Fjodor III. Alexejevič: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Osobnost: nemoci, neradostné dětsví, zpěv a hudba jako koníčky |
→Car: pronásledování starověrců |
||
Řádek 41:
Následníkem se stal po smrti svého o sedm let staršího bratra [[Alexej Alexejevič|Alexeje]], který zemřel, když bylo Fjodorovi devět let (v roce [[1670]]), na carský trůn usedl v patnácti letech po smrti svého otce Alexeje I. Michajloviče 27. dubna/7. května [[1676]] ([[korunovace]] proběhla 18./28. června téhož roku) a panoval do svého předčasného skonu v roce [[1682]].
Jeho krátká vláda byla ve znamení důležitých událostí a reforem. V roce [[1678]] bylo provedeno všeobecné [[sčítání lidu]]; v roce [[1679]] zavedeno uvalení přímých daní jednotlivým uživatelům půdy (které zvýšilo útlak poddaných). Ve vojenských záležitostech podnikl Fjodor několik kroků k modernizaci: v roce [[1682]] bylo zrušeno armádu paralyzující ''mestničestvo'' (systém obsazování vyšších státních funkcí a úřadů podle urozenosti kandidátů nebo funkcí držených jejich předky); tím byl položen konec nebezpečnému zvyku [[Bojar|bojarů]] a dvořanů brát v potaz zásluhy předků při obsazování funkcí a míst. Pro uchování památky předků byly zavedeny ''rodoslovné knihy''. Nového rozmachu doznaly ''pluky inozemnogo stroja'' (vojenské oddíly zformované z cizinců, [[kozáci|kozáků]] aj.). Zrušeny byly některé nejdrastičtější mrzačící tresty, místo nichž bylo v masové míře zavedeno jako trest vyhnanství na Sibiři a nucené práce (''katroga''). Mimoto byly zvětšeny kompetence knížat a vojvodů při současném zmenšení počtů úřadů.
Fjodor chtěl urovnat vztahy s [[Polsko|Polskem]], a proto prodloužil v roce 1678 [[Andrusovské příměří|Andrušovské příměří]] a deklaroval přání uzavřít mír. Neubránil se však válce s [[Turecko|Tureckem]], když hejtman Doroszenko, vazalsky připoután k [[Osmanská říše|Osmanské říši]], se pokusil podřídit si celou levobřežní [[Ukrajina|Ukrajinu]]. Tato rusko-turecká válka proběhla v letech [[1676]]–[[1681]], Rusko v ní válčilo na ukrajinském území s Osmanskou říší spojenou s [[Krymský chanát|Krymským chanátem]]. Válka skončila uznáním práv Ruska na území levobřežní Ukrajiny a zákazem osídlování tzv. [[Divoká pole|Divokých polí]] (starý polský název pro [[Záporoží]]) na jihu Ukrajiny.
Podle carova nařízení bylo otevřeno ''Zaikonospasskoje učilišče'' – akademie věd při Zaikonospasském klášteře, kde schopní učenci, přednášeli vše, co výslovně nezakazovala [[pravoslaví|ortodoxní církev]]. Pokračovaly represe proti [[Starověrci|
== Manželství ==
| |||