Jan František Kryštof z Talmberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
typos, doplnění |
||
Řádek 45:
| kněžské svěcení =
| světitel kněze =
| biskupské svěcení = [[3. leden|3. ledna]] [[1677]]
| světitel biskupa = [[Jan Bedřich z Valdštejna]]
| 1. spolusvětitel biskupa =
| 2. spolusvětitel biskupa =
| kardinálská kreace =
| kreoval =
| titul kardinála =
| další úřady = <div>
Řádek 116:
Jeho rodiči byli František Vilém [[Páni z Talmberka|z Talmberka]], český královský komorní rada a [[Okresní hejtman|hejtman]] [[okres Čáslav|Čáslavského okresu]] a Uršula Kateřina, roz. [[Hrabství Pappenheim|z Pappenheimu]]. O jeho vzdělání mnoho nevíme. [[svěcení|Kněžské svěcení]] přijal roku 1669 a poté se stal duchovním správcem v [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu svatého Víta]] a děkan kolegitáního sdružení u [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|svatého Apolináře]] v Praze. Byl rovněž [[kanovník]]em v [[Olomouc]]i a [[Výškovice|Výškovicích]] a také [[probošt]]ství (prepozitutu) [[Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském|Kolegiátní kapituly Všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]].
Císař [[Leopold I.]] jmenoval Jana Františka Kryštofa z Talmberka za nástupce královéhradeckého biskupa [[Jan Bedřich z Valdštejna|Jana Bedřicha z Valdštejna]], jenž se stal [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskupem pražským]]. Papežské potvrzení od [[Inocenc XI.|Inocence XI.]] proběhlo 19. října 1676 a [[biskupské svěcení]] přijal 3. ledna 1677 ve [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|svatovítském chrámu]] z rukou svého předchůdce. Jelikož v té době v Hradci Králové dosud neexistovala důstojná biskupská rezidence,
== Literatura ==
Řádek 138:
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Páni z Talmberka]]
[[Kategorie:Kanovníci kapituly Všech svatých]]
| |||