Parník: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Parní dopravní prostředky; přidána Kategorie:Parní lodě za použití HotCat
POPIS
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 3:
[[Soubor:ParnikVltava04.JPG|thumb|Parník Vltava v přístavišti na Kampě]]
[[Soubor:Parník Vyšehrad pod Vyšehradem.jpg|thumb|Parník Vyšehrad pod [[Vyšehrad]]em]]
*
 
'''Parník''' byla původně [[loď]] poháněná [[Parní stroj|parním strojem]], později i [[Parní turbína|parní turbínou]].
V současné době je tímto slovem neodborně označována i [[motorová loď]] pro hromadnou dopravu osob. Nejznámější podobou parníku z minulosti je [[kolesový parník]]. Šroubové parníky byly pak ve velkém stavěny od 19. až do poloviny 20. století. První parník sestrojil [[Robert Fulton]] roku [[1803]].
 
== Parníky v Česku ==
{{Viz též|Vodní doprava v Česku}}
Parníky brázdily od 19. století i vody [[Vltava|Vltavy]] a [[Labe]], z Prahy po Vltavě na [[Slapská přehrada|Slapskou přehradu]] nebo po Labi od saských [[Drážďany|Drážďan]] přes [[Děčín]], [[Litoměřice]] a [[Mělník]] a po Vltavě až po Prahu. V některých úsecích (například jižně od Prahy) měly původně i nemalý dopravní význam, protože podél řek vedlo méně silnic a železnic.
 
Jedním z prvních, kdo experimentoval s paroplavebními pokusy byl [[Josef Božek]], který předvedl skutečnou paroloď v Praze ve [[Stromovka|Stromovce]] 1. června 1817. K praktickému využití parníků ale došlo až o dvě desetiletí později. Nemalou měrou k tomu přispělo odstranění četných cel, které do té doby značně komplikovala a zdržovala plavbu po Labi. Toto uvolnění plavby na lodi posléze využila skupina pražských podnikatelů a v květnu 1822 byla založena Pražská plavební společnost, později přejmenovanou na Pražskou společnost pro plavbu parní a plachetní.
 
V roce 1865 byla založena Pražská společnost pro paroplavbu na řece Vltavě, důležitou roli v tomto sehrál pozdější primátor [[František Dittrich]]. Prvním parníkem, který byl po udělení koncese císařem [[František Josef I.|Františkem]] spuštěn na vodu, byl '''parník Praha – Prag'''. I přes ekonomické problémy v roce 1866 v době prusko-rakouské války se společnosti dařilo velmi dobře a koncem století se flotila parníků značně rozrostla. V roce 1921 už čítala 8 velkých a 2 menší kolesové parníky, 13 vrtulových parníků a 23 lodí s vlastním pohonem.
 
== Parníky v kultuře ==
Pražské parníky vstoupily i do české humoristické literatury knihou ''[[Vzpoura na parníku Primátor Dittrich]]'', tentýž parník pak vystupoval ve filmu [[Vlasta Burian|Vlasty Buriana]] ''[[Hrdinný kapitán Korkorán]]''. Scénami na parníku končí i český film ''[[Jak utopit dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách]]''.
 
== Související články ==
 
* [[Parní stroj]]
* [[Kolesový parník]]
* [[Zaoceánský parník]]
* [[Říční parník]]
* [[Saská paroplavba]]
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Steamships}}
* {{Otto|heslo=Paroloď}}
* {{Wikislovník|heslo=parník}}
 
[[Kategorie:Parní lodě]]