z&nbsp;těchto etnických skupin a zároveň za [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|Hispánce nebo Latinoameričany]]. Při sčítání obyvatelstva v&nbsp;USA je totiž otázka ''rasy'' jedna věc, zatímco otázka ''hispánského původu'' věc druhá.

Nejrychleji rostoucí skupinou jsou obyvatelé [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánského původu]]. Zatímco v&nbsp;roce 1996 tvořili 10 % obyvatelstva, v&nbsp;roce 2000 to bylo 12,5 % a podle odhadu z&nbsp;roku 2005 14,5 %. Vysoký růst je daný jednak imigrací, jednak vysokou porodností. V&nbsp;[[Kalifornie|Kalifornii]], [[Arizona|Arizoně]], [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] a v&nbsp;[[Texas]]u se pravděpodobně brzy stanou většinou. Největší podíl Hispánců je v&nbsp;[[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] – 43,6 %. Mexičané obývají hlavněpředevším jihozápad a západ USA, Portoričané severovýchod a Kubánci [[Florida|Floridu]]. Nehispánští běloši (většinou evropského původu) tvořili v&nbsp;roce 1960 85 % populace, nyní představují asi 65 % a podle prognóz klesne jejich podíl v roce 2042 pod 50 % v&nbsp;roce 2042; v&nbsp;roce 2050 mají tvořit 46,3 % populace.<ref>[http://www.usatoday.com/news/nation/2008-02-11-population-study_N.htm U.S. Hispanic population to triple by 2050], USATODAY.com</ref><ref name="cbprojections">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.census.gov/population/www/projections/files/nation/summary/np2008-t4.xls |titul=Table 4. Projections of the Population by Sex, Race, and Hispanic Origin for the United States: 2010 to 2050 |vydavatel=U.S. Census Bureau |datum přístupu=2010-10-24 |druh nosiče=Excel}}</ref> Nehispánští běloši tvořili v letech 2008–2009 51,4 % všech novorozenců.<ref>http://online.wsj.com/article/SB10001424052748704312104575298512006681060.html?mod=WSJ_hpp_MIDDLTopStories#articleTabs%3Darticle</ref> V roce 2011 jejich podíl poklesl pod 50 % a menšiny tak již tvoří většinu novorozenců.<ref>http://online.wsj.com/news/articles/SB10001424052702303879604577408363003351818</ref>

Muži tvoří 48,5 % populace, ženy 51,5 %. Mužů je přitom více ve věkových skupinách do 15 let, ale naopak nad 65 let již převažují ženy, (a to o celých 12,5 %).<ref name="factbook"/>