Carl von Pückler-Burghauss: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie
m →‎Poslední boje: jen proklik na nové heslo "Vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš"
Řádek 39:
 
== Poslední boje ==
Po vypuknutí Pražského povstání udržel malé předmostí na východním břehu Vltavy kolem svého velitelství v budově právnické fakulty University Karlovy. Koordinoval postup mimopražských německých útvarů proti [[Květnové povstání českého lidu|českým povstalcům]]. Zejména požadoval masivní letecké údery zápalnými pumami proti částem Prahy, ovládaným povstalci. Po kapitulaci německé posádky v Praze do rukou [[Česká národní rada (odboj)|České národní rady]] a vojenského[[Vojenské velitelství Velké Prahy Bartoš|Vojenského velitelství Bartoš]] předal ráno [[9. květen|9. května]] budovu svého velitelství československým důstojníkům. V poslední německé koloně, která opouštěla střed Prahy, dosáhl poté území jižně od města, stále ovládaného bojovou skupinou SS ''Wallenstein''. Společně s asi šesti tisíci muži (zbytky ''Kampfgruppe Wallenstein'' a dalších jednotek) se stáhl do prostoru mezi Slivicí u Milína a [[Čimelice]]mi, poté, co americká armáda uzavřela [[9. květen|9. května]] [[demarkační linie|demarkační linii]].
 
Tři dny střídavě odolával náporu sovětských vojsk a pokoušel se vyjednat odchod svých vojáků do amerického zajetí, ale v noci z 11. na 12. května [[1945]] podepsal [[kapitulace|kapitulaci]] do rukou sovětského [[generál]]a [[Sergej Serjogin|Sergeje Serjogina]], velitele ''104. gardové střelecké divize'' a amerického [[plukovník]]a Allisona, náčelníka štábu ''4. tankové divize XII. Sboru''.