Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete: Porovnání verzí

m
→‎Děj podrobně: pravopis, replaced: přeci → přece za použití AWB
(Další úpravy děje)
m (→‎Děj podrobně: pravopis, replaced: přeci → přece za použití AWB)
 
'''IV.4'''
Na scéně je Šašek s Fabian – mluví o Mariině dopisu, přichází vévoda Orsino s družinou. Objeví se Antonio s biřici, Cesario žádá po vévodovy jeho záchranu – zachránil jej přecipřece v boji, vysvětluje se, že Cesario nemůže být Antoniův známý – slouží u vévody už tři měsíce, nemohl být s ním. Přichází Olivie, nárokuje si Cesaria, ten popírá, že si ji vzal, vévoda už málem uvěří. Přichází Třasořitka a Říhal – zranění, tvrdí, že jim to udělal Cesario, ten to popírá. Přichází Sebastiano, má se k Olivii – vévoda vidí, že jsou dva, Sebastiano se setkává s Antoniem – zná ho. Sebastian mluví s Violou (Cesariem) a zdlouhavě přichází na to, že jsou ze stejného města a mají stejného otce, Cesario se přizná, že je žena, vévoda ji chce – tolikrát mu řekla, že nikdy by nemohla jako jeho mít ženu rád. Potřebují Violiny ženské šaty, ty má kapitán, ten uvězněn Malvoliem, Šašek vyndavá dopis od Malvolia – není blázen, první dopis psala Marie – Olivii je to již jasné, lituje Malvolia. Olivie nabízí dvojí svatbu u sebe, vévoda přijímá, odchází, vévoda chce, aby Cesario ještě chvíli hrál Cesaria, dokud nebude mít šaty. Šašek zpívá na konec píseň o svém osudu - životě: „pršelo a vítr fičel … teď abyste nám jen tleskali a každý zas brzy přišel.“
{{endspoiler}}